Velikonoční Jizera 18.4. - 21.4.2003

Sepsal: Jóžin

Zde najdete příslušné zvadlo.

Ačkoliv to svého času vypadalo, že nás bude možná tolik, že si budeme muset půjčit nějakou loď z Liberce, účast se postupně redukuje - ještě týden před akcí to vypadá, že nás bude pět. Madmax však svou účast ruší v pondělí - nicméně jet ve čtyřech mi nepřipadá až tak zlé, a tak nic nepodnikám. Horší situace nastává v pátek večer, kdy se dozvídám (a ještě nepřímo), že jsa věrný své krajně nespolehlivé pověsti, nejede Hejkal. Nestojím mu ani za to, aby mi to sdělil sám, natož aspoň trochu dopředu. Takže, po neúspěšném pokusu sehnat chybějícího jedince na poslední chvíli, zůstáváme tři.


Pátek 18.4.2003

Po té, co se ve Stodůlkách přebalím do barelu, naložím Hydru na Škodovku ... a vůbec se připravím k odjezdu, zjišťuji, že Škodovka má totálně prázdnou baterii - a kupodivu za to tentokrát nemůže moje blbost. Takže dávám baterku nabít mechanikovi odnaproti a Klokanovi nezbývá, než se z Řeporyj dopravit do Stodůlek. Odtud pak s asi 1,5-hodinovým zpožděním (tedy něco po 17:00) vyjíždíme směr Turnov, kam by měl mezi tím dorazit Medvěd. Po cestě se ještě zastavujeme v loděnici na Smíchově, kde vyzvedáme na podzim pořízený plastový kajak, čímž je naše vybavení kompletní.

Jelikož Praha kupodivu není ucpaná a dálnice také ne, dorážíme k turnovskému nádraží asi v 19:15. Medvěd se díky nějakému zázraku ještě nestihl zpít do němoty. Nakládáme ho tedy, a jedeme to napravit do pivovaru v Malém Rohozci. Po mírné nábližce přes Dolánky tam úspěšně parkujeme, jen abychom zjistili, že místní zchátralý kiosek má v pátek jen do 20:00 a že ač do tohoto času zbývá ještě skoro půl hodiny, už nám nenalejou. Znechuceni tedy odjíždíme směr Paraplíčko.

V Malé Skále přejíždíme most a kupodivu trefujeme hospodu v sokolovně (no, možná to není sokolovna, ale budeme tomu tak říkat:-)). Točí tu Klášter, takže zastavujeme. Kromě doplňování zásob vitamínu B si zde dáváme i večeři - opravdu dobrý hovězí guláš za 44.-. Kolem 21:30 opouštíme lokál a povinný abstinent Klokan nás veze na Paraplíčko. Cestou se hezky rozprší, takže na Paraplíčku zůstáváme v autě a popíjíme dovozový jabčák ze Slovenska, než se počasí uklidní. Pak si s Klokanem stavíme tropiko, zatímco Medvěd se uvelebuje na noc v mojí Škodovce.


Sobota 19.4.2003

Vstáváme nechutně brzy - snad ještě před osmou. Vyhazuji Medvěda z auta a pak dáváme do kupy, co povezeme s sebou v lodi a co zůstane v autě. Po skončení této inventury, tedy něco po půl deváté, odjíždím směr Mladá Boleslav, kde po drobném motání (je třeba projet přímo přes centrum a kolem hradu dolů) parkuji těsně za mostem přes Jizeru u železničního nádraží. V 10:18 pak odjíždím vlakem do Železného Brodu, odkud to beru pěšky na Paraplíčko.

Na Paraplíčku už je fůra lidí, neboť se dnes jede VTJZ na Kamenici a tady se končí. "Snídáme" silně přesolenou pochoutku, kterou v mezičase uvařila moje zvířátka. Pak dokončujeme balení, já se navlékám do svého neoprénu (má zde premiéru) a vyrážíme - já na kajak, Medvěd s Klokanem a veškerou bagáží na chudinku Hydru. Medvěd jede na kormidle a má z peřejky pod Paraplíčkem úděsnou hrůzu.

Jizera má na vodočtu v Železném Brodě něco kolem 160 cm, tedy tak akorát. Já vyjíždím jako první, peřejku projíždím vcelku bez problémů a pod ní si krátím čekání na zvířectvo projížděním zpětných branek - nicméně nějak nezvládám náklon a už testuju, jak se v neoprénu plave.... Docela dobře:-) Vylévám a nasedám, mezitím přijíždí zvířectvo, takže pak společně pokračujeme směr Železný Brod. Na jeho okraji nás chytá přeháňka, před kterou se schováváme pod mostem přes ústí Žernovníku do Jizery.

Železnobrodský jez má jedno stavidlo zvednuté, teče tamtudy asi půlka řeky. Hydru přenášíme s pomocí jednoho sympatického vodáka, já jez pak po delších úvahách sjíždím - opravdu je to jen příjemné pohoupání. V singlu se to prý dá i na otevřené lodi.

Jez ve Splzově přenášíme, Hydra se celkem pronese, když jsou v ní věci pro tři lidi:-( V Malé Skále zastavujeme u pěší lávka a zmrzlí se jdeme ohřát do kiosku, který jsme navštívili už loni. Dáváme si teplou griotku (variace na grog), zajídáme ji velikonočním beránkem rozdrceným na kaši a doplňujeme zásoby tekutin slušně natočenou svijanskou jedenáctkou. Slabě po 16:00 nasedáme opět do lodí, dojíždíme k jezu, který po krátké prohlídce bez problémů sjíždíme šlajsnou.

Již bez přestávek pokračujeme k Zrcadlové koze, kde kolem 18:30 vykládáme, stavíme přístřešky - my tropiko, Medvěd s mou pomocí stavbu z celty. K večeři vaříme čočku, smažíme do ní i cibulku, házíme tam jakési dvě konzervy, a přesto to nějak zvládáme sníst. Po večeři jdeme na návštěvu Zrcadlové kozy - zde se zrovna nachází nějaká country skupina, která zde (kupodivu} hraje - a to zřejmě zcela neoficielně. Hrajou hezky, takže posloucháme, občas si i něco zazpíváme a popíjíme k tomu pro změnu svijanskou jedenáctku. Kolem 23:00 hospodu opouštíme a míříme do svých spacáků...


Neděle 20.4.2003

Ráno vstáváme opět neskonale brzo, tentokrát však za to může slunce, které na nás zcela drze svítí. Klokanovi to ovšem vůbec nevadí, klidně by tu prospal celý den. Z důvodu nedostatku teplých jídel dáváme studenou snídani a ještě před 11-tou vyrážíme.

Jez v Dolánkách přenášíme přes ostrov a pokračujeme k Turnovu. Zde pak parkujeme vlevo nad jezem a snažíme se zjistit, kudy jez nejsnáze přenést - vody je vcelku dost, na přetahování to moc není. Levý břeh nad jezem patří do uzavřeného objektu, k jezu se odtud nedá rozumně dostat. Takže vyrážím na průzkum podél náhonu Malá Jizera. Asi 250 m proti jeho proudu by se dalo zastavit a lodě vytáhnout, ale přenášení odtud by bylo nechutně dlouhé (0,5 km?). Při návratu zpět zjišťuji, že náš uzavřený objekt není zcela nedobytný - v levém spodním poli brány chybí plech. Rozhodujeme se tedy tudy lodě protáhnout (bůh ví, jestli tamtudy Hydra projde). Nicméně, když k bráně Hydru dotáhneme, objeví se nějaký člověk z VČE (té patří tato část objektu - elektrárna) a bránu nám otevře. Takže pronášíme lodě a kousek za bránou je spouštíme do jakési stoky, která po chvilce ústí do náhonu od onoho odporného jezu a náhon po delší chvíli do Jizery. Náhon je čistý, VČE ho bůh-ví-proč každoročně prosekává).

Jez v Přepeřích ("nad jezem houpačka, pod jezem vířivka") pro změnu zase přenášíme. Vyrážíme se kouknout na zajímavý kostel, navzdory vedru a svítícímu slunci vynecháváme hospodu, a vracíme se k lodím. Dojíždíme kousek nad svijanský jez, zastavujeme na pravém břehu a obědváme. Pak vyrážíme (samozřejmě i s pádly) nahoru na kopec do pivovaru - do hospody. Pivovarská hospoda je zde opravdu pěkná, mají zde samozřejmě celý svůj sortiment a to za ceny odpovídající stupňovitosti. Obsluha se díky našim pádlům strašně diví, jak jsme se zvládli s loděma dostat na kopec:-) Ze zajímavějších věcí tu mají světlou patnáctku ... ale třináctka je lepší. Po třetím pivu se zvedáme a vracíme k lodím, které nám kupodivu nikdo neukradl.

Další jez nás čeká v Březině - levá strana vypadá celkem sjízdně, takže tam pouštím i naši zvířenu. Medvěd nad jezem vyvádí nějaké kraviny, takže ho málem jedou bokem - ale nakonec to dobře dopadá, jen Klokan z toho má chudák trauma (a Hydra se trochu odře - té vody vypadalo víc...). Další jez nás čeká v Loukovci - pravá půlka jezu je suchá, pod levou je menší válec. Nevím, co si na tom kajaku můžu dovolit, a Hydru by to zalilo, takže přetahujeme přes suchou polovinu jezu. Pod jezem pak půjčuji kajak i se svým neoprénem Klokanovi, zatímco já usedám na záď Hydry. Klokanovi se na kajaku celkem líbí, ač má občas sklony se točit o 360° (podél vertikální osy).

U mostu v Mohelnici n. J. nazdory nadcházejícímu soumraku zastavujeme a jdeme na jedno do hospody, přes protesty abstinenta Klokana. Cestou se Medvěd Klokanovi směje, že vypadá v neoprénu jako Teletubbies. V hospodě mají svijanskou desítku a dvanáctku Klášter, kterou ochutnáváme. Pivo tady točí opravdu barbarsky, tomuto podniku je lépe se vyhnout. Po chvíli už jsme zase v lodích a míříme k jezu Hněvousice, kam se soumrakem dorážíme.

Ukládáme se asi 50 m pod jezem na pravé straně. Sbíráme dřevo a vaříme večeři. Po večeři nám Klokan něco málo zahraje na kytaru ... nechce se mu, je to lemra líná. První odpadá Medvěd, my pak zvládáme ještě popravit švestky v rumu a jdeme také spát.


Pondělí 21.4.2003

Ráno vstáváme pro změnu nechutně brzo. Snídáme vločky, ze kterých Medvěd pečlivě vybírá hrozinky, které nežere. V průběhu balení zvládám vymrskat Klokana s Medvědem, nic však nevyzískávám (pravda, dostal jsem nějaký drobný úplatek předem na Paraplíčku). Pak pácháme pod jezem společnou fotku a vyrážíme na vodu.

Z mostů u Mnichova Hradiště jeden někdo sežral - prostě tu není. Nicméně jsou tu místy docela pěkné vlnky. Jez Haškov přenášíme vlevo z náhonu pod jez a pak se táhneme po oleji k Malé Bělé, kde nás čeká další odporný jez. Tento pro změnu přenášíme vpravo, dojídáme zbytek vloček a přejíždíme k levému břehu pod most, odkud vyrážíme do hospody. Na mostě mě přepadne jakási místní drbna, která se bůh-ví-proč domnívá, že mě zajímá, kteří ožralci se sešrotovali o kousek dál v zatáčce. Hospod je v Malé Bělé asi víc, mi trefujeme tu na železniční zastávce - mají tu dobrou desítku Klášter a ještě nějaký hnus od G. Jinak hospůdka je navzdory vnějšímu vzhledu hezká i uvnitř. Dáváme si jen 1 a mizíme - času není až tek moc a krom toho budu možná zanedlouho řídit.

Další překážkou v naší plavbě je pak (zase hnusný) jez v Josefově Dole, tento briskně přenášíme vpravo a pokračujeme k silničnímu mostu poblíž železniční stanice Mladá Boleslav - Debř. Jelikož je teprve 14:30 a vlak na boleslavské hlavní nádraží jede až za hodinu, zvládám navzdory rannímu plánu prosadit plavbu až k mladoboleslavskému nádraží. Zastavujeme na prvním mladoboleslavském jezu - v Podlázkách - ja tam skok, ale možná, že by se to dalo jet. Nicméně prý jsou tam ostré kameny a tak tedy přenášíme obě lodi vpravo.

Druhý boleslavský jez je obzvlášť pěkná zkurvenost. Býval to zřejmě slušný jez se šlajsnou uprostřed. Nicméně, když se začal rozpadat, začal ho někdo opravovat pouze za pomoci larsenových profilů - takže pravá strana jsou larsinky na husto, pod nimi vývar a za ním bordel (kůly atp.) ze starého jezu, šlajsna uprostřed je znehodnocena nesmyslnou nízkou lávkou a levá strana by se možná dala jet - ale je tam skok jako kráva. Takže pro změnu vše přenášíme. Po dalším kilometru jsme již u mostu u mladoboleslavského hlavního nádraží, kde asi v 16:00 končíme.

Vykládáme Hydru, přebalujeme se, loučíme se s Medvědem, který spěchá do nádražní hospody na Klášter a posléze míří vlaky a autobusem domů. Já s Klokanem pak odjíždíme i s oběma loděma do Prahy, která kupodivu zase není ucpaná. Na Smíchově vykládáme v loděnici kajak, na Hradčanské pro změnu já vykládám Klokana, čímž první letošní voda definitivně končí. Já úspěšně dojíždím do Stodůlek, Klokan do Hořesedel - nicméně s asi hodinovým čekáním na Hradčanské:-(



Zpět na hlavní stránku cancáku.
Vytvořeno 22. - 29.3.2003