Jak vypadala Otava 2001


Tak v létě 2001 jsme sjeli skoro celou Otavu a podstatnou část Vltavy.

Scházíme se úspěšně v Sušici v sobotu 28.7. ráno - tedy asi jen o 10 h později než bylo v plánu - a to v této sestavě:

Posádky:

kormidelník + háčekloď
1.Jóžin + Lenka Hydra
2.Mariána + Obzvlášť Těžký Zgarb Lothlorien
Pozn.: Posádky se v průběhu vody často krátkodobě prohazovaly.

Na sušickém nádraží pak zjišťujeme, že loď (Hydra) poslaná až v úterý (měla být poslána už v pondělí Liberečáky, ale nakonec jsem si ji musel z Liberce poslat sám) ještě nedorazila a že dorazí tak možná za týden, neboť lodě do Sušice posílají z daného směru jen 1 x týdně. (Pozn.: Kdyby loď z Liberce odešla kdy měla, přišla by prý do Sušice včas). Nezbývá nám tedy, než si pro Hydru dojet na nádraží do Plzně. České dráhy věrny své pověsti nám samozřejmě nevrátí ani korunu, neboť sice nedodržely dodací lhůtu, ale abychom mohli podat reklamaci, museli bychom si v Sušici ten týden počkat.

V sobotu odpoledne tedy vyvážíme obě lodě autem k mostu u Dlouhé Vsi (ř.km 99,7) a odtud sjíždíme dolů k Sušickému tábořišti. Vody je poměrně málo a tak místy spíše provozujeme pěší turistiku říčním korytem. Na jednom z jezů po cestě (snad Páteček ř.km 95,4) si Lenka ladným skokem na larsinku vyrábí díru do nohy. Po příjezdu zjišťujeme, že nám Zgarbík nezčervenal studem, nýbrž nadměrným seznamováním se se slunečním zářením, takže z něj máme pěkné červené prasátko...

Dalšího dne dojíždíme se zastávkou v hospodě v Čepici, kam je zákaz vstupu v mokré obuvi, a proto je plná bosých vodáků, k mostu na ř.km 82,6. Odtud vyrážíme i s Lenkou, která nezvládá zrovna dobře chodit, na prohlídku hradu Rábí, kde zrovna řádí nějací Husité a kde si prohlížíme za pomoci mé svíce výstavu celkem pěkných aktů, jež jsou pro návštěvníky bez vlastního svítidla nespatřitelné.
Na hradě nám Lenka tak krásně skáče, že jsme nuceni ji překřtít na Klokana. Po krátkém schovávání v cukrárně a hospodě před deštěm se vracíme zpět na řeku, přetahujeme jez na ř.km 82,3 a pod ním hledáme, kde se uložit; nakonec spíme na levém břehu naproti nádhernému obsazenému plácku.

V pondělí zjišťujeme, že celkem výrazně stoupla voda, díky čemuž nemůžeme sjet ošklivý jez Mrskoš v Horažďovicích (ř.km 72,3) po zadnici a musíme ho obtížně přenášet vlevo, a to ve třech, neboť Klokan je (v podstatě až do konce vody) k tomuto účelu nepoužitelný. Další jez sjíždíme v singlu navzdory poměrně ošklivé nabublané vodě v propusti, která mi zvládá naplnit asi třetinu lodě vodou, takže jsem nucen loď vylévat vlastním půllitrem.
Běžně sjízdný jízek Svaté pole (ř.km 71,1) bohužel musíme přenášet, neboť je příliš vody a tudíž je pod ním i vyvedený vývar. Tak si lodě alespoň hoblujeme na jezu ve Střelských Hošticích, kde Mariána při té příležitosti zapomíná svou pochodeň. Spíme asi o 1,5 km dále, odkud ještě večer já se Zgarbíkem jdeme zpět k jezu pro vodu a pro zmíněnou pochodeň, zatímco Mariána nepříliš úspěšně lepí své pádlo. Přes noc samozřejmě opadne voda zpět na původní stav.

Dalšího dne konstatujeme, že Klokanův otvor v lýtku vypadá příliš ošklivě a tudíž maximální rychlostí vyrážíme k 1. jezu ve Strakonicích (s malou zastávkou nás ne-vačnatců na zříc. hradu Střela), kde Klokana odesíláme k veterináři, zatímco my ostatní přenášíme plně naložené lodě mezi všudypřítomnými cikány a posléze po krkolomných schodech dolů pod jez. Ještě o kousek poodjedeme a já se Zgarbíkem pak vyrážíme na hrad, zatímco Mariána uplacená lahváčem hlídá lodě. Po bleskové prohlídce hradu a musea v něm zjišťujeme, že se nám vrátil Klokan, který dostal antibiotika atd. a nemá se namáčet. Po několikerém nákupu v Jednotě já s Mariánou vyrážíme poměrně extravagantně oděni pro vodu do lékárny "U Živé vody", pak pokračujem přes 2. strakonický jez s krásnou perličkovou koupelí (pozor, za SV a VV smrtelné !!) k jezu ve Slaníku, u kterého po sjetí v singlu rozbíjíme tábor. Večer trávíme návštěvou místní krásné hospody, kde popíjíme Nektar a kde nám jistá skupina hraje píseň o Mariáně alias Donu Pedrovi:

"... Don Pedro u okna stál
klacíkem do hovna mlátil,
jak si tak přiblble hrál,
někdo mu seňoritu zklátil ..."


Ve středu Klokana doprovázím opět k veterinářům do Strakonic - při čemž se nám podaří úspěšně stopnout 2 auta. Po opětovném sjetí šlajsny (tentokrát v deblu) pokračujeme po řece dále a po neúspěšném pokusu o návštěvu hospody v Čejeticích a rovněž neúspěšném pokusu o synchronní sjezd jezu na ř.km 40,8 (samozřejmě bez Klokana - ten byl "bez namáčení") se občerstvujeme v příjemné hospodě na kraji Sudoměře. Pak sjíždíme Kestřanskou peřej a pokračujeme až k mostu na ř.km. 31,1 , za nímž spíme naproti chatařské kolonii.

Ve čtvrtek nepříliš oděni pokračujeme do Písku, který ovšem projíždíme již oblečení. Tam rovněž obědváme a někteří jedinci silně zdržují ukájením svých sexuálních potřeb v internetové kavárně. Jelikož má VD Orlík hodně vody, všechny jezy pod Heringovým mlýnem (ř.km 19,4) jsou pod vodou. Zvládáme se doplácat až k bývalému přívozu ve Vráži (přičemž si Zgarbík krátí chvíli rozbíjením lahváčů). Zde pózujeme pro pěkné společné foto a také se po výpravě na nádraží (při které objevujeme místní zavřenou hospodu, která se vyznačuje tím, že sice vaří obědy, ale přesto má polední pauzu) ukládáme k spánku.

Následující den jsem nucen Klokana doprovodit do Písku za účelem zjištění, zda není potřeba nohu amputovat. Po návratu se posilňujeme melounem s rumem a vyjíždíme po Orlické přehradě směr Zvíkov. Cestou nás vyruší jeden ošklivý déšť a tak nám nezbývá, než se bez oděvů schovávat pod jedním hauzbótem. Po prohlídce těch částí Zvíkova, jež jsou k vidění i po zavírací hodině, pokračujeme dále - teď již po proudu (netekoucí) Vltavy.
Kus za Luhem začíná pršet a do toho se zdvihá stále silnější protivítr. Nicméně břehy nejsou použitelné ke spaní, a tak pokračujeme bouří až do té doby, kdy vlny začínají hrozit zalitím lodě i při opatrných traversech. Kotvíme tedy na totálně nevhodném místě a spíme posléze o dost výše na hřebeni, na který se dá dostat pouze kolmým výstupem velmi příkrého svahu. Někteří vysílení jedinci nám při tom mírně vyšilují.

Další ráno vyrážíme velmi brzy a vytrvale, navzdory dešti, dopádlováváme k Medvědovi, jenž na nás čeká na Trhovkách, nakládáme si ho do Hydry, čímž se loď stává velmi nestabilní, a dojíždíme k přehradní hrázi, kterou překonáváme zdejším výtahem na lodě. V Solenicích zastavujeme v místní ošklivé restauraci, přičemž nám místní cikáni z lodi ukradnou jednoho lahváče, ač se je Medvěd snaží předem uplatit cigaretou. Po zajímavé jízdě s Medvědem na kormidle po vzdutí přehrady Kamýk přirážíme k levému břehu u jakéhosi lomu, kde spíme na cestě, vybavené řadou zákeřných otvorů (pasti na Klokany?).

V neděli si Mariána dává rande s rodiči a pak za nepříliš pěkného počasí pokračujeme k hrázi Kamýka, kde nás nechtějí pustit do plavební komory, a tak nám nezbývá, než lodě převézt na strašlivých kolejnicových vozících. Ve vsi Kamýk kotvíme a vyrážíme na hrad - pádla cestou odkládáme v hospodě. Na hradě mi zákeřně přestává fungovat foťák. Při návštěvě zmíněné hospody zjišťujeme, že tam dobře vaří a mají i slušný Staropramen (a Becherovku na účet podniku), a tak tam setrváváme až do tmy. Po kratší noční plavbě, při níž (a nejen tehdy) se Mariána blíže seznamuje s Medvědem, se ukládáme v údolíčku pod nějakými chatami. Ve větším stanu se pak vybraní jedinci účastní bouřlivé noci, na kterou někteří dodnes vzpomínají a jiní byli až do konce vody, Bůh ví proč, nasraní na Mariánu. Jistá osoba prý měla pocit, že jí někdo překáží a že zároveň ona překáží někomu jinému...

Pondělí zahajujeme já s Mariánou odvozem Klokana ležícího na dně lodi ke kamýckému veterináři a doplňujeme v místní Jednotě zásoby. Zároveň zjišťujeme, že i s přetíženou lodí se dá na oleji v pohodě udržet 8 km/h (za předpokladu, že se háček nefláká, což bývá u našich háčků k vidění málokdy:-) ). Po jídle vyrážíme na Zrůbek, kde nás po menších problémech s autobusy (které jezdí pravidelně dříve asi o 15 min a ještě nezastavují) opouští Medvěd, zatímco my ostatní po dalších pár kilometrech obtížně hledáme místo na spaní mezi fůrou odporných hauzbótů. Nakonec spíme na kopečku u jakési loděnice v zátoce Hubenovského potoka.

Dalši den pokračujeme stále po Slapské přehradě až k tobogánu v kempu v Nové Živohošti, kde zkonzumujeme menší svačinku a někteří jedinci si jdou dát studenou sprchu. Po dalších 4 km rozkládáme ležení na jakýchsi teráskách na pravém břehu kousek za Lesním tábořištěm. Zpočátku nás obtěžuje jakási plachetnice, ale nakonec odjíždí.

Ve středu já s Mariánou dopádlujeme k hrází Slap, kde objevujeme 2 krásné houpačky, na kterých blbneme bez namáčení společenského oděvu. Holky díky vlastní slepotě absolvují vyhlídkovou jízdu kolem hráze, za což seřvou chudáka Mariánu. Obzvlášť Těžký Zgarb se přidává k nám na houpačce zvrhle oděn, zatímco Mariána pořizuje fotodokumentaci. Pak vyrážíme s Mariánou pro vozíky a posléze převážíme bez pomoci ženských lodě pod hráz Slap. Potom, co vrátíme vozíky se silně rozprší a tak vylezeme zpět na kopec a schováme se do zdejší ošklivé a předražené hospody. Po skončení deště nasedáme do lodí, ale déšť se vrací, nicméně nezůstáváme na pěkném plácku kousek pod hrází (a to především kvůli jisté umrčené ženské, která chce sice odjet dříve, ale přesto chce absolvovat průjezd Prahou - zřejmě abychom jí konečně ukázali Pražský hrad - viz dále), nýbrž plnou parou pokračujeme k hrázi Štěchovic.
Na hrázi velmi těžko sháníme někoho, kdo nám půjčí vozíky, převážíme lodě a pokračujeme až na ostrov svatého Kiliána, kde trávíme noc oslavou toho, že se Zgarbík dožil dalšího roku ve svém požehnaném věku, a noční procházkou po zdech kláštera při svíčkách děsíce domorodce.

Ráno velmi dlouho vaříme namočené fazole, které dochutíme nedodělanou cibulkou, čímž dosáhneme toho, že nejmenovaní jedinci nejsou spokojeni s kvalitou stravy a nechtějí to žrát. Holky vyráží napřed na hráz přehrady ve Vranném a ani se nepokusí domluvit, aby nás pustili do plavební komory. Když dorazíme i já s Mariánou, obsluha nám už jenom půjčí vozíky, takže nám nezbyde než lodě převézt. Samozřejmě nám do toho prší. Navzdory počasí dorážíme k Modřanskému jezu, který bez obtíží sjíždíme šlajsnou a kousek pod ním na pravém břehu spíme. Jelikož v této části Prahy nejsou ideální podmínky k rozdělání ohně, jdeme se najíst do hospody, při čemž ujdeme pěkných pár km.

Pátek je věnován průjezdu Prahou. První naší zastávkou je Bistro U veselé kozy, které si nemůžeme dovolit vynechat specielně kvůli naší Koze alias Obzvlášť Těžkému Zgarbu. Projížděje Prahou obdivujeme znalosti zmiňované osoby, neb ta nepozná ani Vyšehrad ani Národní divadlo a dokonce ani Pražský hrad. Inu proč znát taková nevýznamná místa.
Společně se dvěma "parníky" se nacpeme do plavební komory společné pro oba nízké pražské jezy (ř.km 53,9 a 53,1), úspěšně jí projedeme navzdory vlnám z parníků a zastavujeme nad Karlovým mostem, kde poobědváme mimo jiné i chutné Tofu. Pak vyplouváme směr Helmovský jez, který po dlouhé neúspěšné snaze o vpuštění do plavebky (netušíme totiž, že funguje jen do 17:00) přeneseme přes ostrov a pokračujeme až k Trójskému jezu, kde stavíme stany na loučce nad loděnicí a dokonce si i troufneme o kus dál vařit večeři.

V sobotu brzo ráno jde Klokan opět ukazovat svou nohu, zatímco Mariána dováží Obzvlášť Těžkému Zgarbu zbytek jeho věcí, ježto Zgarbík nás opouští dříve, než by měl, neb nepřekonatelně touží po své posteli a Misce v ní. Odplouváme tedy ještě v plné sestavě (ač Zgarbík klasicky zmatkuje a furt někam spěchá), přenášíme Trójský jez, poněvadž nemáme na to sjet si kanál, a přijíždíme do Roztok, kde nakládáme Obzvlášť Těžký Zgarb do vlaku, čímž se ho definitivně zbavujeme.
Po krátkém občerstvení v pochybném bufetu na druhé straně řeky, kde si závislá Mariána nabíjí svůj mobil, vplouváme do kanálu k plavebce a po chvíli shánění máme i chlastajícího a rybařícího komorníka (= správce plavební komory, jak se dozvídáme od místních), jenž nás vpouští samojediné do plavebky. Za nepříliš ideálního počasí pokračujeme až k jezu v Libčicích, který přenášíme a za nímž hledáme místo na spaní. To nacházíme až u železničního mostu na ř.km 24,0, který v obou oficiálních kilometrážích chybí, stejně jako řada následujících objektů. Vyloďujeme se kousek za mostem na loučce, kde je rozestavěný chodník. Po úvaze, že v neděli přece nebudou stavět blbej chodník, se tam ukládáme a nenecháváme se rušit ani řvoucím rozhlasem z blízkého nákladového nádraží.

Poslední ráno na vodě nás budí hlasy a stroje dělníků, kteří přišli stavět chodník. Na odlehlejším místě vaříme a poměrně brzy vyplouváme. Cestu k jezu v Miřejovicích nám zpestří jen proti proudu jedoucí tlačný remorkér, který rozhoupe řeku docela silně na poměrně dlouhou dobu, takže máme co dělat - především osamocená Mariána. Na zmíněném jezu se nacpeme k jakémusi většímu motorovému člunu do plavební komory a máme trošku potíže, když komorník otevře spodní vrata, aniž by se hladiny zcela srovnaly.
Pod následujícím silničním mostem končíme - tedy cca ř. km 17,2; Mariána s Klokanem odjíždí vlakem - Klokan domů a Mariána pro auto. Po příjezdu Mariány nakládáme lodě na její Škodovku, prohlížíme si zdejší pěkný slalomový kanál a nemaje s sebou zavřenou loď odjíždíme do Prahy, kde vykládáme Hydru, a tak se v neděli 12.8.2001 rozcházíme.


Fotky se onehdá objevily tady.

Kilometráže - Otava a Vltava.

Původní zvadlo je tady.


Jezy, které jsme sjeli:

ř.km. Co Pozn. Kudy Pozn. 2
91,7 Třetí jez v Sušici   šlajsnou  
89,5 Malá Chmelná (Jen já s Lenkou.) vlevo od šlajsny nechtě - při pokusu o vystoupení z lodi
75,1 Prácheň (V singlu.) pravým polem jezu - asi 6 m vp od pravé kozy  
71,1 Jarov (V singlu.) šlajsnou zalejvačka
67,6 Střelské Hoštice   asi 15 m vl od levé kozy hoblovačka
51,0 Slaník (V singlu i normálně.) šlajsnou  
45,5 Štěkeň (V singlu.) šlajsnou  
40,8 Jez za Čejeticemi (Já v singlu, Mariána a Zgarbík v deblu.) asi 10 m vp od pravé kozy neúspěšný pokus o synchronní sjezd
62,2 - Vltava Modřanský jez   šlajsnou  
53,9 a 53,1 - Vltava Štítkovský a Staroměstský jez   plavební komorou  
36,8 Klecany (Mariána v singlu, já s Lenkou v deblu.) plavební komorou  
18,0 Miřejovice (Mariána v singlu, já s Lenkou v deblu.) plavební komorou  



Kde jsme spali:

Den Datum ř.km. břeh Místo
Pá / So 27.7. / 28.7. 89,8 levý Sušice - tábořiště
So / Ne 28.7. / 29.7. 89,8 levý Sušice - tábořiště
Ne / Po 29.7. / 30.7. cca 80,0 levý nehezký plácek pod Žichovicemi
Po / Út 30.7. / 31.7. cca 66,1 levý louka pod Střelskými Hošticemi
Út / St 31.7. / 1.8. 51,0 levý louka u jezu Slaník
St / Čt 1.8. / 2.8. cca 30,3 pravý nad Pískem - začátek lesa naproti chatové kolonii
Čt / Pá 2.8. / 3.8. 14,4 pravý býv. lom u býv. přívozu ve Vráži
Pá / So 3.8. / 4.8. cca 162,0 - Vltava levý před Žďákovským mostem - na vrcholu hřebínku nad přehradou
So / Ne 4.8. / 5.8. cca 137,9 - Vltava levý cesta u býv. lomu u Žebrákova
Ne / Po 5.8. / 6.8. cca 130,2 - Vltava levý naproti kempu Roviště - v údolíčku pod chatami
Po / Út 6.8. / 7.8. cca 116,7 - Vltava levý zátoka Hubenovského potoka - na kopečku s loděnicí
Út / St 7.8. / 8.8. 98,7 - Vltava pravý terásky nedaleko za Lesním tábořištěm
St / Čt 8.8. / 9.8. 79,2 - Vltava žádný:-) ostrov Svatého Kiliána
Čt / Pá 9.8. / 10.8. cca 61,2 - Vltava pravý pod Modřanským jezem - ve vyšším porostu vedle cesty
Pá / So 10.8. / 11.8. 45,7 - Vltava pravý před Trójským jezem - na loučce východně od loděnice
So / Ne 11.8. / 12.8. cca 23,9 - Vltava levý za železničním mostem před Kralupy n. V. - na loučce vedle rozestavěného chodníku



Zpět na hlavní stránku cancáku.
1. verse vytvořena dne 9.10.2001.
Toto je 4. verse ze dne 14.10.2001.