Moravice 9. - 11.9.2005

Sepsal: Jóžin

Zvadlo na tuto akci nikdy neexistovalo.


Pátek 9.9.2005

Z práce vyrážím už v 15:00, ve vlaku potkávám Klokana, se kterým v Čelákovicích nakládám loď (Skyllu) a cca v 16:25 vyjíždíme ... díky tomu, že jsem včera všechno připravil. U Přerova nad Labem nabíráme benzín za 31,80 ... a to ještě nevíme, že to bude nejlevnější benzín za celou akci. Dál to bereme přes Poděbrady a Chlumec do Pardubic, kde máme naložit Mariánina háčka ... a kde chci nechat naplnit svůj soudek.

V poslední vsi před Chlumcem je ale silnice totálně ucpaná a ani se to nehne, takže po pohledu do atlasu kolonu opouštím a beru to na Převýšov. Silnice z Převýšova do Chlumce se ale opravuje, stejně tak jako všechny další silnice na jihovýchod od Převýšova, takže se nakonec promotáme až do Týnce nad Labem, kde je taktéž objížďka, odtud do Přelouče (pro změnu objížďka) a nakonec do těch Pardubic. U pivovaru zastavuji cca v 18:45, tedy dlouho po zavíračce podnikové prodejny. Zuzka tu však naštěstí stále je.

U pivovaru tedy nakládáme Zuzku a v Hypernově (strašnej obchod) lahvového Pernštejna, a pak vyrážíme přes Dašice směr Choceň a Ústí nad Orlicí. Po cestě je samozřejmě další objížďka, takže jedeme přes Holice, v Chocni nepovažují Ústí za město hodné směrovky, tak se tam chvíli motáme ... a po cestě do Ústí si dáváme ještě jednu objížďku . Je už dávno tma, dálková světla mi fungují, jen když je levou rukou držím ... takže se nejede nic moc. Zuzka se přiznává, že Mariánu v životě neviděla, což asi taky jediný důvod, proč s námi jede.

Cesta přes Červenou vodu do Šumperka je vyjímečně bez objížděk ... ale serpentiny nikdo neukradl:-( Po Šumperku se ani moc nemotáme, kolem 22:00 nakládáme do Škodovky nějaké krámy po pratetě ... a konečně míříme k Prostějovu. Cestou k Uničovu nás čeká jedna obzvlášť dlouhá objížďka po svazích Jeseníků, takže v Prostějově jsme až těsně před půlnocí. Budíme Mariánu, která chrápe v autě, dáváme menší večeři a jdeme spát.


Sobota 10.9.2005

Ráno vstáváme v 6:45 abychom na Moravici zvládli včas dojet. Dle Povodí by se mělo pouštět z VD Kružberk od 5:00 do 12:00 a kvůli předpokládaným objížďkám dáváme raději rezervu... Přendaváme krámy ze Škodovky do Mariánina šmejdu, na střechu nakládáme Skyllu a na ni Cedník ... a ještě před osmou vyrážíme. Cestu tam nám zpříjemňuje jediná objížďka až těsně před Vítkovem.

Ve Vítkově se pak dohadujeme, zda jet dnes úsek do Podhradí a zítra odtamtud do Hradce či opačně, eventuelně celou trasu dnes a zítra nějaký kousek. Problém je totiž v tom, že zítra by se mělo pouštět z VD Kružberk až od 8:00, což naznačuje příjezd do Hradce nad Moravicí poměrně dost pozdě. A to se nám moc nehodí, máme-li loď nechat v Prostějově a ještě se vlakem vrátit do Čelákovic. Nakonec vítězí varianta opačná, a tak jedeme do Podhradí.

V kempu v Podhradí jsme kupodivu již zhruba v 9:00 ... dřív než voda - takže od 5:00 rozhodně nepouštěli. Chvíli ještě zvažujeme, zda nejet přeci jen pod hráz, ale nakonec vykládáme lodě (Mariána si chce vycvičit háčka na oleji, je to strašpytel). Mariána se Zuzkou pak svážejí auto do Podhradí k mostu, slabě před desátou přitéká voda ... a cca v 11:00 vyrážíme.

Hráz v Podhradí svorně přenášíme, další 3 jezy jedeme v pohodě... tedy já s Klokanem. Mariána ovšem nikoliv, protože je to jednak línej strašpytel a druhak má loď typu cedník. Navíc šidí i všechny vlnky a stupínky, takže z toho háček nic nemá. Na žimrovické peřejce se jedou nějaké závody rychlostních kajaků, ale vcelku si nepřekážíme. Pod ní nás Mariána donutí zastavit, neb se jí chce srát a jako pravá slečínka přeci nebude srát v lese. Maje klíče od auta, donutí nás jít s ní do hospody, kde si dává odporný Gambrinus (zřejmě jako projímadlo) a pak dobrou půlhodinu sere. Mimochodem, v hospodě mívali ještě nedávno Zlatovar...

V Hradci nad Moravicí potkáváme pár příjemných stupínků, některé s hezkými válečky. My na Skylle samozřejmě jedeme vše, Mariánin cedník jen něco a ještě to strašně šidí. U předposledního stupínku se seznamujeme s vodáky, kteří nám na digitálu pouští video, jak se v jednom z těch válečků cvakly dvě Pálavy ... díky blbosti posádky (ale v pohodě je to pustilo). Jez před Brankou je odporný, takže přenášíme a kousek za ním, u silničního mostu na ř. km 7,2, končíme.

Zuzku vysíláme autobusem do Podhradí pro auto, a ta má pak problém vůbec vyjet, neboť jí Mariána nepopsala, jak odemknout její šmejd. Já s Mariánou zatím u lodí hrajeme tenis s tenisákem a pádly. Pak nakládáme a s loděmi jedeme kousek nad hráz Kružberka, kde stavíme stany, rozděláváme oheň na cestě a vaříme večeři. Také narážíme Mariánin minisoudek s brněnským Pegasem a Mariána hraje na kytaru. Za zmínku stojí, že Zuzka je zvrhlý abstinent se sklony k výtvarné výchově a mučení dětí. Jsa nevyspalí, postupně odpadáváme a dopití soudku necháváme na ráno. Mariána je tak ožralá, že ji Zuzka ani nepustí k sobě do stanu...


Neděle 11.9.2005

Ráno kolem osmé ostatní vyháním ze spacáků, balíme, snídáme zbytky od večeře a vyrážíme Mariániným hrabavým vozidlem k hrázi. Trefuji jakousi odbočku dolů k nějakému penzionu ... a ta nás dovádí na docela pěkné startovní místo 200 m pod hrází. Valná většina ostatních se mačká i s auty na druhém břehu.

Shazujeme lodě a ostatní bordel ... a něco po deváté odjíždím Mariániným šmejdem směr Vítkov. Parkuji cca 2,5 km od Podhradí, pěšky se vracím na nádr a odtud se vezu vlakem dvě stanice do Svatoňovic, kde jsem cca v 10:30. Cestu k přehradě pak zvládám indiánským během cca za 20 minut, trochu se bojím, aby nám neutekla voda. Ta ovšem naštěstí ještě teče, zato jsme snad poslední vodáci na obou březích. Takže co nejrychleji vyrážíme.

Řeku máme celou sami pro sebe. Malý jízek za Kružberkem sjíždíme, následující v Jánských Koupelích pak Mariána vynechává - tento vyjímečně celkem oprávněně - je kolmý a za ním je menší váleček. Cestou popíjíme chlazené lahváče, řeka se zdá mít tu správnou teplotu. Ještě kdesi zastavujeme vpravo u občerstvení, kde si dáváme jakési pseudopárky, Gambrhnus raději vynecháváme. Hráz Podhradí opět přenášíme a zastavujeme u mostu. Zrovna se tu jedou jakési závody rychlostních kajaků dětiček.

Klokana vysíláme na okraj Vítkova pro Mariánin šmejd, my ostatní vynášíme lodě a krámy na parkoviště a čekáme. Jen co začneme nakládat vozidlo, spustí se slušnej slejvák ... nakonec nakládáme za deště. Na přilehlé zídce se vyskytují jakési nezabalené Fidorky slepené do 3 válců, Klokan je sice chce sežrat všechny, ale nakonec si netroufne a nějaké tam nechá i soutěžícím dětičkám.

Cestou do Olomouce potkáváme na rozloučenou poslední objížďku, řídí pro změnu Zuzka ... ale jen do Olomouce, kde ji vykládáme. V Prostějově se pak loučíme i s Mariánou a já vezu Škodovku do Vrahovic a pak běžím na nádraží, abychom vůbec stihli vlak domů...



Zpět na hlavní stránku cancáku.
Vytvořeno 12. - 22.9.2005