Podivné zářiové vody - Moravice (5. - 6.9.2003), Hloučela (13.9.2003), Jihlava (19.- 20.9.2003)

Sepsal: Jóžin

Zvadlo ani na jednu z těchto akcí nebylo nikdy vytvořeno. Medvědi byli sice telefonicky zváni na Moravici, ale nechtělo se jim, protože museli šetřit na další hotelový pobyt:-(

Jako každé září, i to letošní se měla pouštět voda všude možně. Nicméně vzhledem k tomu, že již od jara bylo extrémní sucho, některé akce byly zrušeny či omezeny.
Protože jsem chtěl odvézt svou Škodovku do Prostějova ke zkontrolování, byla naše pozornost tentokrát obrácena na Moravu. První zářiový víkend se měla jet Moravice (v sobotu i v neděli) a Svratka (jen v neděli), druhý pak Hloučela (v sobotu) a třetí Jihlava (v sobotu) s Jevišovkou (v neděli). Ze zmíněných tří víkendů jsme tedy vybírali dva, o kterých pojedeme na vodu. Nakonec zvítězila varianta Moravice a Hloučela. A tak jsme v pátek 5.9.2003 vyrazili na Moravici...


Nevydařená Moravice (5. - 6.9.2003)

Pátek 5.9.2003

V pátek odpoledne vyrážím s Klokanem, Hydrou a svojí Škodovkou směr Morava - konkrétně Podhradí poblíž Vítkova. Bereme to horem po dálnici na Poděbrady, jedu celkem rychle, nicméně nikoliv co-to-dá ... a asi 200 metrů před koncem dálnice Škodovka vaří. Zrovna na mostě. Necháváme ji tedy trochu odpočinout, doléváme vodu a vyrážíme o kus dál ... nechce se nám stát na tom mostě. Ujedeme asi 1 km ... a vaří to znovu. Takže opakujeme stejnou proceduru a dojíždíme k nedaleké benzínce ... a zase vaříme.

Zde dobíráme benzín, kupujeme destilku a necháváme auto pořádně vychladnout. Zdá se nám, že voda někde z nějaké trubky utíká a tak kupujeme jakousi izolepu a domnělé místo omotáváme. Vyjíždíme doufajíce, že se doplácáme alespoň k mechanikovi do Chlumce nad Cidlinou ... ale nikoliv. Asi po 4 km - na kopci ve Vlkově pod Oškobrhem - vaříme znovu. Volám tedy našemu "známému" mechanikovi z Chlumce, který mi slibuje, že k nám dojede a podívá se na to.

Skutečně, asi kolem 20:00 je tu onen mechanik. Skoro ihned konstatuje, že je to buď hlavou motoru, nebo těsněním pod ní ... a že je to opravitelné tak nejdřív v pondělí, protože i kdyby byla hlava v pořádku, musela by se zbrousit. Nabízí nám, že nás odtáhne k sobě do Chlumce a v následujícím týdnu dá Škodovku do kupy. Protože v podstatě nemáme jinou možnost, souhlasíme.

V Chlumci si tedy vyndaváme batohy a Škodovku i s Hydrou na střeše zanecháváme na dvoře zmíněného mechanika. Pak vyrážíme se zklidnit někam do hospody. Nicméně hospoda, kde měli ještě na jaře Pernštejna se zkazila ... a jinou slušnou hospodu (ani s pomocí místní nevzdělané mládeže) nenalézáme - tedy s vyjímkou hospody na nádraží, kde sice mají Postřižínské pivo, ale už zavírají. Smutně se tedy odebíráme k lesu směrem na Převýšov, kde se ukládáme ke spánku.


Sobota 6.9.2003

Ráno si dáváme studenou snídani, balíme a ostrým krokem vyrážíme do Převýšova na vlak směr Velký Osek. Vlak má ale samozřejmě solidní zpoždění, takže si na něj ještě dobrou chvíli počkáme. Rozhodnutí "co s načátým víkendem" dopadá ve prospěch Kutné Hory a Jiřiny - tedy nejdřív jedeme do Kutné Hory prohlédnout si Hrádek atd., a večer se autobusem dopravíme k Jiřině, abychom jí v neděli trochu pomohli s chatou.

Po několika přestupech vystupujeme zhruba v poledne na zastávce Kutná Hora město. Po krátkém bloudění nalézáme nedalekou příjemnou hospůdku "Na křižovatce", kde mají několik druhů výtečného kutnohorského piva. Zde si tedy dáváme pár kousků a vyrážíme na prohlídku Kutné Hory. Nicméně ještě před návštěvou Hrádku si chceme dát někde oběd. Volba bohužel padne na Dačického pivnici (nebo tak nějak). Mají tu sice sedm druhů piva z nichž některá jsou i místní, zato jídlo tu mají dost předražené a nepříliš dobré a při točení piva jim vůbec nevadí slité zbytky desítky Budvaru dotočit kutnohorskou dvanáctkou.

Po nepříliš vydařeném obědě tedy míříme do Hrádku, kde absolvujeme dlouhou prohlídku - tj. interiéry i podzemí. V interiérech Hrádku jsou sbírky muzea .. o hradu se zde člověk nic nedozví ... a ani toho moc neuvidí. Trasa uzkými historickými štolami po těžbě stříbra v bílých pláštích a s těžkými lucernami je opravdu hezká. Po prohlídce nevyrážíme do Vlašského dvora - na to už je pozdě, ale do Kamenného domu, kde za 10 Kč shlédneme malou výstavku o historii vaření piva v Kutné Hoře.

Protože nadcházející autobus k Jiřině jede za více než hodinu, jdeme se ještě podívat ke tvrzi Lorec, ve které sídlí kutnohorský pivovar. Navzdory silně matoucím šipkám pivovar objevujeme ... a kousek od něj si dáváme v jakési podivné hospodě na břehu rybníka po jednom (samozřejmě kutnohorském) pivu. Pak v doprovodu jednoho z místních štamgastů míříme na zastávku "U divadla", odkud nám jede autobus za Jiřinou. Nutno poznamenat, že zmíněná zastávka se nachází jen pár metrů od oné sympatické hospody "Na křižovatce".

Poznámka: Zmíněný automechanik se jmenuje M. Pleskot. Za opravu chtěl hříšné peníze - něco přes 2000 Kč ... přitom je to takový šetřílek, že mi dal do motoru staré těsnění místo aby investoval celých 100 Kč do nového. V důsledku této kvalitní opravy se mi Škodovka stejným způsobem rozpadla asi o měsíc později. Jen pro srovnání, ten druhý mechanik to zvládl na počkání a vzal si za to slabě přes 1000 Kč. Co říkal o zmíněném chlumeckém břídilovi tady raději uvádět nebudu.

Sepsáno snad někdy v listopadu


Hloučela (13.9.2003)

Ve čtvrtek 11.9.2003 dojíždím vlakem do Chlumce a vyzvedávám Škodovku. Klokan za mnou tamtéž přijíždí až o hodinu později, neboť "zaspal" (je z Austrálie, žije v jiném čase). Tentokrát do Prostějova dojíždíme bez problémů.

V Plumlovské přehradě je velmi málo vody - stará hráz se dá přejít suchou nohou. Přesto se sobotní závody na Hloučele mají konat. V pátek odpoledne vyrážím s Klokanem do Mostkovic na obhlídku toku. Nalézáme pár branek a ne až tak suché koryto, jak bych předpokládal. Koryto je dost uzké, nicméně nejsou v něm žádné stromy a v podstatě ani jezy či stupně. Zákeřný se nám zdá třetí silniční most v Mostkovicích - řeka tu dost ostře zahýbá a zdá se, že bude nutné se vejít pod pravý pilíř. V prohlídce pokračujeme až k Tiché - objevujeme dost celkem prudkých zatáček ... jinak nic zákeřného. Celkově z toho máme pocit, že když do toho pustí vodu, bude to až nechutně rychlé a obtížně zvladatelné.


Sobota 13.9.2003

Ráno vstáváme v nechutnou hodinu, protože voda má téct od 9:00 do 12:30 a od 11:00 mají trať okupovat závodníci. Všechno nám ale nějak dlouho trvá, takže ačkoli se Škodovka chová slušně, dorážíme pod hráz přehrady až slabě před desátou. Naproti poslední Mostkovické hospody uhýbáme doleva a po pár metrech zastavujeme v chumlu ostatních, rychle shazujeme Hydru, a já s autem mizím někam, kde nebudu překážet.

Navlékáme se do neoprénů (pro Klokana je to premiéra), platíme startovné a vyrážíme na silně hnědou řeku - začíná se přímo pod odporným jezem s odporným válcem na ř.km. 9,2. Snad proto, že letos pouštějí méně vody, neteče to zase až tak rychle ... takže to celkem stíháme. Prvním krizovým místem je nejvýchodnější mostkovický silniční most. Podle včerejšího průzkumu víme, že se máme nacpat pod pravý oblouk mostu, což sice stíháme ... ale jen tak tak. Ale za této vody by to šlo možná i vlevo....

Na konci Mostkovic nás čeká ještě nějaká nižší lávka ... ale za této vody v pohodě. Pak Hloučela začíná meandrovat ... občas je to trochu náročnější, ale zvládáme. Protože na objem koryta, té vody zase tak málo není, místy se můžete pěkně projet lesem. Někde mezi Tichou a Kosteleckou potkáváme na břehu Haničku, která se na nás přišla podívat. O kousek dál zastavujeme a vyhoubičkováváme loď - jsou tu místy pěkné vlnky...

Jez pod mostem na Kostelecké už neexistuje. U dalšího silničního mostu (ulice pod Košířem) většina lidí končí - naloží loď, jedou do Mostkovic a dají si to ještě jednou. Stíhat se to dá, teče to fakt rychle. My se snažíme odevzdat startovní číslo, které jsme dostali po zaplacení startovného do pronájmu, ale nikdo ho nechce ... natož aby nám ho směnil za tatranku jak bylo původně dohodnuto.

Pokračujeme tedy dál - až na Rybníček. Cesta začíná být výrazně náročnější - zde už to není prořezané. Padlý strom je tu snad jen jeden, ale voda sebrala cestou různé kmeny a větve ... takže na různých místech vznikají trvalé či dočasné zátarasy. Ještě s jednou Pálavou se nicméně probojováváme až k cíli. Do Rybníčku se vjíždí malým jízkem, ze kterého čouhají ošklivé traverzy a na ně se chytá všemožný bordel. Naštěstí je to v daném okamžiku průjezdné, a tak zastavujeme v Rybníčku a já jdu na průzkum nadcházejícího úseku, který se normálně už nejezdí.

Není zde ale nic zákeřného ... až za parkovištěm u OP je sjízdný jízek těsně za kterým následují nesjízdné větve. Takže dojíždíme k zmíněnému parkovišti, vytahujeme Hydru z vody a já jedu autobusem do Mostkovic pro auto. Než se vrátím, Klokan mi kapku zmokne. I s lodí pak jedeme ještě jednou se pokusit vrátit číslo .. tentokrát slavíme úspěch ... ale opět bez tatranky:-(

Ač je Hloučela typická vrbičkárna, je to asi nejhezčí řeka, co jsem letos jel. Pěkně to teče a hezky to cáká a lidí tu není mnoho...

Sepsáno 11.1.2004


Jihlava (19. - 20.9.2003)

Pátek 20.9.2003

Oblíbeným expresem slabě po 15-té hodině z Prahy vyrážím s Klokanem ku Prostějovu, abychom tam rychle vyzvedli Škodovku, naložili loď a ostatní věci a ještě dnes večer se přesunuli pod hráz Mohelna. Tam se chceme pokusit přespat, abychom nemuseli z Prostějova vyjíždět brzo ráno. V sobotu máme v plánu tedy sjet kus Jihlavy ... a na neděli plány zatím nemáme - díky tomu, že nám zrušili Jevišovku pro nedostatek vody:-(

Expres nás zvládne dopravit kousek za Pardubice. Zde slušnou chvíli stojíme ... a pak popojedeme ještě o jednu stanici ... a konec. Stojí tu s námi dalších 5 vlaků... Postupně zjišťujeme, že zde asi ve 13:00 nějaký vlak strhnul troleje... a dráhy s tím do tohoto okamžiku nebyly schopny nic udělat. První dva vlaky prý přetáhli dieselovou lokomotivou ... a od té doby nic. Žádná objížďka horem přes Hradec, žádné náhradní autobusy, žádné opravování troleje ... nic. O tom, že by to chudákům cestujícím mohli cestou říct - či vyhlásit v Praze na nádraží rozhlasem ... o tom si můžeme nechat zdát.

Něco po 17:00 někomu u železnice dojde, že se to asi samo nevyřeší ... a tak se to rozhodnou opravit. Oprava trvá standardní 3 hodiny... Ovšem samozřejmě, všechny informace jsou silně zkreslené, takže člověk neví, zda vlak v průběhu 10 minut neodjede a tudíž si nemůže dovolit vyrazit hledat hospodu. Této situace využívá nějaký místní podnikavec a před nádražím prodává občerstvení za opravdové tržní ceny:-)

Do Olomouce přijíždíme slabě po 22:00. Vlak na Prostějov má odjíždět asi za půl hodiny. Ale protože je to poslední přípoj, očekáváme, že odjede tak asi s hodinovým zpožděním (neboť dle interních předpisů drah má poslední přípoj čekat maximálně hodinu). Nicméně České Dráhy se domnívají, že 5 hodin zpoždění bychom mohli snadno zapomenout, a tak nám přidávají ještě jednu k dobru. Do Prostějova tak přijíždíme něco po jedné hodině v noci, tedy s krásným šestihodinovým zpožděním. Z tohoto důvodu vyrážíme na Jihlavu až ráno.


Sobota 21.9.2003

Ráno tedy vyjíždíme z Prostějova směrem na Mohelno. Protože se domnívám, že všechny neduhy Škodovky byly odstraněny, jedu "co to dá". A někde u Vyškova je uvařeno:-( Co se dá dělat, zbytek jízdy po dálnici se táhneme jako sopel. V Mohelně si jako obvykle trochu zabloudíme a hurá na vodu.

Vody je letos méně než obvykle, a tak jsme z toho dost zklamaní. Nikde to pořádně nic nedělá ... Někde po cestě si dáváme oběd a končíme v Oslavanech u mostu. Já jedu autobusem do Dukovan a objevuji tam Hostana, nicméně nezastavuji se, poněvadž jsem povinný abstinent - jedu pro auto. Cestou pod hráz Mohelna trochu bloudím, směrem do Oslavan si zase projedu uzavřený most ... a můžeme nakládat.

Volám ještě svému dvornímu mechanikovi, zda by se nepodíval na vařící tendence mé Škodovky ... a protože souhlasí, akci ukončujeme a jedeme zpět do Prostějova. Cestou se zastavujeme v jedné hospodě v Rapoticích, kde točí pivo z Dalešického minipivovaru. Do Prostějova pak už řídí Klokan.

Za zmínku snad ještě stojí, že ani můj dvorní mechanik Škodovku do pořádku nedal, takže se později cestou do Prahy rozpadla v Měříně ... zase těsnění pod hlavou. Naštěstí měřínský mechanik byl ochoten se v tom vrtat i v neděli v noci ... a nebyl to zloděj narozdíl od jeho kolegy v Chlumci. Každopádně mám dojem, že Škodovku její vařící tendence zřejmě stále ještě neopustily ... takže asi půjde do šrotu:-(

Sepsáno 11.1.2004 - 1.2.2004


Zpět na hlavní stránku cancáku.