Květnová voda (Metuje & Chrudimka) 16.5. - 18.5.2003

Sepsal: Jóžin

Zde najdete příslušné zvadlo.

Původní plán jet Úpu odsouvám již asi 14 dní před termínem stranou, Úpa je totálně suchá. Ještě týden před akcí to vypadá na Bílinu, neb je snad jedinou řekou, která má vodu a není to úplný olej. Nicméně v neděli 11.5. nastupuje deštivé počasí, hladiny řek neuvěřitelně pulzují ... takže, co se pojede, se rozhoduji až v pátek těsně před odjezdem. Jelikož ale do pátku většina řek zase opadla, na výběr je Metuje, Chrudimka, Svratka a Sázava - Stvořidla ... a voda všude celkem rychle padá. Nakonec vítězí Metuje s Chrudimkou.


Pátek 16.5.2003

Tentokrát se Škodovka při odjezdu chová slušně, takže odjíždím ze Stodůlek skoro v plánovaném čase - kolem 15:30. Klokan z vlastní blbosti zakufruje v Rudné, místo aby dojel do Řeporyj a tak ho tam tedy jedu vyzvednout. Nikdo další už nejede, všichni jsou shnilí.

Nádraží v Rudné trefuji na první pokus, kupodivu tam nalézám i vačnatce, takže po dobrání paliva vyjíždíme do loděnici pro Kuňku. Po poměrně nepříjemném motání po Zličíně a Butovicích trefujeme naši oblíbenou silnici do Řeporyj ... a zanedlouho už jsme na Smíchově a navazujeme zmíněnou loď. Praha je celkem průjezdná, dálnice na Poděbrady taky. Po skončení dálnice to však začíná být horší - kousek před Chlumcem nad Cidlinou se stáváme součástí kolony, která co chvíli zastavuje. To však nenese dobře má Škodovka, která při zastavení úspěšně chcípá. Po chvíli pak ještě přestává startovat...naštěstí je to tu z kopce. Nicméně na semaforech dole v Chlumci to už tak dobré není, tam se to rozjíždí už jen zázrakem...

Parkuji tedy před Penny Marketem doufaje, že se Škodovka uklidní... Samozřejmě marně. Zjišťuji tedy od domorodce kontakt na nějakého automechanika, kterého kupodivu nacházíme a který je naštěstí ochoten se v pátek cca v 19:30 hrabat ve staré Škodovce. Oprava trvá něco přes 2,5 hodiny a přijde na něco přes 1000 Kč. Startér měl zdeformovaný stator, který zvládl totálně omlýt kotvu, takže se to hezky vyskratovalo. V karburátoru byl pro změnu zapadlý asi 5ti centimetrový šroub...proto to chcípalo.

Po skoro prázdných silnicích dojíždíme asi ve 23:15 do Náchoda a bez problémů nacházíme kemp v Bělovsi, na levém břehu sjízdně se tvářící Metuje. Má naštěstí nezamčená vrata, takže tam se Škodovkou zajíždíme a na klidném místě se ukládáme ke spánku. Tropiko nestavíme, počasí se tváří obstojně.


Sobota 17.5.2003

Ráno mě nechutně brzo ráno budí drzé slunce. Chvíli se ještě válíme, ale stejně vstáváme nezvykle brzo. Já jdu do místní Jednoty doplnit zásoby, zatímco Klokan ... se valí, je to přece Klokan. Po mém návratu pak konzumujeme vločky, platíme za nocleh celkem slušných 60 Kč dohromady, balíme, převlékáme se a vykládáme loď. Nemaje s sebou Kuňčin soudek ani slušné igeliťáky, nezbývá nám než silně omezit množství věcí s sebou na vodu a doufat, že je třeba igelitová taška značky Tesco udrží v suchu. Auto odvážím k železničnímu nádraží, blbě jsme v něm nechali pádla, a tak se je pak s sebou táhnu zpět do kempu. Cestou nakukuji i do pivovaru, kde je dnes "Den s Primátorem". Nicméně odcházím zklamán, točenou světlou 21-ku nemají.

Po mém návratu do kempu vyplouváme. Kilometráž opět neodpovídá, nicméně ne tak markantně jako na Úpě. Cestou nepotkáváme nic nebezpečného, jen jeden ošklivý stavidlový jez (a 2 hezčí, vytažené nahoru). Po pár kilometrech nás už vítá Peklo - peřeje jsou celkem pěkné, jen vody by mohlo být více. Na laminátu bych to za takto nízkého stavu opravdu nemusel (je tak asi 5 cm nad minimem - tedy někde kolem 45 cm v Krčíně). Hospodu v Pekle nějak prošviháváme ...

První jez pod Peklem je ošklivá zrůda s podivnými řetězi v tělese. Nedůvěřuji jí, a tak ji raději přetahujeme vlevo po jakémsi vodním chodníčku nejasného účelu (sjízdný by nebyl ani za VV). Následující jez, na kraji Nového Města nad Metují, vypadá taky dosti zvrhle - je betonový, celkem vysoký a nahože má jakousi prkennou nádstavbu snažící se navodit dojem stavidlového jezu. Nicméně vpravo od středu je v oné nádstavbě díra, kudy teče tak asi půlka Metuje. Tudy tedy jez sjíždíme, na zašprickované Kuňce je to jen příjemné zhoupnutí a umytí se:-) Těsně pod jezem u silničního mostu zastavujeme a vytahujeme Kuňku na parkoviště. Já vyrážím do Náchoda pro auto, zatímco Klokan se váli ... jako kdyby byl v ZOO.

Z náměstí žádný vhodný autobus nejede, takže se přesunuji na autobusovou stanici na Rychtě, odkud dle vylepených jízdních řádu nic jet nemá. Ale dříve než stihnu odejít na vlakové nádraží přijíždí autobus směr Broumov, takže jsem za chvilku v Náchodě a za další chvilku u válejícího se Klokana. Zde společně dojídáme zbytek vloček, přivazujeme Kuňku a vyjíždíme zpět tentokrát jen do Bražce, abychom si Peklo sjeli ještě jednou. Klokanovi se moc nechce, ráději by se zbytek dne válel.

V Bražci konečně potkáváme první vodáky - 2 dvojice na laminátových Vydrách. Je docela s podivem že je řeka tak prázdná, vzhledem k tomu jak zřídka mívá vodu. Nasedáme a tentokrát zastavujeme před začátkem Pekla v občerstvení, kde se občerstvujeme dost mizerným Primátorem. Pak - nedlouho po odjezdu našich laminátových kolegů - vyrážíme. Kousek pod začátkem peřejí ony dvě dvojice předjíždíme, jedna se právě koupala. My se i tentokrát kupodivu zvládáme necvaknout. Dole pod Peklem na vodočtu zjišťujeme, že od naší první jízdy voda opadla asi o 2,5 cm. Jezy překonáváme stejně jako minule a parkujeme opět u téhož mostu.

Klokanovi se pro Škodovku jít nechce a tak to zůstává zase na mě - nicméně tentokrát na Rychtě žádný autobus nepotkávám a vlak mi ujíždí asi o 2 minuty, takže se tedy vydávám pěšky doufaje, že třeba něco stopnu. Ač je silnice relativně frekventovaná, zvládám dojít kus za Vrchoviny, než mi někdo zastaví ... takže se vezu asi 2 km Mercedesem. Pak sbíhám dolů do Bražce, nasedám do Škodovky a asi v 19:30 jsem u Klokana.

Nakládáme Kuňku a voláme Medvědovi, se kterým si dáváme sraz ve Slatiňanech, neboť chceme jet zítra Chrudimku (ačkoli netušíme, zda má ještě vodu - údaje z vodočtu ve Svídnici zřejmě nejsou přes víkend k dispozici). Řídí tentokrát Klokan ... a hezky mu do toho prší. Do Slatiňan dorážíme po motání v Hradci, v Pardubicích a přímo ve Slatiňanech s necelou půl hodinou zpoždění něco před 21:30. Zalézáme i s Medvědem do nějaké celkem příjemné "country" hospody (netuším, proč se tak jmenuje), popíjíme Regenta, pojídáme utopence, ke kterým nemají chleba (ale my ho máme) a kecáme.

Po 23:00 lokál opouštíme a odvážíme Medvěda i s kolem do Vranova, pak se vracíme do Nové Vsi a po polňačce dojíždíme k lomu, u něhož nám Medvěd objednal nocleh. Jen tyče a kolíky nám neudělali:-).


Neděle 18.5.2003

K snídani vaříme první a poslední teplé jídlo na této akci - těstoviny s kuřecím masem. Po sbalení pak vyjíždíme přes Mezisvětí a Bojanov k hrázi Seče II. Chrudimka má vody celkem dost, vypadá to na pěkné splachovadlo ... jako Svratka loni. U hráze vykládám loď a Klokana a odjíždím Škodovkou do Mezisvětí - protože si říkám, že je lepší, když bude Klokan mrznout suchý než mokrý. Přeci jen, není tak teplo jako včera. Oněch cca 8 km z Mezisvětí mi nezbývá než zvládnout pěšky, autobus zde v neděli jede jen jeden (a to až večer) a žádné z asi 10 aut co potkám po cestě mě svézt nechce. Ačkoli se zastavuji na jednoho dobrého Pernštejna ve velmi příjemné hospodě v Bojanově, jsem u Klokana zpět asi za 1,5 h.

1,5 h ovšem elektrárně bohatě stačí na to, aby nám vypla vodu. (V kilometráži sice tvrdili, že v pracovní dny a občas i v sobotu dopoledne pouští vodu elektrárna ... ale v neděli?) Znechuceně tedy co nejrychleji nasedáme a splouváme do Mezisvětí. Vody je samozřejmě málo, všechny jezy přetahujeme a pod prvním z nich je to na pěší turistiku. Ale i za této vody je to sjízdné, jen z toho člověk nemá žádný požitek.

V Mezisvětí nakládáme loď a než ji stihneme přigumicukovat, přichází prudký (ale naštěstí krátký) slejvák. Dojídáme zbytek znídaně, pak gumicukujeme loď a jedeme do Svídnice. Odtud by měla být Chrudimka sjízdná do Slatiňan (tedy aspoň podle pátečního údaje z vodočtu), což je dosti řídký jev. Pod hrází Svídnice mnoho vody není (později zjišťuji, že voda od pátku opadla asi o 20 cm), vypadá to tu podobně jako to, co jsme jeli výše - asi by to šlo sjet, ale ... Hlavně z časových důvodů to nakonec necháváme plavat.

Přes Pardubice a Kolín (do Kolína je to hnus, z Kolína je cesta celkem slušná) dojíždíme na kraj Prahy. Zde špatně odbočuji, takže se prohlížíme ještě slušný kousek dálnice směr Poděbrady ... a pak už míříme k loděnici, kde ukládáme Kuňku ke všednodennímu spánku. S Klokanem se rozcházím na Smíchovském nádraží ... a Škodovkou úspěšně dojíždím do Stodůlek, čímž akce definitivně končí.



Zpět na hlavní stránku cancáku.
Vytvořeno 27.5.2003