Přechod Slavkovského lesa 17. - 19.6.2005

Sepsal: Jóžin


Zvadlo bydlí tady.

Tenhle čundr byl předem plánován jako "variantní" - kdyby meteorologové neslibovali taková vedra, jeli bychom do Javořích hor. Takhle jsme Javoří hory snad už potřetí odložili ... a vyrazili do Slavkovského lesa, kde by narozdíl od Javořích hor měly být možnosti ke koupání a hospody. Meteorologové si to ovšem jako obvykle vycucali z prstu a kapánek ustřelili.

Pátek 17.6.2005

Po dlouhých domluvách se scházíme ve vlaku v 17:15 z hlavního směr Plzeň, který představuje bezkonkurenčně nejhorší spojení do Lázní Kynžvart. Markéta ovšem dřív nemůže a Marek si netroufne ji nechat jet vlakem samotnou, mohla by se mu tam s někým skřížit. Tentokrát jedeme v sestavě já s Klokanem + Ňufíci. V Plzni přestupujeme na courák směr Cheb, před tím ještě bloumáme po bezútěšném plzeňském nádraží - nebavím se o tom, že tam nemají slušné pivo ... ale oni zrušili i většinu stánků uvnitř ... takže si člověk nekoupí ani zmrzlinu:-(

Z vlaku vystupujeme dle krizového plánu ve Stříbře. Chceme si tu na chvíli sednout do nádražní hospody, dát si ze dvě piva (mívali tu Chodovar) a pak nasednout do rychlíku Bečva a tím se dopravit až do Lázní Kynžvart. Hospoda je ovšem zákeřně zrušená, takže se vracíme zpět do našeho couráku a tím se táhneme až do LK.

Z nádraží je to do vsi asi 2 km, cestou potkáváme docela pěkný rybník, snad i koupací. Jinak všude rostou tuny bolševníku a v dáli na jakési louce vidíme cosi jako lišku. V Lázních Kynžvart je hospod fůra, ale jediná použitelná, z těch co jsme potkali, je hostinec u Boučků, nacházející se na severozápadním konci "náměstí". Točí tu dobrou jedenáctku Chodovar za 13 Kč a třináctku za 15 Kč ... ale ta je na nás už moc sladká, pije ji jen vačnatec.

V hospodě je celkem hezky, ale jsouce nevyspalí, chceme se jít brzy uložit (nahoru na Kynžvartský hrad). To nám ovšem překazí zákeřný déšť, kterému se vůbec nechce skončit. Takže hospodu opouštíme za vytrvalého deště asi ve 23:30. Protože jdeme na kopec, Klokan se táhne jak sopel ... a Ňufíci se solidárně táhnou s ním. Já zatím nahoře vyrábím tyče a kolíky na tropiko... Spíme na předhradí a v noci pěkně leje.


Sobota 18.6.2005

Ráno mě sprostě budí slunce. Pokouším se ještě chvíli spát, ale nakonec kolem desáté probouzím Klokana ze zimního spánku. Z pelechu se mu moc nechce, ostatně jako vždycky. Pak rozděláváme oheň a vaříme snídani. Ňufíky to ovšem vůbec nezajímá, vytrvale předstírají spánek. Můj pokus o budíček úspěšně ignorují ... a vzbudí je až asi minuta třesení stanem (ano, ti zvrhlíci s sebou mají stan).

Po snídani chci jít fotit hrad, ale mám smůlu, díky své stařecké demenci jsem nechal doma foťák. Jinak na hradě není jediná zachovalá místnost, hrad sám je dost rozpadlý a brzy bude hůř. Pro focení by bylo lepší nějaké bezlistové období. Po sbalení pokračujeme po žluté značce k severu a posléze k východu až na rozcestí u Hvězdy, cestou se nás snaží srazit laň ... ale o pár metrů to netrefí. Kousek před rozcestím je pramínek, kde doplňujeme vodu. Z rozcestí to pak bereme azimutem na východ snaživše se dostat na na silnici s (jinou) žlutou značkou k Mýtskému rybníku, což kupodivu bez problémů zvládáme.

Není příliš teplo, myslím si, že ve stínu může být tak 20 ° C ... a ne 26 ° C jak slibovala předpověď. Na slunci to ale jakž takž jde ... takže se jdeme koupat na nuda pláž na severním konci rybníka. Ze začátku jsme tu v podstatě jediní nudisti, jediná další nahatá dvojice, si na plavání v rybníku bere plavky... Koupe se kupodivu i Markéta, známá špindíra. Voda je celkem teplá a dost do červena, zřejmě z okolních rašelinišť. U rybníka se válíme asi 3 hodiny, do vody lezeme ještě jednou, samozřejmě už bez Markéty.

Rybník opouštíme kolem 17:00 a bereme to po značce do vsi Prameny chtějíce se osvěžit v hospodě. Poměrně sympatická hospoda na návsi je ovšem zavřená (asi spíš zrušená), takže končíme v jakémsi podivném podniku na jihovýchodním konci vsi. Podnik strašlivě propaguje Prazdroj, ale má jenom Gambrhnus ... a i nepivní nabídka je obdobně mizerná. Takže se zde zastavujeme opravdu jen na chvilku, při tom pozorujeme osazenstvo hospody ... vypadá to na ves debilů (ideální místo pro natáčení reklamy na Gambrhnus).

Z Pramenů vyrážíme po značce směr Bečov nad Teplou. Asi kilometr za vsí Klokan funí u nějakých krav, a pak je z toho v depresi, protože místní debilní zemědělci nechali jedno tele samotné v jiné ohradě a Klokan očekává, že uhyne. Zhruba po dalším kilometru značka opouští silnici a vede kus podél jakéhosi umělého kanálu z 16. století. Je to tu docela pěkně, jen cesta vypadá, že po ní projdou tak 2 turisti za měsíc.

Něco po osmé nás značka dovede k podle mapy velkému rybníku kousek od Nové Vsi, u kterého by měla být jakási kyselka. Místní šmejdi ovšem, aby mohli krást co nejvíc kyselky, rybník zlikvidovali a místo něj jsou tu dnes čtyři jakési zastřešené vrty, odkud tu vodu kradou a prý někde stáčejí do flašek. Takže ji člověk ani neochutná. Ležení rozbíjíme v lesíku na kraji rybníka s tím, že budeme vařit na cestě k jednomu z vrtů.

Čekám, než si Ňufíci postaví svůj nezbytný stan (je jasno, na déšť to nevypadá), a pak s Markem vyrážíme s flaškama pro pivo do Nové Vsi. Je to asi 2 km a měli by tam mít Chodovar. Nová Ves je ovšem ves plná cikánů, a ač tu mají funkční obchod, hospoda s cedulí Chodovaru již bohužel funkční není. Vracíme se tedy smutně za děvčaty, která nám k večeři uvařila čočku. Po večeři jdeme hned spát, jsme nevyspalí.


Neděle 19.6.2005

Ráno nás budí něco, o čem Klokan tvrdí, že je to tchoř. Každopádně to kolem nás drze běhá a dělá strašný hluk. Vstáváme ovšem až asi v 9:30 a vaříme snídani, do toho nám houkají hasiči. Ňufíci, když je před jedenáctou budíme na jídlo, si opět stěžují, že je strašně brzo. Balíme a vyrážíme směr Bečov, Grűnskou kyselku vynecháváme - je už dost pozdě a bůh ví, jestli tuhle taky neukradli.

Na rozcestí se silnicí k Nové Vsi potkáváme slušně vyhořelou tatrovku - už víme, proč ta sova tolik houkala. Do Bečova nad Teplou přicházíme kolem nádraží a šineme si to rovnou na hrad / zámek. Zde se dozvídáme, že hrad je zavřený, opravují ho a lidi tam pouští jen asi dvakrát v roce (na jakýsi den památek a když mají ve vsi nějakou velkou slávu) ... a to asi na 3 místa. Kupujeme tedy studentské lístky na prohlídku Relikviáře sv. Maura (starý studentský průkaz z prváku na Matfyzu se hodí). Prohlídka stojí za to, urna je docela pěkná (mají ji v zámku v jakémsi trezoru).

Majíce ještě něco přes hodinu času, jdeme hledat hospodu s Chodovarem. Víme, že by tu měl být podnik Koruna ... a posléze taky zjišťujeme, že je to jediná použitelná hospoda ve vsi. Nachází se kousek za kostelem a přes silnici od sebe má jakousi pivní předzahrádku. V pracovní dny mají od 14:30, o víkendech prý od 14:00, reálně naštěstí už dříve. Dáváme si pár (dobrých) piv a slušnou sekanou. Před třetí hodinou odpolední pak kupujeme nějaké lahváče na cestu a mizíme na vlak.

Cestu vlakem nám těsně za Bečovem ještě zpestří předjíždění našeho motoráčku se stejným mířícím po paralelní koleji do Mariánských Lázní. V Pšovlkách vysazujeme z vlaku Klokana, který jede hopsat za klokaní matkou, a my ostatní po přestupu v Rakovníku míříme do Prahy.



Zpět na hlavní stránku cancáku.
Vytvořeno 28. - 30.6.2005