Gutštejnský čundr 29. - 31.10.2004

Sepsal: Jóžin

Zde najdete příslušné zvadlo.

Pátek 29.10.2004

Tak tentokrát nás má jet 6 - čtyři matfyzáci a dvě samice k tomu. Na Smíchově se scházím s Markem, od něhož se dozvídám, že Markéta se zalekla podzimního počasí a raději simulovala záchvat padoucnice. Takže nakonec jedeme v pěti - s Klokanem, Jirkou a Láďou se scházíme něco po páté v expresu na Plzeň. Jirka prý jako obvykle na hlaváku nastupoval do téměř se rozjíždějícího vlaku.

Přestupujeme v Plzni a v Pňovanech, ani v jedné díře není na nádraží hospoda se slušným pivem. Z místní lokálky vystupujeme v Kokašicích, dle rady strojvedoucího se vracíme po kolejích kus zpět a po silnici míříme do vsi, kde s mírným váháním nacházíme hospodu Pod hradem na první pokus. Točí zde slušný Chodovar a není tu jediný volný stůl. Nakonec se přisazujeme k nějaké mladší čtveřici, ze dvou z nich se postupem času vyklubou chlupatí... Hostinský nám nechce dát nic k jídlu a, když se krmíme z vlastních zásob (chleba, poličan a Markův prst), je nerudný, přesto odcházíme až něco před půlnocí.

Míříme se vyspat do blízkého lesa, ale směr netrefuji zrovna nejlépe, takže nakonec spíme v jiném lese, než jsem měl původně v plánu. Stavíme příbytky, počasí se netváří zrovna důvěryhodně. Láďa s Jirkou se celou noc úpěnlivě zahřívají.


Sobota 30.10.2004

Ráno vstáváme dost pozdě. Ač párkrát problesklo i sluníčko, když sbalíme, rozděláme oheň a začínáme vařit, spustí se na nás docela nehezký déšť. Jirka zbaběle prchá do nepříliš blízkého posedu, my ostatní se nenecháváme odradit a vaříme těstoviny. Po snídaňoobědě vyrážíme zhruba v poledne na Krasíkov (Švamberk).

Nahoře nějací šílení dělníci opravují střechu jakési kapličky, asi si tam kokašický starosta chce udělat chlívek. Kostel s kryptou je stále stejně rozpadlý jako před lety, nicméně všechny vchody do něj jsou pečlivě zamřížovány či zabetonovány, dovnitř nyní vedou jediné dveře. Uvnitř dělníci skladují všemožný bordel, je to tam ještě zdevastovanější než před lety. Vlastní hrad se moc nezměnil, nikdo se ho opravovat nepokouší a v palácovém sklepě se spát nedá. Chvílemi svítí sluníčko, ale moc teplo není.

Po modré značce to bereme oklikou do Konstantinových Lázní, cestou zvládáme i pozdní oběd. V Lázních nepotkáváme žádnou rozumnou hospodu, místo ní nám cestu kříží vlak ČD, který ale vůbec k ničemu nepotřebujeme. Po silnici jdeme do Nové Vsi, kde nás už od kraje vesnice cedulemi láká místní hospoda. Ta je však až hluboko ve vsi, točí plzeňské splašky a hlavně ... má zavřeno. Takže pouze vyžebráváme vodu a dílem po značce, dílem údolním bordelem a dílem po silnici dorážíme k mlýnu dole pod Falkenštejnem. Odtud lezeme po značené odbočce (nevhodná pro důchodce) nahoru na hrad.

Protože už je téměř tma, rozbíjíme nahoře tábor - úchylná trojka spí na jednom ze skalisek hradu, já s Klokanem na předhradí, kde rovněž vaříme. Kromě dvou chodů večeře zvládáme ještě svařáček...


Neděle 31.10.2004

Přes noc se Láďa s Jirkou opět usilovně tulili. Poblíž ležící Marek dokonce odposlechl kus jejich vášnivého nočního rozhovoru. K ránu byl Láďa již tak vyčerpán, že raději vstal a šel rozdělávat oheň. Jako správný táborník, samozřejmě si nevzal sirky (a to už radši nemluvím o otvíráku a soli), takže je žebrá na mě. Snídaně je pouze jednochodová, na odchodnou si vaříme mátový čaj s jakousi pálenkou. Nechutná to tak zle, jak to zní. Před odchodem na hradě ještě marně hledáme zbytky zdí, co tu viděl Durdík.

Značka podél Úterského potoka k Šipínu je sice místy trochu náročnější, ale žádné brození cestou neprovozujeme. Ke Gutštejnu se dostáváme něco po poledním. Nejvýraznější změnou na hradě je jakýsi pokus o palisádu na vstupní straně, nyní již mírně zřícený. Ve sklípku na předhradí je brouzdaliště, jediná zachovalá místnost v hradě je rovněž ke spaní nevhodná. Fotíme hrad, pácháme skupinové foto a já měním film, přičemž ten starý málem na Gutštejně nechávám. Po lehkém obědě vyrážíme směr Sviňomazský hrádek.

Volíme azimut k necelý kilometr vzdálenému meandru Úterského potoka, Láďa se z počátku pokouší vyrazit v pravém úhlu k němu někam k jihozápadu, leč tentokrát se zmást nenecháváme. Cestou potkáváme nějakou bludnou žlutou značku, ale ani ona nás nezvládá svést z pravé cesty, takže za chvíli jsme již u brodu přes Úterský potok. Hurá! Leč Klokan s Jirkou a s Láďou mé nadšení nesdílí a pokouší se potok někudy obejít, což se jim samozřejmě nedaří. Dlužno podotknout, že Úterský potok není dnes nejteplejší.

Za potokem nás po chvíli čeká ohradník a za ním krávy... Ohradník překonáváme, ale z větší blízkosti už nejsem tak přesvědčen, že jsou to pouze krávy (a ne Klokanovi oblíbení býci), a tak raději volím taktický ústup zpět za ohradník. Ostatní mě po chvíli následují. Nad pastvinou je však trnková houština, kterou já, Marek a Klokan nakonec úspěšně zdoláváme, zatímco Jirka ji podle obchází a Láďa se snaží a snaží ... ale nejde mu to, asi má moc velkou hlavu. Jirka ho nakonec naviguje zpět na svobodu.

Na kraji Mydlovar se na chvíli napojujeme na zelenou značku, kterou asi po 1,5 km na rozcestí s asfaltkou opouštíme, přecházíme potok a po cestě mírně nahoru k jihovýchodu míříme k předpokládané poloze Sviňomazského hrádku (tedy ne té zmatené z mapy KČT). Po nějaké chvíli pak cestu opouštíme a šplháme nahoru na hranu svahu, kde se pokouším ostatní přesvědčit, aby se rozprchli a pomohli mi s lokalizací hradu. Oni na mě však z vysoka serou. Hrad nakonec objevujeme ještě o kousek dál k jihovýchodu - kdybychom se drželi cesty, zřejmě bychom došli do hradního příkopu.

Sviňomazský hrádek není z nejzachovalejších, zbytky zdí jsou vidět jen v jakýchsi pofidérních výkopech, jinak jsou v nabídce už jen terénní pozůstatky. Z hradu míříme částečně po poli a částečně po silnici do Trpíst, kde na návsi potkáváme sympatickou hospodu, která má v neděli naštěstí už od 16:00. Uvnitř je hezky, točí tu dobrou desítku Chodovar a i obsluha je celkem příjemná. Takže příště to chce začínat tady. Dáváme si 0 až 2 piva, bereme pár lahváčů a uháníme na vlak v 17:01.

Cesta do Prahy moc za zmínku nestojí, v Praze na Smíchově ovšem na Marka čeká jeho věrný simulant...



Zpět na hlavní stránku cancáku.
Vytvořeno 18.11.2004