Čundr po neokupované části Českého Ráje 2. - 4.3.2007
Sepsal: Jóžin
Zvadlo hnije zde.
Původně jsme o tomto víkendu plánovali vyrazit na Den otevřených dveří pivovaru Vyškov, nicméně nové vedení pivovaru akci nakonec zákeřně zrušilo. Takže nezbylo než vybrat jiný program - nakonec jsme vyrazili na Pernštejn, po kterém Ňufík už delší dobu toužil. Klokan si den před akcí svou účast rozmyslel, hnije mu totiž packa. Takže nakonec jedeme v sestavě já, Ňufíci, Eliška.
Pátek 10.8.2007
Scházíme se v rychlíku směr Brno, za kterého vystupujeme s asi čtvrthodinovým zpožděním ve Žďáru nad Sázavou. Přípojný supervlak směr Nedvědice na nás dle očekávání čeká. Navíc zvládá cestou do Nedvědic zpoždění zlikvidovat, a tak tam jsme dle plánu ve 20:04.
Před nádražím mají dvě putyky - jednu s Bernardem, druhou s Budvarem. My však míříme do cca 50 m vzdáleného Hotelu U nádraží, kde mají točit Poličku a Černou Horu. Od Hory mají 11° a 12°, celkem slušné, ale ne zcela ideálně natočené, Poličku už zrušili. A nic jiného (naštěstí) netočí. Bohužel ale nemají ani nic k jídlu (kromě hranolek), proto se po dvou pivkách přesouváme do Restaurace pod Pernštejnem, kde doufáme alespoň v nějakého toho utopence. Cestou potkáváme ještě putyky se Staropramenem, Krušovicemi a Starobahnem.
V Restauraci pod Pernštejnem točí kromě jedenáctky Pernštejna ještě plzeňské splašky (které jdou, bohužel, podstatně více na odbyt). Už sice taky nevaří, ale utopence přinést zvládají. Po třech Pernštejnech odcházíme po zelené v les, kde celkem nedaleko, kousíček od značky, stavíme své příbytky. Přeci jen, docela to vypadá na déšť ... a dle meteorologů má chcát celý víkend.
Sobota 11.8.2007
Ráno vstávám s Eliškou v 8:30. Elišce se zázračně daří rozdělat oheň již druhou sirkou. K snídani vaříme těstoviny s nepříliš dobře vybranými konzervami, takže to stojí za to. A pak už hurá na Pernštejn. Na hradě nám nezbývá než zvolit prohlídkový okruh A (za 80 Kč), protože na všechny ostatní se musí předem objednávat. Jinak na hradě mají i oficielní úschovnu zavazadel, to jsme ještě neviděli. Prohlídka je docela hezká, nicméně se uvnitř nesmí fotit a tentokrát nás už nevedou na věž Čtvero ročních období. Jen co vylezeme z interiérů, začíná pršet. Zbytek zbaběle prchá a vůbec si neprohlíží dvě místní výstavy (obě pod střechou). Ta druhá, Copuli Lapidum (Hromady kamení), je sbírkou kresebných rekonstrukcí okolních zřícenin, takže docela zajímavá.
Z hradu se sypeme dolů do Restaurace Pod Pernštejnem, v Hotelu U nádraží totiž dnes nevaří, protože kuchař je na jakési úchylné akci u rybníka. Takže kromě Pernštejna si dáváme i oběd, můj hovězí guláš zrovna za moc nestál. Po dvou pivkách pak vyrážíme po červené směr Štěpánov nad Svratkou.
Hned asi kilometr nad Nedvědicema zvládáme značku ztratit, nicméně s pomocí mapy se na ni zase vracíme. Je fakt dobře značená, po návratu na ni musíme ujít ještě asi 300 m, než uvidíme první značku. V Ujčově, proti všem očekáváním, potkáváme hospodu. Navíc točí Černou Horu, takže se zastavujeme. Říká si to tu Penzion Zubr, Horu (10° i 12°) tu mají výbornou, navíc nabízejí docela širokou nabídku celkem levného jídla (které tentokrát vynecháváme) a výborné velké zmrzlinové poháry za 25 Kč, které vynechat nemůžeme. Po 2 pivech pokračujeme kolem koupaliště (opět s Černou Horou) směr Štěpánov nad Svratkou, respektive Hradisko (Kozlov) - zbytky hradu kousek před Štěpánovem.
Anžto hrad není přímo u značky a ani tam neprovází průvodce, lezu nahoru sám a zbytek míří jako předvoj na Zubštejn. Na hrad se lze nejsnáze dostat z hlavní silnice od Ujčova do Štěpánova. Na kraji Štěpánova je třeba uhnout doleva kolem hřbitova a po pár metrech ještě jednou doleva po lesní cestě ... která vede až k hornímu hradu, ze kterého zbyly pouze valy a příkopy ... a typicky středověká retranslační stanice.
Dolní hrad je, kupodivu, dole. Respektive kousek dále po hřebínku dolů, do údolí. Hned za příkopem se můžeme po obou stranách hradního hřebínku pokochat zbytky zdí, které vybíhaly od jediné masivní budovy, která tvořila v podstatě celý hrad. Tyto "křídlové" zdi zřejmě sloužily k zamezení přístupu na svahy pod onou budovou. Ze zmiňované budovy jsou pak k vidění pouze drobné zbytky zdiva v zadní části dispozice.
Po prohlídce a vyfocení všeho, co se dalo, mířím do Štěpánova, kde uvažuju o hospodě. Nicméně, potkávám jen jedinou s pražským patokem, takže nezastavuji a šlapu po značce na Zubštejn. Samotný Štěpánov značka prochází zbytečnou oklikou, nicméně, je to tu aspoň slušně značené. Ale cca 0,5 km za vsí značka uhýbá z hlavní silnice po cestě do prava a pak bez jakéhokoli značení po pěšině ještě jednou doprava, což ovšem netuším a hezky se po zmiňované cestě projdu ...
Pivonice, tedy ves pod Zubštejnem, jsou až podezřele živé, nicméně neprocházím je a táhnu rovnou na hrad, už je docela tma. Nahoře nikoho nevidím, nikde žádná stavba, žádný oheň, nic. V přízemí paláce tedy vytahuji mobil a zjišťuji, že Ňufík mi poslal sadu velmi zmatených SMS, zřejmě se někde ztratili. Tak mu nakonec volám, abych zjistil, že jsou jenom o patro výš, ale potichu a potmě ... prý se jim nechtělo sbírat další dřevo na oheň.
Po uvaření večeře jdeme spát, každá dvojice do jiné místnosti prvního patra paláce. Je to tu docela rovné, klenby zachovalé, ale dost tu fouká a při silnějším dešti by to do místností mohlo stékat z venku. Jinak hrad je neobydlený, veškeré snahy o rekonstrukci dávno skončily ... ale zatím nic nového nespadlo.
S Eliškou v noci zase nic není, jen mě jako obvykle vytlačuje z karimatky.
Neděle 12.8.2007
Ráno s Eliškou vstáváme a jdeme vařit, Ňufíci kupodivu vylézají ještě než to máme hotové, asi je táhne vidina dřívějšího vlaku a brzkého návratu do rodné Prahy. Po snídani zbytek odchází směr Pyšolec, já ještě fotím hrad. Vzadu za palácem nacházím nejkrásnější pozůstatek celého hradu - krásně vybetonovanou zeď.
Značka k Pyšolci je značená, jak je zde zvykem, mizerně. Na Pyšolci toho zbylo proti Zubštejnu o poznání méně, ale stále ještě dost k focení, takže mi zbytek opět utíká... Znovu se scházíme až dole ve Víru, Opice neuvěřitelně mete. Z Víru pokračujeme dál po žluté. Kousíček za rozcestníkem potkáváme přítažlivě vypadající hospodu s cedulí Černé Hory. Má mít normálně v neděli od 11:00, dnes od 13:00, ale je cca 13:10 a furt zavřeno. A to tu čeká kupa lidí. Dáváme hospodskému tedy 5 minut a když nepříchází, míříme dál směr Brtnice a Aueršperk.
Za Vírem vylézáme docela hnusný stoupáček, přesedláváme na modrou značku, kterou dvakrát ztrácíme ... a za chvíli jsme na Aueršperku. Taky tu pár zdí zbylo, zajímavé je, že dnešní přístup je nelogicky veden krkolomně přímo z příkopu, nikoliv o pár metrů dál po krásně schůdné bývalé přístupové cestě.
Dál jde značka údolím jakéhosi potoka, nahoru a dolů skrz kopřivy, prostě super cesta. Navíc se dost táhneme, takže v Bystřici nakonec musíme přidat, abychom vůbec stíhali vlak směr Žďár n. S.. Takže se ani nemůžeme zastavit v sympaticky vypadající pivnici U Musilů s poličským pivem, kterou kousek před autobusákem potkáváme.
Vlak stíháme tak tak, ale díky zpoždění rychlíku směr Praha máme pak ve Žďáru aspoň čas koupit si Rebela - já točeného do svého půllitru, Ňufík černého lahvového. Ze začátku mi připadá takový nijaký, ale ne vyloženě špatný ... ke konci půllitru to vidím o poznání pesimističtěji.
Zpět na hlavní stránku cancáku.
Vytvořeno 12. - 14.8.2007