Víkendová Sázava 24.8. - 25.8.2002
Sepsal: Jóžin
Zvadlo na tuto akci nikdy neexistovalo.
Jelikož už jsme dlouho nebyli na vodě a Sázava po povodních (které byly před necelými 14 dny) ještě úplně
neopadla na svůj obvyklý vyschlý stav, rozhodujeme se sjet si o víkendu Stvořidla a úsek pod Týncem. Chvíli
to vypadá, že s námi pojedou i Důchodci, ale nakonec nejedou, neb Jitka se obává zdravotní závadnosti řeky.
Sobota 24.8.2002
Brzy ráno, snad ještě před osmou, vyrážím s Klokanem ve Škodovce a s Kuňkou na
střeše přes Barrandovský most a dál po dálnici směrem na Brno. Klokan povětšinou spí. Na sjezdu směr Ledeč
dálnici opouštíme, já předávám řízení Klokanovi, na kraji Ledče dobíráme benzín a po klikaté silnici
dojíždíme nahoru do Mrzkovic. Dle rady domorodce se pak dostáváme k řece, kde mezi skoroutrženou
lávkou a železniční zastávkou vykládáme loď a věci. Já pak co nejrychleji svážím auto do Chřenovic, tam
stíhám slabě po 10-té vlak nahoru, takže kolem 11:00 jsem zpět v Mrzkovicích. Cestou konstatuji, že vody je
hodně málo a že to bude pěkná šutrovaná...
Nakládáme loď, nasedáme, podjíždíme lávku a po prohléhnutí jezu ve Smrčné ho shoblováváme.
Stvořidla projíždíme vcelku bez problémů - ale především proto, že máme plastovou (a krytou) loď. Na
laminátu by to byl sadismus. Vlny zdaleka nejsou takové, co za slušné vody ... ale stále je to lepší než
spodek Sázavy. A těch lidí na řece také moc není. V kempu pod Stvořidly se občerstvujeme Havlíčkobrodským
Rebelem a zjišťujeme, že stále klesající Sázava měla ráno ve Zruči 105 cm - tedy jsme jeli opravdu za
nejnižší "oficiální" sjízdnosti. Pokračujeme přes Ledeč až někam pod jez u Bohumilic (všechny
jezy po cestě jsme nějak shoblovali), kde obědváme na vysoko položené louce u řeky. I tato louka byla za
povodně pod vodou - ale zdaleka to nemá na Berounku. Řeka je vcelku čistá, nánosy bahna moc nejsou...
Po jídle sjíždíme ke Chřenovickému hradu, tam zastavujeme, já se máčím v Sázavě a pak se jdeme
podívat nahoru. Když zase slezeme k lodi, nasedáme do ní a spěcháme k zastávce Chřenovice, kde čeká má
Škodovka. Jez, který máme v cestě, samozřejmě "sjíždíme".
Naložení lodi zvládáme vcelku rychle, a tak slabě po 17:00 vyjíždíme směr Týnec nad Sázavou, kde schováváme
Kuňku na nádraží do úschovny, ježto nás večer čeká v Řevnickém lesním divadle předpremiéra Čechovy hry
"Pravda o zkáze Titaniku". Přes most v Kamenném Přívozu se dostáváme do Hradišťka, kde nás
na sjezdu ke Štěchovickému mostu vítá zákaz vjezdu. Dle informací místních je ale most průjezdný,
jen ho hlídají policajti a pouštějí jen na povolení. Nemaje už čas na objíždění, sjíždíme dolů k mostu, kde
ukecám policajta, takže nás nakonec pustí. Štěchovice jsou dost zničené...a voda ve Vltavě odporná
(saponáty?). Trochu nezvládáme navigaci po Štěchovicích a na jejich konci nás jeden policajt špatně
informuje ... takže jedeme do Mníšku strašlivou zajížďkou přes Nový Knín.
V Řevnicích míříme pěšky maximální rychlostí k divadlu (máme asi 15 min. zpoždění), ale již cestou
potkáváme nějaké vracející se lidi ... nahoře v divadle nikdo není, ani biletářka, ani plakát o zrušení
.... nic. Naštvaně se tedy vracíme dolů, hledáme nějaké plakáty o zrušení dole ve vesnici, ale opět
neuspějeme. Nezbývá nám tedy, než nasednout znovu do auta a odjet. V Mníšku dobíráme benzín a nemaje odvahu
se podruhé pokoušet projet přes Štěchovice, míříme k mostu v Davli doufajíce, že funguje.
Parkujeme na kraji lesa před vsí Sloup a po studené večeři se v lese ukládáme.
Neděle 25.8.2002
Ráno vaříme těstoviny s hráškem a s osmi vejci. Po chuťové stránce je to vcelku zajímavé ... hlavně proto,
že nemáme sůl. Po sbalení odjíždíme do Davle, kde se bez problémů dostáváme přes most, a odtud pak do
Petrova, kde parkujeme co nejblíže železniční zastávce. Máme v plánu loď po skončení těch 400 m do
kopce vynést, abychom nemuseli přejíždět strašlivou oklikou do Pikovic.
Vlakem se necháváme odvézt do Týnce, tam vyzvedáváme Kuňku - a nic za úschovu neplatíme, neb
nádražáci nemají příslušný formulář. Klokan zjevně není ve formě ... a tak se těch cca 400 m po rovině k
vodě (do kempu - nad jez) táhneme neuvěřitelně dlouho. Něco po 13:00 tedy vyjíždíme - vody je celkem dost a
je neobvykle čistá, jezy jsou sjízdné, vlnky pěkné, lidí na řece neuvěřitelně málo.... Takže je to do
Kamenného Přívozu, navzdory přenášení Kaňova, velmi příjemná plavba.
V Kamenném Přívozu zastavujeme jako obvykle v hospodě vlevo u mostu a v podstatě bez čekání
vyzískáváme k občerstvení velmi dobrou desítku Samsona. K ní si dáváme ještě oběd z vlastních zásob,
a po té již vyrážíme znovu na řeku. Až do Pikovic je to příjemně houpavé svezení. V Pikovicích u
mostu zastavujeme - nechávám Klokana umýt loď a já zatím svážím auto nechutnou oklikou z Petrova přes
Kamenný Přívoz do Pikovic, poněvadž vzhledem ke Klokanově formě bychom tu loď nahoru táhli tak 2 hodiny:-(
V Pikovicích tedy nakládáme a opět přes Kamenný Přívoz míříme na Prahu. Ovšem ještě kus před Jesenicí se
dostáváme do nechutné zácpy, která končí až na jednom kruhovém objezdu v Praze (za objezdem to na
žádný směr ucpané není - kdyby tam byl normální semafor....). Před a na Barrandovském mostě nás čeká další
zácpa, a tak Kuňku vracíme do loděnice zhruba v době, kdy Klokanovi odjíždí poslední vlak. Po drobném
motání tedy dopravuji Klokana na Hradčanskou, tam se ale dostávám do strašlivé zácpy, takže Klokan musí pár
kroků pěšky. Nakonec odjíždí autobusem dříve, než já se stihnu z této zácpy dostat.
Zpět na hlavní stránku cancáku.
Vytvořeno dne 5.9.2002