Odemykání Doubravy a horní Svratka 31.3. - 1.4.2007
Sepsal: Jóžin
Zvadlo hnije tady.
Letos, stejně jako loni, jsme se rozhodli zahájit sezónu Doubravou. Přeci jen, máme to blízko ... a když to loni kvůli povodním nevyšlo ...
Kupodivu se k nám rozhodla přidat i Mariána s Osmým Divem Světa. Doubrava se ovšem měla pouštět oba dny a protože nám se nechtělo jet oba dny totéž, řešili jsme před akcí, kterou druhou řeku přibrat. Vody nikde moc nebylo, jen Sázava s Metují byly slabě nad limitem ... a pak horní Svratka. Ta nakonec zvítězila, protože se zdálo, že tam je vody relativně dost. Ještě jsme zvažovali Chrudimku pod Sečí 2, ale na Povodí mi celkem ochotně řekli, že když elektrárna na Seči 1 poběží 8 hodin denně, tak že to Seč 2 bude stíhat vyrovnávat, a tedy pod ní lze čekat pouze setrvalý průtok 3,2 m3/s. Což je na hovno.
Sobota 31.3.2007
Protože jsme v pátek večer měli být v divadle na Hymně (ale cca půl hodiny před představením jsme se dozvěděli, že nám ji ti hajzlové přeložili na jindy), vyrážíme až v sobotu ráno. S Mariánou máme sraz v 10 hodin v Dalečíně, s tím, že já ovšem předtím musím v Českých Milovech vybrat vhodné místo k nasednutí a složit tam Skyllu, Klokana a ostatní bordel.
Počítáme, samozřejmě, s obvyklým Mariániným zpožděním 2 hodiny, proto nás překvapuje, že je v Dalečíně snad i na čas (narozdíl ode mne) ... hold na něj má Osmý Div Světa alespoň v některých věcech kladný vliv. V Dalečíně necháváme moje auto, přestupuji k Mariáně (která veze kromě své nejdražší i psa) a jedeme zpátky nahoru do Českých Milov za Klokanem. Jinak, když nad Milovy křížíme Svratku, je to ještě takový rozvodněný potůček ... možná by to tam šlo na nějakém kraťoučkém kajaku.
My začínáme až na konci Českých Milov, u pěší lávky, kde řeku kříží žlutá značka. Domnívám se, že to je říční kilometr 121,7. Navlékáme se do gumy, Mariána nafukuje půjčenou Pálavu, Osmý Div Světa obléká Dynovi (pes) apartní růžové ponožtičky a asi ve 13:00 vyjíždíme.
Svratka je asi první dva kilometry hezky peřejnatá, jen by mohla mít víc vody. Mně s Klokanem se to celkem líbí, Osmému Divu Světa ovšem nikoliv, Mariána ji před každou blbostí vysazuje i se psem na břeh, což je možná ten důvod. Někde kousek před koncem oněch dvou peřejnatých kilometrů se nám to Osmý Div rozhodne sabotovat, s tím, že se nás snaží přesvědčit, abychom se s ním vrátili k autu a odvezli ho někam na vlak ... což je pěkný nesmysl. Nakonec se Osmý Div Světa uklidňuje a pokračuje v další plavbě.
Jezy jsou asi z poloviny za dané vody nesjízdné, ty zbylé se dají nějak zhoblovat. Cestou popíjíme nějaké ty podkováňské lahváče, nikdo se nekoupe, tedy až na Klokana, který se pod jedním jezem, co jsem jel v singlu, rozeběhne a po prdeli skočí do vody. Asi se rozhodl konečně jednou umýt. Jedinou přestávku dáváme v Jimramově - jdeme do hospody na (poličské) pivo. Ovšem k hospodě nedojdeme, protože asi 40 m před ní potkáváme Bistro s tímtéž. Před ním je hezké posezení venku, takže si dáváme po pivku a něčem drobném k jídlu tady.
Po jednom vyfouknutém nafukovacím jezu, druhém podezřele pozvolném a nevinném, jsme v Dalečíně, kde kousek (za pravým polem sjízdným) jezem u mostu parkujeme. Nakládáme se do mojí Felicie a asi v 19:00 vyjíždíme zpět k Mariánině autu ... ovšem se zajížďkou do Bystřice nad Pernštejnem, Osmému Divu totiž ruplo v bedně, rozhodl se, že se musí učit (na zkoušku co má až v pátek) a že tedy pojede domů. Mariána ho v tom samozřejmě oddaně podporuje.
Z Milov se vracíme zase přes Vysočinu do Ronova nad Doubravou (já s Klokanem jsme tudy už dnes jednou jeli), kde na náměstí nalézáme hospodu V Tunelu, ve které se dnes koná vodácký country bál (v návaznosti na ten sjezd Doubravy). Zjistivše, že v hospodě mají Dačického (10° za 15.-, 12° za 18.-), odjíždíme odložit auta ke skautské základně (ti totiž pořádají splutí Doubravy), kde se dá stanovat a pěšky se vracíme zpět.
V Tunelu točí Dačického prachmizerně, jinak sál je tu pěkný, ale kapela (Wyrton) nehraje nic moc a navíc tu víc než hodinu losují tombolu. Ale alespoň díky našemu pozdnímu příchodu neplatíme vstupné. Kolem půlnoci se odebíráme spát.
Neděle 1.4.2007
Ráno nás dle očekávání nechutně brzo budí nějaká hovada. Chvíli se ještě válíme, pak pomalu balíme, odvážíme Mariánino auto do Žlebů (k nádraží) a mým autem jedeme k hrázi VD Pařížov. Po cestě se ovšem zastavujeme na kraji Žlebů v hospodě Na Šumavě, kde točí taky Dačického a otevírají už v 10:00, takže si tu na zahrádce dáváme snídani z vlastních zásob, zapíjenou, na rozdíl od Ronova, výborným Dačickým, desítkou za neuvěřitelných 12 Kč.
V Pařížově na druhý pokus trefujeme cestu k přehradní hrázi, která je ovšem sprostě za plotem. Navrhuju shodit lodě, nalodit se na přehradě a hráz přenést, zbytek je ovšem příliš líný, takže nakonec sjíždíme příšernou cestou pod (sjízdný) jez na říčním kilometru 40,0 a tam začínáme.
Pouští prý 9 m3/s, teče to docela hezky, svítí sluníčko, je krásně. První jez jedeme vpravo, pak jsou nějaké peřejky, jez na třicátémčtvrtém kilometru neexistuje ... a už jsme v Mladoticích. Na mostě i kousek za ním jsou cedulky na občerstvení vpravo ... ale žádné tu není, asi bylo jen včera a dnes se na to vy... Nicméně asi 100 m pod mostem je vlevo hospoda, kde se občerstujeme opět výbornou desítkou Dačického (za 13 Kč). Navíc se tu seznamujeme s nějakými vodáky, včetně jistého individua z Peček zvaného Zadek.
Pod Mladoticema začínají hezké peřeje, které po chvíli vyvrcholí jednou končící šutrem, jež zove Martin. Jedeme samozřejmě vpravo a stíháme ho vyhnout jen tak tak. Pod peřejí zastavujeme a abychom měli z vody taky nějakou hezkou fotku, vynášíme si loď nahoru a dáváme to ještě jednou. Tentokrát nám dělá mírný problém jeden z šutrů výše, Martina zvládáme s rezervou.
Nad Ronovem máme ještě jeden sjízdný jez, za ním další, téměř suchý (mizerně, na singlu to jde) a kolem skautského hnízda míříme ke Žlebům. Cestou potkáváme asi 3 stromy v řece, nepůsobí však problémy. Jez na ř. km 26,4 je pohodově sjízdný, ten další má ale blbý tvar, takže ho dáváme opět raději v singlu. Kousek nad pěší lávkou u nádraží, kde končíme, odečítáme na vodočtu 86 cm, voda ale už asi o něco klesla. Dojíždíme cca v 15:30.
Nakládáme se i se Skyllou do a na Mariánino vozidlo, vracíme se do Pařížova, kde přestupujeme do mého vozidla a rozjíždíme se v širou dál. My si vybrat štěňátko, Mariána ošukat Osmý Div Světa.
Zpět na hlavní stránku cancáku.
Vytvořeno 1. - 4.4.2007