Prvomájové Podyjí 27.4. - 1.5.2007
Sepsal: Jóžin
Zvadlo hnije zde.
Pátek 27.4.2007
S Klokanem se scházíme před pátou ve Vršovicích, kde přistupujeme k Ňufíkovi do rychlíku směr Jihlava.Ňufice se vymlouvá na to, že musí v pondělí do práce a jede se radši flákat s rodiči na chalupu, jako obvykle. V Jihlavě přesedáme na courák ... a za chvíli, slabě po 20:00, jsme v Okříškách.
Nádražka je zavřená, nikde žádné vysvětlení ... takže jdeme naproti do Hotelu Okříšky, který má v oknech samolepky od Ježka. Dáváme si slušnou jedenáctku Ježka a později i jedenáctku Regenta, jsou srovnatelné. Já mezi tím dělám krátkou exkursi po místních hospodách, nacházím jakousi hospodu kříženou s pizzerií, točící Ježka s Černou Horou a restauraci Bílý dům, kde mají mimo jiné Poutníka. Na hřišti se zaprodali plzeňským chcankám. Protože v hotelu Okříšky nemají nic k jídlu (ani utopence) a protože chceme ochutnat i jiná piva, po druhém pivku odcházíme, odchytávajíce venku právě přijevší Mariánu se psem (má to sem nejblíž, proto přijela poslední) a jdeme do té hospodopizzerie.
Tady mají docela hezkou a levnou nabídku jídel (i normálních, nejen pizzy), takže si něco dáváme ... a je to vynikající. Černohorská desítka je taky vynikající, proto mne kapku překvapuje, že Ňufík přechází na Ježka, hold je zvyklý na tu pražskou, zmršenou.
Mariána si dává tatarák a bůh-ví-proč jim trvá nejdéle, takže ho tam i s Ňufíkem necháváme dojíst a jdeme na Poutníka - točí výbornou dvanáctku za 17 Kč.
V restauraci Bílý dům se tedy znovu spojujeme se zbytkem a po dvou pivech se odcházíme ubytovat do lesíka poblíž Jihlavy.
Sobota 28.4.2007
Ráno vstáváme před osmou a Mariána míří do krámu, jako obvykle předem nenakoupila žádné žrádlo. Scházíme se na nádraží a čekáme na náš vlak v 8:36 směr Znojmo. Jinak teď po ránu je nádražka otevřená a ač se honosí cedulemi Ježka a Černé hory, točí jen produkty koncernu Heineken. Ve vlaku snídáme a vystupujeme v Citonicích.
Z Citonic jdeme po značce přes Berkov a Podmolí na Nový Hrádek. Slunce pálí a je docela vedro. Kus za Podmolím nacházíme docela pěkný rybník, ve kterém se Klokan trochu smáčí a já do něj lezu celý. Na Nový Hrádek dorážíme asi ve 13:15, další prohlídka začíná až ve 14:00, takže obědváme a kapku okukujeme hrad ze stran. Kastelán je sympatický, prohlídka spojená s botanickým výkladem docela zajímavá, ale hrad se vůbec neopravuje. V přední části hradu pouze udělali nově schodiště na vyhlídku a to je vše. Když se zkříží památkový ústav a ochranáři, tak to takhle dopadá.
Z hradu to bereme do Lukova, na pivo. Pochybný penzion na kraji vsi ignorujeme a kotvíme v hospodě U Všetečků, poblíž kostela. Kromě slušného Hostana si dáváme i dobrý kančí guláš za rozumnou cenu.
Značka z Lukova směr Čížov už nevede po silnici, ale motá se přilehlým lesem - příjemnější, ale o dost delší. Na Hardeggskou vyhlídku jdu nakonec jen ná s Klokanem - Mariána se snaží posrat a Ňufík dává oddych svým odřeninám.
Po našem návratu pak kolektivně mizíme v přilehlém lese. Nevaříme, je moc sucho ... a jdeme brzo spát.
Neděle 29.4.2007
Ráno snídáme vločky a míříme po značce do Vranova. Od včerejška se docela ochladilo. Cesta je celkem pěkná, i když na Ledových slujích není vůbec nic k vidění. Ve Vranově zapadáváme do restaurace Formosa (na návsi), opět tu mají Hostana. Nenažraní jedinci se zase něčím cpou.
Z Vranova jdem po žluté a pak po trase zrušené červené směr Lančov, pak ovšem uhýbáme a míříme poděl potoka k jihozápadu a posléze po polní cestě směr Starý Petřín. Po cestě se od nás odtrhává Mariána, vyráží do Podhradí po vlastní ose. Klokan s Ňufíkem si v rybníku nad Starým Petřínem dávají koupel, prý je voda teplejší než v tom včerejším. Z Petřína jdeme do Podhradí dílem po silnici, dílem po lesní cestě. Na kraji Podhradí potkáváme hospodu, před níž leží Mariánin batoh a pes. Mariána zrovna sere a, jako obvykle, trvá jí to půl hodiny. Po jejím návratu řešíme, co dál - jestli zůstat v hospodě, anebo vyrazit na Frejštejn.
Nakonec, díky světlu na focení, vítězí možnost první - vyrážím tedy já s Ňufíkem, vypadá to, že s námi půjde i Klokan, ale nakonec zůstává chlastat s Mariánou.
Na hradě fotíme, Ňufík je ale rychlejší, takže vyráží na dřevo. Zbytek stále nikde. Ňufík to nakonec vzdává a s tím, že se za 1/2 až 3/4 hodiny vrátí, vyráží za zbytkem zpátky do hospody. Na hradě docela fouká a je zima. Vydržím čekat hodinu, ale když se ani po ní neobjeví, seru na to a vyrážím i s batohem dolů.
Těsně u hospody potkávám naši sebranku. Klokan tvrdí, že prý z toho, co jsem říkal, pochopil, že se z hradu tak jako tak vrátím do hospody - s batohem či bez, dle toho, zda to tam bude na spaní. Takže v případě, že to na spaní nebude, se půjdu jen tak cvičně se zátěží proběhnout ... a jinak tam ten batoh nechám ležet, aby si vesničané mohli obsah rozkrást. Hold podle sebe, soudím tebe. Zvlášť hezky vyznívá informace, že Klokan si chtěl hrad prohlédnout, ale čekal až přijdu do hospody, aby se na to mohl případně vysrat, pokud to tam na spaní nebude...
Nakonec se s nima vracím zpět na hrad, vaříme jídlo a spíme tam, ač dost fouká. Zbytek se napájí ještě z flašky natočeným Hostanem, to je ostatně důvod, proč Ňufík vypadl z hospody až po hodině.
Pondělí 30.4.2007
Ráno vstávám první a na sluníčku píšu cancák. Teplo teda zrovna moc není.
Zbytek nakonec vstává taky. K snídani vaříme rýži, Klokan trochu hraje na kytaru ... a
obtěžují nás tu cyklouši. Něco před polednem se sypeme dolů do vsi - Mariána ovšem nemůže dokoupit zásoby, jediný místní krám před hodinou zavřel. Tak se fotíme u místního výtvoru choromyslného umělce a vyrážíme po zelené do Oslnovic.
V Oslnovicích nemají hospodu, ale zato mají krám. Ale zavřený. Takže nám nezbývá, než se táhnout po značce dál. Vede docela pěkným údolíčkem k přehradě obklopené odpornýma chatkama. Je zima, do vody se nám nechce. Po chvíli se otevírá pěkný pohled na Cornštejn, tak fotíme. A o kousek dál potkáváme hospodu - Restauraci Cornštejn. Točí obstojnou dvanáctku Budvar a mají menu za příjemných 65 Kč, navíc celkem dobré. Po 1 - 2 pivech odcházíme a asi po 150 m potkáváme další hospodu, kde mají lákavější menu rovněž za 65 a navíc Hostana. Nu což, olupte.
Cesta odtud k mostu přes přehradu je velmi příjemná, vede hezkými cestičkami v úbočí, přes
hezké skalky atp. - zvláště vhodná pro výlety důchodců - rozpočtu by se ulevilo. Z mostu fotíme Bítov a jdeme na Cornštejn. Na hrad je zákaz vstupu, otevřený bude oficielně až o prázdninách, ale brána je otevřená, takže jdeme na prohlídku. Zjevně se tu už delší dobu nic neopravuje, kam se za komančů dobetonovalo, tam to zůstalo. V některých místnostech by se docela dobře spalo - kdyby člověk ráno vypadl dost brzo, aby ho neotravovali turisti. I teď jich tu je jak nasráno. Jinak mi docela pěkně blbne foťák, nechce zobrazovat některé fotky a vůbec si stěžuje na kartu.
V jednom zastrčeném koutě hradu vaříme těstoviny k večeři. Po jídle se pak sypeme dolů na druhý most ... a do vsi Bítov, do hospody. Na návsi jsou dvě - ta s Hostanem je ovšem zavřená a Krušovice s Prazdrojem nás nelákají - takže jdeme dál, další hospoda je kreslená ve Vranči. Bohužel, točí tam pouze plzeňské sračky a celkem slušnou limonádu - zastavujeme se jen proto, abychom dobrali vodu. Dle Ňufíkova hodnocení tu byl ten Prazdroj ještě o poznání horší, než obvykle.
Takže co nejrychleji odcházíme - ještě kus dál po modré značce na rozcestí se žlutou. Tam se rozprcháváme - já 1,5 km do Zblovic zjistit, jestli tam mají funkční hospodu, zbytek najít místo na spaní. Ve Zblovicích nacházím hostinec U Máců s Hostanem, takže volám Ňufíkovi a čekám - píšu cancák. Asi po 3/4 hodině doráží zbytek, takže tu nějakou dobu popíjíme a pak jdeme zpátky k batohům, uložit se.
Úterý 1.5.2007
Ráno nás nechutně brzo budí Mariána. Dáváme si studenou snídani, balíme a vyrážíme na Bítov. Na hradě jsme asi v 9:15, ale další prohlídka je až v 10:00, takže zatím běháme po hradě, fotíme a tak. Otevřené jsou jen některé okruhy - okruh 1 - palác, okruh 2 - zbrojovna, hradní zahrada (mini ZOO) a jakási blbost s mořskými a nadpřirozenými potvorami.
Jdeme na okruh 1 a nestojí to za to. Tedy za těch 80 (studentské 40) Kč. Průvodkyně vykládá takovým tím monotónním způsobem, co pamatujeme z dětství, v interiérech jsou jen nějaké obrazy a 200 let staré haraburdí, jediná zajímavá je sbírka vycpaných psů a pro děvčata, samozřejmě, ještě fůra vycpaných ptáků. Po prohlídce se jdu ještě s vačnatcem mrknout do hradní zahrady. K vidění je tam kromě zvěře ještě jedno ohrazené "nádvoří" s věží, já navíc doufám, že bych tam mohl vačnatce vyměnit za nějaké méně zlobivé zvíře. Nicméně marně.
Po nějaké menší svačince vyrážíme do Rácovic na vlak. Ve zblovické hospodě se tentokrát nezastavujeme, přestávku děláme až v hospodě v Dešově. Před tím ovšem ještě řešíme, jestli není lepší dojít na dřívější vlak a udělat bezpečnostní přestávku až v Okříškách - na lepším pivu. Nicméně vítězí varianta chlastání zde, takže si dáváme ještě pár Hostanů na rozloučení s tímto krajem a celkem slušné utopence.
Cestou do Rácovic ještě trošku bloudíme, ale naštěstí jen trošku, takže vlak v 15:42 stíháme a děláme s ním i společné foto. Na druhém přestupu v Okříškách nás opouští Mariána s Dynem, na pátém přestupu (a po jedné náhradní autobusové dopravě) v Kolíně pak i Ňufík ...
Zpět na hlavní stránku cancáku.
Vytvořeno 27.4. - 1.5.2007