Blanice s Lužnicí 17. - 19.6.2004

Sepsal: Jóžin


Díky Klokanovým jarním rozpadacím stavům byla první letošní voda někdy ke konci května jednodenní víkendová Sázava. Navíc téměř suchá. Proto jsme měli v plánu si před prázdninama vyjet spravit chuť na Blanici.

Protože jsou však chemici uchyláci a všechny zkoušky mají zásadně v pondělí, rozhodli jsme se jet na vodu o den dříve - tedy vyrazit již v pátek a vrátit se v sobotu. Tím pádem bylo nutné zvolit řeku na pátek, protože Blanice se pouští až o víkendu. Ač jsem již dlouho dopředu uvažoval o Otavě (už jsme dlouho nebyli ve Slaníku v hospodě:-) ), nakonec zvítězila Lužnice, která měla týden před akcí menší povodeň, a ještě úplně neopadla. Ve čtvrtek ráno měla v Bechyni 176 cm, v pátek ve 13:00 pak 166 cm.

Ze začátku to vypadalo, že s námi pojede i Láďa na jakési podivné nafukovačce, ale nakonec to padlo, Láďa dal přednost jakési pohovorové chlastačce.


Čtvrtek 17.6.2004

V 18:00 se scházím s Klokanem ve Stodůlkách, asi o hodinu později vyrážíme s Hydrou na střeše směr Sezimovo Ústí. Bereme to přes Slivenec do Zbraslavi a pak přes Benešov k jihu. Škodovka sebou chvílemi trošku cuká - nelíbí se mi to, ale ignoruji to.

Kus za Benešovem to zvládnu v jednom kopečku uvařit na obyčejné silnici první třídy - a to jsem to moc nehnal. Naštěstí to zvládám zjistit brzo, takže nepřicházíme o moc vody. Nicméně auto vyluzuje divné zvuky - ač je vypnutý motor, je zepředu slyšet a cítit něco jako ventilátor, což jsem u Škodovky ještě nezažil. Každopádně i s takto rozpadající se Škodovkou zvládám dojet do Sezimova Ústí a správně odbočit do centra.

Kousek za Sezimovým Ústím, u hřiště s hospodou chlubící se cedulemi od Samsona a Eggenberga, kupodivu potkáváme šipku k tábořišti - tábořiště je ovšem skryto někde za závorou a klíče mají být v občerstvení na tábořišti. Vysílám tedy Klokana coby pomalou spojku pro klíče a čekám. Přichází ke mě dosti opilý domorodec, chvíli se mnou konverzuje, zkouší volat na tábořiště a nakonec mi závoru odemyká. Dojíždím tedy na tábořiště zhruba v době, kdy se Klokan konečně doplazil do občerstvení pro klíče.

Občerstvení je nesympatické, mají tam Gambrinus. Klokana má hlad a protože nemáme chleba, chce do toho hnusného občerstvení. Já raději navrhuju tu horní hospodu. Nicméně, když tam dojdeme, zjišťujeme, že je zavřená a tak se zase táhneme zpět. Stavíme stan a Klokana jeho choutky nepřechází, takže nakonec do toho občerstvení jdeme. Dáváme si předražené hranolky a čekáme na ně téměř hodinu (samozřejmě, že byly původem z mrazáku a prohnané fritovacím hrncem). Prostě úplně ideální podnik:-( Za jednu noc na tábořišti platíme dohromady 85 Kč.

V noci prší a protože nemáme zapíchané kolíky, máme ve stanu mokro. Mizernej stan.


Pátek 18.6.2004

Ráno vstávám, zatímco se Klokan ještě fláká ve stanu, jdu na dřevo a rozdělávám oheň. Když Klokan vyleze, nechávám ho uvařit snídani a jdu do Sezimova Ústí pro chleba. Ve Sezimově Ústí I. zřejmě žádné potraviny nejsou, takže se jím táhnu celým až nahoru a tam za cedulí Tábor potkávám Hypernovu (a o 200 m dále Kaufland). Nakupuju tedy chleba, máslo, mléko a kakao v Hypernově a vracím se za Klokanem - sečteno tam a zpět asi 6 km.

Klokan to kupodivu mezitím zvládl uvařit. "To" byl zbytek rýže a jakási nepovedená Klokanova parodie na guláš resp. vepřové po zahradnicku. Balíme a do toho nám mírně poprchá, líný Klokan navrhuje nikam nejezdit a flákat se celý den ve stanu. Nakonec vyrážíme na vodu asi v 11 hodin. Chudince Hydřičce prasknul zbývající nýt střední příčky (to náš šroub, ten drží).

První jez, v Sezimově Ústí prohlížím, a pak ho shoblujeme v levé půlce - před čtyřma lety s Mariánou bylo vody víc. Pádlujeme dál do Tábora, kde nás ještě před prvním jezem přepadá déšť. Chvíli se schováváme pod vrbičkama nad jezem a když déšť trochu poleví, jdeme se podívat na jez. Kupodivu pod ním není očekávaný válec, takže ho v pohodě sjíždíme, ani nenabíráme moc vody.

Cestou k druhému táborskému jezu déšť silně zintenzivní, a tak se nějakou dobu schováváme pod vrbičkama. Ty ovšem po chvíli proprší a po další chvíli vytahuju gumák a Klokanovu pláštěnku. Ignorujíce déšť, pokračujeme k jezu u tábořiště, k Suchomelu. Jez sjíždíme na voči v levé části. Pohoda. Před mostem pak zastavujeme a jdeme na jedno do hospody. Zastavujeme vlevo, ale do hospody jdeme vpravo (hospoda U Boučků). Mají tam totiž kromě Gambrhnusu i Platana a Bernarda (resp. Bernarda zrovna teď nemají). Hospoda je levná a sympatická, ale pivo by mohli mít natočené lépe.

Na jez na ř.km. 39,0 chvíli koukám, válec konstatuju jako celkem malý, takže ho nakonec jedeme. Nabíráme asi třetinu lodi vody, ale chudák loď dostává o jez pěknou ránu. Pod jezem ještě oškubáváme kosatce a za chvíli už jsme na dalším jezu - ř. km 38,3. Opět na něj chvíli koukám, říkám si, že je úplně v pohodě a snažím se vzpomenout, proč jsme ho s Mariánou nejeli. Nakonec to vzdávám a jedeme ho - úplně čistě, bez jediného štrejchnutí. Papírnu a Benešův mlýn sjíždíme z voleje, v pohodě. Jen jsme trochu mokří - tedy hlavně Klokan.

Zastavujeme na kraji Harrachovky a Klokan se ždíme, já mezitím zkouším plavat proti proudu. Moc to nejde, přeci jen to celkem teče. Kvěchův mlýn prohlížíme a v pohodě sjíždíme - za této vody to nic moc není. Matoušovský mlýn také prohlížíme, a nakonec ho jedeme v místě mezi vorovou šlajsnou a tou úzkou (která za této vody není vidět). Za menší vody je vhodné loď nehoblovat a trefit tu úzkou šlajsnu (ta je ovšem i za MV vidět dost blbě).

Bredův mlýn ani nestojí za řeč. Chvilka pádlování a už jsme u Bejšovcova mlýna. Rychle vybaluji z barelu ledvinku a zjišťuji, že vlak v 16:56 z Malšic už nestíhám, protože jsem možná blázen, ale ne letadlo. Takže prohlížíme jez nejdřív zleva - není nic vidět, a pak zprava - pod jezem to dost vře, ale těsně u skály vpravo je to v pohodě. Totiž, když se vám podaří se skále vyhnout. To jsme my zvládli jen částečně, takže Hydra dostala další, tentokrát ne už takovou, ránu.

Hned pod jezem přistáváme na tábořišti Bečice, zrovna tu sekají trávu. Ceny jsou tu opravdu velmi lidové, Saloon Lužnice může být jen těžko lepší. A navíc je to tu blíž k Lužničance, takže zůstáváme. Po vybalení nejnutnějších věcí jdeme do Lužničanky na jedno - bohužel, Lobkowicze ještě nemají, asi fungují jen sezónně a jsou zatím jen částečně zásobení. Takže nakonec pivo oželím a jdu na vlak do Malšic. Tam na něj ještě asi 15 minut čekám (akorát tak čas na jedno pivo).

Z vlaku vystupuji v Horkách a rychlým tempem směřuji do Sezimova Ústí a pak pod Soukeník. Za Sezimovým Ústím už ale zřetelně zpomaluji - přeci jen, odmyslím-li si řeku, mám za sebou asi 17 km pěšky (i s ranní vycházkou do krámu). Škodovka jede dost neochotně, škube sebou až hrůza, zvláště za mostem v Plané se už obávám že nedojedu, ale nakonec dojíždím. Na tábořišti jsem něco po osmé, odcházíme hned do Lužničanky na večeři, abychom ještě něco dostali. Dáváme si vynikající segedínský guláš a k tomu hodně dobře natočený Prazdroj. I když, Lobkowicze bych si dal raději.

Po jídle se vracíme na tábořiště, stavíme stan (až tak jsme zvrhlí) a ukládáme se.


Sobota 19.6.2004

Ráno nevaříme, dojídáme zbytky od včerejší snídaně. Balíme, majitel tábořiště nás ještě stíhá skásnout a vyrážíme Škodovkou přískokem vpřed směr Blanice - resp. hráz Husinecké přehrady. Škodovku to přestává bavit v Chvalešovicích, kus za Týnem nad Vltavou. Prostě si chcípne. Zastavuji tedy v postranní ulici a jdu otravovat místního mechanika. S Blanicí se pomalu loučím.

Mechanik je kupodivu doma, a poté, co dopije kafe je dokonce i ochoten se v mém vraku hrabat. Klokana odesílám s učením a karimatkou v dál ... ale po chvíli ho zase volám zpět, protože místní mechanik je opravdu briskní. Odešla mi ve Škodovce cívka, dostal jsem jinou použitou za 200.- a mechanik si vzal za práci taky 200.-, což mi připadá na zhruba půlhodinu docela dost. Ale hlavně, že to jede.

Oblíbeným zákeřným průjezdem Starými Prachaticemi se dostáváme nad hráz přehrady a řadíme se do kolony zaparkovaných aut. Skládáme Hydru, převlékáme se a s přestávkami ji neseme dolů pod hráz. Tentokrát opravdu přímo pod hráz, posledních pár metrů je slez prudkého svahu po laně i s lodí. Docela chuťovka. Vody je prý o trochu víc než loni, 7,5 m3/s, pouštět se má do 14:00.

Všechny jezy cestou do Strunkovic sjíždíme - s vyjímkou jedné olarsinkované bestie, o které si myslím, že naši Hydru loni ošklivě poškrábala. Někde nabíráme docela dost vody (zvlášť na posledním jezu nad Strunkovicemi), takže radostně houbičkujeme a vyléváme. Ve Strunkovicích na nás sprostě prší, takže aspoň máme záminku, proč jít do hospody. Stejně jako loni, mají tam Platana a Samsona, dáváme si Samsona a dobrý gulášek k tomu.

Pak se vracíme k Hydře a ač lemře líné klokaní se dále nechce, sedáme do lodě a ujíždíme k Bavorovu. První jez za Strunkovicemi sjíždíme, druhý jako minule objíždíme náhonem a před česly v náhonu přes boční jez zpět do řeky (je to tudy hezčí). Kousek před železničním mostem v Blanici začíná pršet. Přemýšlíme, zda to tady neukončit ... ale vlak jede až za dlouho, takže pokračujeme. Oba jezy před Bavorovem sjíždíme (i když ten druhý z nich v singlu), nabíráme dost vody. Někde zde se také v podstatě spojujeme s jakousi bandou asi šesti lodí mířících až do Svinětic. Domlouvám se s nima, že mě svezou pro auto - takže tentokrát nekončíme v Bavorově, ale ve Sviněticích.

Jez v Bavorově prohlížíme a sjíždíme v pravé polovině - letos nám neutekla voda, narozdíl od minulého roku, takže to až sem celkem teklo a ani ten jez nebyl moc hoblovací. Pod jezem potkáváme v řečišti chcíplého divočáka. Ač dosti zapáchá, Klokan by se s ním chtěl bratřit. Svinětický jez rovněž sjíždíme, další jez na ř.km. 34,1 však již ne - jsou to hnusné šutry, tak pro plast. Na pravém břehu je elektrárna s mlýnským kolem!!!

Zase na nás sprostě prší. Podjíždíme železniční most a zastavujeme pod silničním na ř.km 33,8. Zde končíme, převlékáme se a jeden z přidružené bandy jde pro auto, kterým mě pak hodí až k hrázi přehrady, ač oni začínali až o kousek níže. Škodovka se chová slušně, takže za Sviněticemi nabírám zvířectvo (tedy Klokana a Hydru) a uháníme ku Praze. Trochu nám to komplikuje fakt, že nemám dálniční známku - kus před Prahou se pěkně motáme...



Zpět na hlavní stránku cancáku.
Vytvořeno 22.6. - 31.7.2004