Den otevřených dveří pivovaru Poutník Pelhřimov 19. - 21.8.2005

Sepsal: Klokan a Jóžin

Zvadlo na tuto akci nikdy neexistovalo.


Pátek 19.8.2005

Vyjíždíme večer do Nové Cerekve. Ve vlaku se scházíme zatím ve složení Ňufíci, Jóžin a Klokan. Po přestupu v Táboře se k nám časem přidává Marjána s Osmým divem světa (Kristýnou). V Cerekvi zavětříme a neomylně trefujeme hospodu Formanka*1. Tam zjišťujeme, že pánové nepoznají jezevčíka - považují za něj totiž 3.měsíční štěně loveckého psa.

Spíme v lese na ostružinách - snídaně do postele :) Stan staví jen Ňufíci, neboť nám ostatním nevěří, že pršet nebude.

*1 Výborná dvanáctka Poutník.


Sobota 20.8.2005

Ráno bez snídaně (když nepočítám těch pět ostružin) vyrážíme, protože v 10 hodin máme sraz se zbytkem u jakéhosi rybníku. Po cestě však volají, že na nás z vysoka s..., takže se s Medvědem, Járou a Martinem setkáváme až v Pelhřimovském pivovaru, kde nám drží místa u stolku pod plachtou.

Mezitím docházíme k onomu rybníku. Tam zjišťujeme, že je sice velký, ale taky hnusný a tak jdeme dál. Na kousku pole mezi kukuřicí a bramborama asi 4km od Pelhřimova konečně snídáme těstoviny s čímsi.

Před jednou hodinou dorážíme do pivovaru a vítáme se se zbytkem. K poslechu hraje dechovka a časem se střídá s nějakým triem hrajícím téměř cokoliv. Ochutnáváme piva, jdeme na exkurzi do pivovaru a někteří si kupují suvenýry v podobě triček, pullitrů a kloboučků*1. Já půllitr s otvírákem a propiskou vyhrávám v jedné skákací supersoutěži. Kluci mi nakecají, že se bude skákat panák s pivem v ruce, tak se nechám přesvědčit, že jako klokan do toho přece musím jít. Soutěžím s Medvědem a až před slalomovou dráhou, postavenou z prázdných kelímků od piva, se dovídám, že musím co nejrychleji vypít půl litru piva a pak po jedné noze skákat slalom tam a zpět a samozřejmě vítězí rychlejší. Kupodivu nad Medvědem vyhrávám za vřelého povzbuzování obecenstva (Že by měli rádi klokany? Možná na česneku.).

Během dne tam byly různé akce. Například zásahová jednotka s ukázkou vyprošťování z auta. Řádně zdemolovanou škodovku otevřeli jak plechovku - odklopili střechu i s dveřmama :) Fakt super. Další na řadě bylo slaňování z výšky 27 metrů, včetně záchrany člověka uvězněného v polovině lana přendáním na druhé lano, za vydatného deště a zakončili to rychlým sjezdem hlavou dolů. Zažít a umřít.

Nakonec kolem půlnoci odcházíme přespat do lesa směrem na Křemešník*2. Samozřejmě cestou kolem vyhlášeného pelhřimovského krematoria*3. Po tmě nic moc (ne krematorium, cesta), všude mokro a pár spadlých tújí, ale nakonec živí a zdraví uléháme.

*1 Kupuju si půllitr (místo toho, co mi Klokan onehdá rozbil). To ovšem netuším, že ho před Klokanovými destrukčními tendencemi zvládnu ochránit jen jediný týden... Klobouček má naštěstí větší trvanlivost, tričko dostávám od někoho z pivovaru za to, že jsem je upozornil na chybějící program akce na jejich stránkách.
*2 Za zmínku ještě stojí lesbické taneční kreace Markéty s Medvědem ... a Medvědův noční odjezd sanitkou, když si po několika hodinách vzpomněl, že si asi vyvrtl kotník a měl by teda začít simulovat.
*3 ??? Žádné tam nemají.


Neděle 21.8.2005

Ráno nás budí bouřka, takže spíce pod širákem vstáváme a stavíme tropiko. Asi 1,5 hodiny po té balím a odcházím, neboť mě čeká týden s chemiky (jakási úchylná pseudovoda).


Po té, co nás v jakousi nechutnou ranní hodinu probouzí Klokan toužící po svém novém kormidelníkovi, my ještě asi do 10:00 v klidu spíme. Pak snídáme pivo, chleba a Mariániny řízky. A čekáme na Járu, až se konečně vyprdelí. Asi v 11:20 zvládáme vyrazit ... po červené směrem na Křemešník.

Jára tvrdí, že s námi půjde do 13:00 a pak se vrátí zpět do Pelhřimova, aby stihl dojet včas do Pardubic a obšťastnit svou družku. Nicméně opouští nás zákeřně už o hodinu dřív vymlouvajíc se na houby - nechce se mu do kopce. Krátkou přestávku dáváme ještě v Proseči pod Křemešníkem, jen aby si chcípající jedinci odpočinuli, hospodu s Budvarem vynecháváme. Poslední zastávku před vyvrcholením děláme u jakési kapličky s radioaktivní vodou ... ale pramen vyschnul, takže nemáme čím chcípající Kristýnu léčit.

Nahoře na Křemešníku (765 m n.m.) nahlížíme do jakéhosi kostela ... a pak se valíme dolů na pivo do hotelu. 10° Poutník za 12 Kč, 12° za 15,- ... a dobrá. Dáváme si nakonec i něco k jídlu, ale kvalita není nic moc super.

Protože se už blíží čas odjezdu našeho vlaku, posíláme ženské (tedy Ňufici s Osmým divem světa) napřed do Zajíčkova (6,5 km) a my ostatní se jdeme ještě rychle podívat nahoru na rozhlednu. Platíme 10 Kč vstupného ... a rychlostí postřelené veverky se hrabeme 203 schodů nahoru. Z rozhledny je docela pěkný výhled, ale dnes jsou mizerné podmínky, takže tak do 20 km. Trochu fotíme a pak se sypeme dolů.

Dole nasazujeme třetí kosmickou rychlost - máme na těch 6,5 km 59 minut.Holky se cestou docela snaží, uhlížíme je až pod Nemojovským kopcem ... a docházíme na silnici dole pod Radňovem. Tam si ovšem Kristýna uvědomuje, že někde vytrousila mobil ... takže se s Mariánou vracejí ... a já s Ňufíky pokračujeme na vlak. (Mobil našla nějaká ženská z Pelhřimova a dokonce ho Kristýně i vrátila.)

Vlak stíháme vcelku v pohodě ... ale to už neplatí o nákupu lístků, které v této díře oproti všem předpokladům prodávají. Takže nakonec nechávám koupit si lístek Ňufíky, i ti to stíhají jen tak-tak. Nicméně průvodčí je zfetovaný, nezvládá do třech napočítat, takže jedu až do Horní Cerekve zadarmo.

V nádražní hospodě v Cerekvi mají skutečně pelhřimovské pivo - desítku za 10,50, dvanáctku za 11,50. A výbornou. Navíc tu mají i hotovky za slušnou cenu, leč jsme po jídle a za 40 minut nám jede vlak směr HavlBrod. Takže až na zvrhlici (která chlastá kofolu), popíjíme pouze pivo ... a nějaké natočené do flašek bereme i do vlaku respektive domů.

Vlak má samozřejmě zpoždění, ale rychlík dál v HavlBrodě stíháme. V Kolíně se loučíme a já Ňufíky opouštím ujížděje sám, jediný, opuštěný, směr Čelákovice.



Zpět na hlavní stránku cancáku.
Vytvořeno 22.8.2005