Čundr Podkrušnohořím 15. - 17.4.2005

Sepsal: Jóžin


Na tento termín byl původně naplánován Přechod Javořích hor. Protože, se na nás ale jako obvykle všichni vykašlali a flákali se doma (či někde poblíž - třeba v Londýně:-) ), ve čtvrtek měním plán: pojedeme prozkoumat čtyři různě rozpadlé hrady v okolí Teplic. Javoří hory necháme na příště, třeba bude vyšší účast (ta je vzhledem k blízkosti broumovského pivovaru více než vhodná).


Pátek 15.4.2005

Tentokrát se scházím s Klokanem krátce před 17:30 na NádrHolu. Naše EC směr Berlín tentokrát vyjímečně nemá 3 hodiny zpoždění, takže nastupujeme a náhradní variantu čundru někam k Písku odkládáme na neurčito.

Vlak opouštíme hned na první zastávce - v Ústí nad Labem. Protože máme necelou třičtvrtěhodinu času, jdeme na jedno. Nádražní hospodu nějak nevidíme (je tu vůbec?), takže míříme ven k hlavní silnici a na ní zapadáváme do první putyky. Je to značková pivnice Ústeckých pivovarů, takže je trochu s podivem, že tu mají širokou nabídku jednoho piva - jedenáctky Zlatopramene. Není nijak osplňující, ale pít se dá.

Z Ústí jedeme motoráčkem do Rtyně nad Bílinou, odtamtud míříme po silnici a posléze podél potoka k jihu. Hospodu se sympatickým posezením venku tentokrát vyjímečně míjíme a jdeme se za světla ubytovat - do lesa pod vrcholem Chotyně. Všude tu kvetou fůry kytek, Klokan je v depresi, že je nepozná. Při hledání místa na spaní se seznamujeme i s jedním psem a jeho domorodcem, kterému prý patří kus lesa na Chotyni. K večeři vaříme rýži s krůtou a popíjíme medovinu. Jdeme ale brzo spát, jsme nevyspalí.


Sobota 16.4.2005

Ráno Klokan vyspává, zatímco já ohřívám zbytky večeře. Snídáme, balíme a vyrážíme mimo jakoukoliv cestu přímo nahoru na vrch Chotyně. Podle Durdíka zde stával hrad Paradis, ostatní autoři si tím tak stoprocentně jisti nejsou.

Nahoře nacházíme hlavně terénní pozůstatky - zbytky mělkých příkopů a nějaké prohlubně, snad po budovách, navíc ještě v úrovni země nějaké zbytky zdí. Takže to vypadá, že tu opravdu nějaký hrad stál, na tvrz by to bylo dost netypické místo. Vrchol kopce hyzdí dřevěný kříž, u kterého provozujeme fotografické orgie. Pak obědváme a sypeme se z kopce dolů do Rtyně, na jedno či dvě do hospody. Už je otevřená, plná cykloušů a mají tu ten Zlatopramen o poznání lepší než v Ústí. Svítí sluníčko, sedíme na zahrádce, je krásně a teplo.

Ze Rtyně jdeme přes Velvěty do Bystřan, cestou potkáváme asi 3 zrušené hospody. Z Bystřan lezeme azimutem a posléze i po značce nahoru na Doubravskou horu. Hrad je nechutným způsobem přestavěný, mimo jiné na (zavřenou) hospodu a garáže ... rozhodně tu není nic hezkého k vidění, snad jen ten výhled na Teplice celkem ujde. Kupodivu nejsou vidět žádné hnědouhelné doly.

Z Doubravské hory se sypeme dolů do Teplic, kde procházíme lázeňské parky, fotíme se se sochou koně "ležícího" na zádech a snažíme se najít Pravřídlo. Podle plánu se k němu opravdu domotáváme, ale na povrch nevyvěrá nic, všechno ukradnou ještě pod zemí. Od Pravřídla míříme k nádraží a posléze po zelené značce směr Krupka. Cestou hledáme nějakou rozumnou hospodu, abychom si trochu odpočinuli. Místo ní potkáváme tři kurvy. Zvlášť Klokan je z nich u vytržení. Hospodu potkáváme až daleko za nádražím, mají tu Zlatopramen ... a, stejně jako v Ústí, za moc nestojí.

Od hospody jdeme ještě chvíli po značce, a pak uhýbáme do lesa za Proboštovem, už se totiž stmívá. Protéká tu jakýsi velmi rychlý regulovaný potok a v okolí jsou vyhrabané dvě velké díry ohrazené páskou, bůh ví k čemu. K večeři vaříme krupičnou kaši a pak stavíme tropiko. Něco před jedenáctou jdeme spát.


Neděle 17.4.2005

V noci se přehnalo pár přeháněk. Dojídáme zbytky kaše a vaříme snídani, lesem se motá strašný množství lidí. Asi v jedenáct vyrážíme azimutem přes louky a posléze po silnici do Krupky.

Hrad Krupka je celkem velký, udržovaný a uprostřed něj stojí hotel pro Němce. Naštěstí hrad příliš nehyzdí. Prohlídky se tu nekonají, takže si prohlížíme sami. V jádře hradu probíhají vykopávky, a tak vidíme i zdi, o kterých neměla Menclová ani potuchy. Chvílemi na nás prší a chvílemi svítí sluníčko...

Dole v podhradí, kousek pod horním kostelem (který je, mimochodem, také docela hezký) potkáváme hospodu s Lounským ležákem - konečně něco jiného než Zlatopramen (a plzeňské sračky). Bohužel Klokan spěchá domů, takže hospodu vynecháváme. Po žluté a modré přicházíme na Kyšperk, zde dáváme pozdní oběd a já zběsile fotím... Bohužel hrad je ve velmi špatném stavu a za pár let tu bude tak polovina zdí. Opět na nás chvílemi prší, je zataženo, nic moc podmínky pro focení. V jádru hradu jsou zachovalá 2 patra valeně klenutých místností, horní patro je snad jakž-takž použitelné na spaní.

Z Kyšperka se sypeme dolů zpět po značce směrem na Krupku a pak skrz Bohosudov na místní "hlavní nádraží". Asi v 16:30 odjíždíme k domovu, cestou si ještě dáváme na nádraží v Lysé celkem obstojnou 10° Nymburk.



Zpět na hlavní stránku cancáku.
Vytvořeno 19.4.2005