Silvestr ve Slovenském ráji 28.12.2002 - 4.1.2003

Sepsal: Medvěd
Doplnil: Jóžin
Zde najdete příslušné zvadlo.
A tady pro změnu (moje) fotky.

S Klokanem se scházím v Prostějově již 26.12., o den později pak jdeme odlovit na hlavní nádraží Tonnyho s Hejkalem. Ti ovšem v rámci své návštěvy na Hané neopomenou vyhlídkovou jízdu z Olomouce do Prostějova přes Senici na Hané. Vůbec jim nepřijde divné, že ten "rychlík" jede asi čtyřikrát déle než má a ještě staví u každé psí boudy.

Když se konečně sejdeme, míříme přes hospodu U Pantáty ke mně "domů", kde si oba nově příchozí užijí nezapomenutelný předváděcí rituál. "U nás" tedy i přespáváme.

Sobota 28.12.2002

Ráno se dotáhneme na nádraží, osobákem dojedeme do Olomouce, tam si dáme po jednom pivu, a pak pokračujeme spěšňákem směr Půchov. Když tu ... z ničeho nic ... k nám ve ValMezu přistoupí Medvěd s Janou III .

S Jančou cekáme asi hoďku na vás ve ValMezu na vlak, kupujeme svačinu z automatu, a Jožka s Klokanem na nás už mávají, procpeme se do jejich kupé, přičemž cestou převálcuji málem jednu paní, kterou taktně upozorním: "Paní, můžete uhnout?" - což se později stává hlavní příčinou veselosti ostatních. Seznámíme se s Tonnym - typický matfyzák :) a neopakovatelný Hejkalům smích nás ujišťuje, že jsme se "správnými lidmi" :) ve správném kupé.

Cestou koštujeme Jožkův alkohol, papáme klobásky. Do Tomášovců dojedeme v 15 h, zjišťujeme, že tu není sníh^*1, ale daleko na Poniklec to není, Jožka omrkává hospody (já je nesledují). Pokoje si spravedlivě rozlosujeme, přičemž jako prémii dostaneme Tonnyho a Hejkala na pokoj. Po zběžném vybalení vyrazíme do Spišských Tomášovců, asi 2km, do hospody. První je zahulená a nevaří tu, proto se přemístíme do jiné, kde je příjemněji a žaludek nasycuji drškovou (Janča tmavé pivo). ^*2 Jelikož tu obsluha vážne a pivo Jožkovi nechutná, jdeme zpátky do zahulené hospody a tu si dáváme džusy s vodkou ^*3 - jsme veselí, je tu příjemně.

Večer zakončíme studenou sprchou (jak se později ukazuje nejenom dnes) a jdeme spát ... jenže ... Slovácí, co prišli z hospody tu dělají bordel (kytara) a jeví stopy opilosti - Hejkal je jde zklidnit - neúspěšně - dělají ještě větší bordel. K ránu se smíříme se svým údelem a na chvíli usneme.

^*1 Přesto se všichni až na Hejkala táhneme s lyžema. Hejkal asi tušil, že žádný sníh ani nanapadne:-(
^*2 My ostatní si dáváme kolektivně segedinský guláš. Netušíme ovšem, že v této hospodě se segedin dělá výlučně z tlustého masa (v podstatě ze špeku) a občas se do něj hodí i nějaká rozsekaná kost, aby si hosti vylomili zuby. Samozřejmě byl ještě pěkně předražený. Kvalita zdejší stravy je jedním z důvodů k odchodu.
^*3 Samozřejmě, my pravověrní pijeme pivo. Ač je slovenské ... Všechny hospody, nebude-li explicitně řečeno jinak, tady točí vcelku slušný Šariš (12°). (Klokanovo heslo: "Šariš, skvrn a špíny se zbavíš.")

Neděle 29.12.2002

Naše první pěší túra - vyrážíme v 10 h do Prielomu Hornádu.^*1 Ze začátku máme sílu, později nás síly opustí (nemáme s sebou žádné jídlo ani pití) - Jožka náš pokoj samozřejmě totiž neopomněl upozornit na celodenní túru - a tak doplňujeme energii v hospodě na Kláštorisku (kde maj naštěstí otevřeno) Pozn. ale Jožka nám dál napít aspoň slivovice^*2.

Scházíme do Hrabušic, zde posedíme prokřehlí při dobré polévce (my s Jančou bez ní) ^*3 a odjíždíme^*4 směr Smižany, zde najdeme Restauraci Vyšná a já si objednám palačinky s viď. kafem, Janča má rizoto. Čeká nás pěší do Tomášovců^*5 cca 3 km, je nám zima a těšíme se na teplou sprchu, jsme unavení. Bohužel, teče opět jenom studená.

^*1 Zde je zcela bezkonkurenčně největší atrakcí Hejkal, který má panickou hrůzu ze stupaček, a alespoň ze začátku se po nich doslova plazí. Což ale dost zdržuje. Jinak v některých místech je cesta trochu zajímavější: stupačky jsou obrostlé ledem, o kus dál je krásná ledová skluzavka do Hornádu - naštěstí se tu dá ručkovat po řetězu. Mírně taje, ale přesto potkáváme několik lidí, kteří jdou přímo po Hornádu - v dalších dnech by to už nešlo.
Prielom Hornádu na chvili opouštíme Kláštorskou dolinou, abychom si prohlédli pár vodopádů a jeskyní, prolezli pár žebříků, dali si nechutně předraženou (ale výbornou) polévku na Kláštorisku (ostatně, bylo tam nechutně předražené vše), prohlédli tamní zbytky kláštera a vrátili se po jiné značce do Prielomu Hornádu - přesně tam, odkud jsme vyráželi Kláštorskou dolinou. Prielomem Hornádu pak dojdeme na konec ... a odtud do Hrabušic.
^*2 hruškovice
^*3 Polévku si dává jen Tonny s Klokanem. Točí tady 12° Tatran - což je pivo, které chutná opravdu slovensky ... ale pořád je řádově lepší než býval Konbier.
^*4autobusem
^*5Samozřejmě jsme šli přímo na Poniklec, ne přes Spišské Tomášovce.

Pondělí 30.12.2002

Pondělí - a jeho proměnlivé počasí. Ráno chumelí hustě, po chvíli než vyrazíme spíš prší, je vlhko, mokro. Chatku^*1 opouštíme v 9:30 h. Poučení hladem ze včerejška si bereme svačinu na cestu, směřujeme do Sokolí doliny^*2. Čeká nás Závojový vodopád^*3 (bojím se ho slézat ve výšce) a horní konec Suché Belé^*4. Sejdeme do Hrabušic, Hejkal chce směnit - maj zavřeno, posilníme se zelňačkou (všichni).

Odjíždíme do Smižan - Vyšná hospoda - zde si dáme vyprážaný sýr^*5 (krokety tu nemají). Medvědovic rodina založí Hejkala bez peněz. Cestou na Čingov se stavíme na jiném pivu^*6 - opět bohužel natočí stejně - sledujeme místní zprávy - hezké. V noci je řev a hudba od Slováků o poznání horší, tentokrát je zklidňuje Jožka - opět vůbec nespíme a řev je čím dál větší ... dozvídáme se bezva info a popěvek o Švédech ^*7 (... jsou kokoti a nemají penis).

^*1 Hezká přezdívka pro starou olezlou turistickou ubytovnu:-)
^*2 Bereme to přes Tomášovský výhľad a po místy kluzkých dřevěných žebřících spodní části Tomášovské Belé. Já vyrážím i pár kroků po zrušené značce skrz Kysel - po stezce ve spodní části nic nezbylo, ale dá se jít po ledě. Za chvíli to obracím, aby mi ostatní neutekli. Asi by se dalo dojít až k prvnímu vodopádu...
^*3 A taky Skalný a Vyšný. Ale Závojový je největší. V jednom místě tu je žebřík zarostlý ze dvou třetin do ledu, ale naštěstí se to ještě dá prolézt.
^*4 Ne, ne. Prošli jsme jen Sokolí dolinu, pouze cestou do Hrabušic jsme šli kolem rozcestníku nad horním koncem Suché Belé.
^*5 Jak kdo...
^*6 Dle cedule to vypadalo, že by měli mít Corgoně, ale byl tam zase Šariš. Vůbec je na Slovensku zvykem mít propagační předměty od pivovarů, jejichž pivo se v dané hospodě vůbec netočí.
^*7 Asi to bude nová slovenská hymna. Je to píseň, kterou zdejší Slováci zpívají bezkonkurenčně nejčastěji.

Úterý 31.12.2002

Rozhoduje se pro výlet do Spišské Nové Vsi^*1. Chatku opustíme v 9 h, bus jede asi v 10 h. Chumelí, je chladno, vítr se nezapře - mrznem od začátku. Medvěda bolí chodidla a nohy (nejvíc koleno), Janča pociťuje zanícený palec. Ve Spišské se rozdělíme (Klokanovic s Tonnym - a Medvědovic s Hejkalem) a zběžně dokoupíme potravinové zásoby a kvůli frontě v Kauflandu Jožka s Tonnym nestihnou bus^*2 - odjíždíme vlakem - naštěstí něco jede.

Na hradě promrznem totálně (Medvědovic)^*3, zahříváme se u svařáku v hospodě, ani tu nemaj moc tepla. Večer se vracíme vlakem zpět^*4, těšíme se aspoň na teplý pelech - sprchy jsou stále ledové. Dnes je SILVESTR - a Medvědovic jsou sami :) na pokoji. .... děj vašeho Silvestra si doplň sám :) ^*5 .... Najednou je půlnoc a jdeme ven. Pouštíme světlice, Méďu upoutá a moc se mu líbí Jožkovi včeličky - slaví obrovský úspěch u něj. Zpět se jde ke Klokanům^*6, dopije se a jde se spát kolem 2 h, usneme hned, sousedí jsou "přetažení" a je od nich brzo klid - je ticho tentokrát k ránu.

^*1 Především proto, že Hejkal s Tonnym potřebují vyměnit české koruny za slovenskou koženou měnu.
^*2 Původně bylo v plánu autobusem dojet do Hrabušic na pílu a pak prolézt tieňavu Piecky. Autobus nám ujíždí tak asi o 2 minuty, ještě se s ním potkáváme na cestě k nádraží. Měníme tedy plány a vyrážíme autobusem do Spišského Podhradí a odtud pěšky po zledovatělé cestě na Spišský hrad.
^*3 Do hradu nás vpustí hlídač, přes zimu to tu je bez průvodce. Část cesty zpět se rozhodne Hejkal jet na igelitovém pytli po cestě obalené slušnou vrstvou ledu. Bohužel ne tak slušnou, aby z ní nečouhaly kameny. Ježto jede část cesty po břiše, zvládne si samozřejmě omlátit své vnady. Zmiňovaná hospoda je samozřejmě až dole ve Spišském Podhradí.
^*4 Do Tomášovců, odtud pěšky.
^*5 Silvestra slavíme na našem - tedy nemedvědím - pokoji. Vaříme Medvědí mléko na ponorném vařiči, což se ukáže býti dosti blbým nápadem. Později nás Mědvědovic zákeřně opouští, Hejkal se rozhodne Silvestra prospat, a tak Tonnyho s Klokanem učím mariáš.
^*6 Já nejsem Klokan! Ani kapsu nemám!

Středa 1.1.2003

Středa - každý nechť si to přebereš sám (Jak na nový rok, tak po celý rok - Medvědovic rodina na tom byla po všech stránkách OK:)))^*1

Nechce se nám vstávat, záchody jsou poblité, radši ani tam nejdeme, ať něco nepřihodíme. Chatku opustíme v 11 h, směr Suchá Belá, čeká nás mráz, ale krásné sluníčko a Tomášovský výhľad, třpytivý sníh. Krásné Tatry - nám nefunguje fotak - přiděláme od vás.^*2

Vracíme se ze soutěsek téměř za tmy, bus stíháme tak tak, Vyšná má zavřeno, jdeme do Gazdovského dvora. Medvědovic rodina tam má hody :)) napapá se dobře. Chata - Slováci nás opustili - je tu krásný KLID. Ovšem noví sousedí se nezapřou :( ale dá se to vydržet (nejsou příliš hlasití). Navíc, na chatce se netopí - to je fakt bezva. Uvaříme čočku, dopíjí se Medvedovic Griotte. Klokaňata jsou na našem pokoji.

^*1 U nás se říkávalo: "Středa, je ho tam třeba". No hlavně, že Jany na tom byly po všech stránkách OK, a že to budou mít celý rok:-)
^*2 Na ty Tatry byl výhled cestou z Tomášovského výhľadu na Podlesok. Z Podlesku jsme to vzali zmiňovanou tiesňavou Suchá Belá nahoru a po Glacké cestě dolů ... a na zastávku Hrabušice, Mýto.

Čtvrtek 2.1.2003

Probudíme se v 9.20 vyrazíme v 10 h. Veľký Sokol, vyhlídková jízda busem přes Smižany (dokupujeme zásoby)^*1. Medvědovi je blbě, moc se ráno nacpal. Jedeme do Hrabušice Píla. Svačíme u Glacke cesty, směřujeme po červené na horní konec lanovky Geravy. Je tu dost sněhu, na běžky dosti .... Z Gerav prudký spád a Hejkalova zadnice značně trpí ...

Jdeme do lahůdek, máme čaj^*2. Oklikou busem do Spišské (Medvědovi silně blbě opět z busu), jdeme pěšky do Smižan^*3. Jožka už tu na pivu :) a protože nevaří, jdem do Gazdovského dvora. Cestou zpět ztratíme Klokana, Jožka ho jde hledat. ^*4 Rozhádáte se. Nás čeká tepla sprcha, prázdná chatka, nikdo v dohledu ani doslechu :)))

^*1 Vyhlídková jízda ze Smižan přes Letanovce a Betlanovce na konečnou - Hrabušice, píla. Odtud jsme pak vyrázili Veľkým Sokolem nahoru na Glackú cestu.
^*2 Z těch Gerav jsme se sesypali do Dědinek, tam jsme zavrhli jednu hospodu, neboť vypadala příliš předraženě, a tak jsme skončili v lahůdkách. Snad všichni kromě Mědvědovic tu popíjeli svařák.
^*3 Jdu ještě pro něco do Kauflandu, a tak ostatní naviguji směr restaurace Vyšná a s určitým zpožděním za nimi vyrážím. Nicméně mou navigaci si vzal k srdci jen Hejkal a nezvládl ji prosadit, takže to berou mírnou nábližkou.
^*4 Cestou ze Smižan na Poniklec. Klokanovi "rupne v bedně" a aniž by komukoli cokoli řekl, vyrazí mimo cestu volně přes pole... K jeho hledání se přidává i Tonny. Naštěstí se ovšem Klokan najde dříve, než zavolám chlupatý.

Pátek 3.1.2003

Zima, netopí se. Jdu žádat na recepci po "poradě" - úspěšné - zatopí a je večer klid a příjemně :) Medvědovic zůstávaj na chatě (Janči palec je silné zanícený už). Vyrazíme po poledni do Tomášovců do hospody, koupíme chleba, salám, pivo.

Večer dorazíte ^*1, Hejkal je uražený a vy na něj (zdržoval). Jsme na našem pokoji - jablíčka slaví úspěch (dokud se nedojí, nejde se spát) - k nelibosti Klokana a Janči.

^*1 My ostatní ráno vyrážíme spodem kolem Hornádu k ústí Tomášovské Belé, odtud nahoru na Kláštorisko a dolů na rozcestí u Kyseľů. Prolezeme náhradní trasu spojeným Kyseľem, poobědváme a jako moučníček si dáme Veľký Kyseľ. Pak se přes Glackú cestu vracíme na Kláštorisko. Zde se rozhodujeme kudy k nám na Poniklec - nakonec vítězí trasa po červené značce dolů k Letanovskému mlynu a odtud podél Hornádu - což zahrnuje i kousek Prielomu.
Bohužel Hejkal se už od konce Veľkého Kyselu táhne jako sopel, v Prielomu svou rychlost pak ještě několikrát sníží, takže do Prielomu vstupujeme za šera a opouštíme ho (kupodivu všichni) už za vyložené tmy. Některá místa zde jsou ošklivě namrzlá - hůře než první den - a hlavně na ně není pořádně vidět. Ale přežili jsme ....

Sobota 4.1.2003

Balíme, vstáváme 8 h. Fotky před Poniklecem. Vlak z Tomášovců 11 h, jsme v hospodě. Společné foto u vlaku. Medvěd cestou 3x čůrá. Úschovna ve Spišské není otevřena, překecáme v hospodě paní za 100 Sk. ^*1

Jde se do bazénu a do zavřené zoo^*2. V bazénu si Medvěd natáhne sval na rameni, koupe se ve spodním prádle spolu s Klokanem. Hledáme hospody s dobrým pivem ^*3 - k pozdější nelibosti ostatních, jdem do Kauflandu^*4. Vlak nemá zpoždění, v kupé je hic a Hejkal neopomene okomentovat debilní smích našeho souseda (nevědomky chudák:). Moc nespíme, Loučení Papá.^*5

Byl to krásný pobyt. A medvedovic rodina Dík moc za to vám.

^*1 Paní v hospodě ukecává a uplácí klokan. Nicméně ukecává ji jen k úschově batohů, ne k tomu, k čemu by se ji pokoušel překecat Medvěd:-) Posléze si v této hospodě dáváme i oběd.
^*2 V opačném pořadí. O ZOO samozřejmě předem nevíme, že je zavřená. Tak se aspoň (kromě Medvědovic) povozíme před ZOO na kolotoči. Do bazénu s námi nejde Tonny s Hejkalem, neboť si plánovitě zahrabali plavky na dno batohů.
^*3 Přesněji řečeno, s jiným pivem než všudypřítomným Šarišem. Nalézáme pouze jednu, kde mají dobrou dvanáctku Zlatého Bažanta.
^*4 Pak samozřejmě ještě navštívíme nádražní hospodu, kde se zbavujeme posledních zbytků slovenské měny - toho, co jsme nenechali už v Kauflandu.
^*5 Nespíme pro změnu hlavně proto, že ve vlaku řvou ožralí Slováci. Jana III. nás opouští ve ValMezu, my ostatní pak v Přerově zmateně přestupujeme do nově připojovaných vozů, abychom měli více místa - v důsledku čehož nám málem ujede vlak. V Olomouci opouštím zbylé jedince i já. Co se tam pak dělo, to už je ve hvězdách ....

Zpět na hlavní stránku cancáku. Vytvořeno bůh-ví-kdy
Doplněno a vyvěšeno 20.1.2003