Labský čundr 4. - 6.7.2008
Sepsal: Jóžin
Zvadlo hnije tady.
Pátek 4.7.2008
V 17:36 vyjíždíme z Holešovic vlakem do Ústí nad Labem v sestavě já a Ňufíci. Už kus před Ústím se kazí počasí, čekání na zpožděný courák směr Děčín nám pak zpestřuje přívalový deštík. Z couráku vystupujeme již za "standardního" deště v Neštěmicích a vyrážíme po silnici směr Ryjice s plánem zapadnout do první použitelné hospody.
Vítězí podnik s názvem "Chaloupka", kde točí 11° Zlatopramen za 17,5 Kč. Pivo se dá pít, ale žádný zázrak to není, navíc tu točí pod míru ... takže po dvou pivkách odcházíme. O kus dál potkáváme ještě podnik s Budvarem, ale nezastavujeme ...
V Ryjicích potkáváme zelenou a žlutou značku, po nichž lezeme až nahoru na zříceninu hradu Blansko. Dorážíme za šera, usídlujeme se pod klenbou "rozhledny" a shora děláme ještě pár nočních fotek (už neprší). V noci na nás z klenby rozhledny zkapává voda prosáklá z povrchu ... na spaní blbé místo.
Sobota 5.7.2008
Ráno se Ňufíci válí a já zatím fotím hrad. Z hradu zbyla povětšinou docela vysoká obvodová hradba s polookrouhlou baštou na SV a čtverhrannou na Z, která má v 1. patře dochovanou klenbu, zatímco strop mezi přízemím a 1. patrem neexistuje - na spaní to tu ovšem není. Ve východní části na vyvýšenině, kde stával palác, je kamenná "rozhledna" z dob 2. světové. Při SV hradbě je pak pozůstatek nějaké budovy se zbytkem valené klenby - tam by se možná spalo lépe. U vstupu do hradu je ještě jakýsi polygonální baštovitý útvar, mostnice a chabý zbytek na koso z hradby vystupující čtverhranné branské věže.
Mezitím doráží banda nějakých maskovaných idiotů s děckama a Ňufíky to strašně táhne do hospody, takže nevaříme, dáváme jen studenou snídani.
Po zelené slézáme do Mírkova a ještě kousek za něj, pak trefujeme azimutem vrchol Vyhlídka, ze kterého je konec konců celkem pěkný výhled do údolí Labe. Snažíme se najít zbyteček hradu jménem Wesselstein, ale Durdík polohu příliš nespecifikuje, hrady.cz ho neznají ... takže spoléháme na lokaci dle mapy KČT, což se ukazuje jako nepříliš dobrý nápad. V místě, kde by hrad měl stát, je jen zarostlý sad a strmá stráň, vrchol Vyhlídka se taky netváří, že by na něm byl hrad ... takže nakonec rezignuji a odkládám Wesselstein na jindy, až o něm nasbírám nějaké lepší informace.
Scházíme dolů do Mojžíře, kde u kostela potkáváme restauraci Johanka s Březňákem. Zastavujeme se tu na 1 pivko, za 10° Březňáka chtějí nekřesťanských 19 Kč ... jídla tu mají dost omezenou nabídku a ještě je předražené.
Jako nejvhodnější trasa do Velkého Března je nám doporučen přívoz v Neštědicích, ke kterému se ovšem musíme táhnout po silnici. Přívoz má docela dost zákazníků, takže pendluje z jedné strany na druhou ... máme to bez čekání. Jinak na obou stranách přívozu jsou hospody s Březňákem. Ta pravá si říká Tivoli, má velkou zahrádku, vaří a točí 10°, 12° a 14° Březňáka.
My ji ovšem míjíme, míříme totiž k pivovaru, kde očekáváme pivovarskou hospodu s kompletní nabídkou a třeba i kvasnicovým. U pivovaru stojí ovšem jen nehezký stánek, zato za branou je celkem velká skupina lidí, vypadá to na exkurzi. Takže jdeme na vrátnici, kde nám paní povídá, že se k exkurzi můžeme přidat. Necháváme tam tedy batohy a jdeme.
Začíná se klasicky ve sladovně, která ovšem přes léto pro změnu nefunguje. Pak hezká stará čtyřnádobová varna, klasická spilka, ležácké sklepy, přetlačné tanky. Ve sklepích si pak užíváme ochutnávku kvasnicové desítky Březňáka stylu všech 40 lidí z jednoho korbele ... ale je super. Celkově tu technologie vypadá mnohem zachovaleji než v Broumově. Do stáčírny flašek ani sudů se nejde, míříme rovnou do příležitostné hospůdky v pivovaru, kde dostáváme každý třetinku obyčejné desítky Březňáka ... a platíme za exkurzi 60 Kč. A dozvídáme se, že tu vaří skutečně jen Březňáka, Zlatopramen pouze stáčí. Jinak exkurzi pro veřejnost tu prý mají pravidelně každou sobotu od 14:30.
Z pivovaru se vracíme k hospodě u přívozu, jež zove Tivoli. Dáváme si něco k jídlu (já s Ňufíkem štiku) a k tomu 12° a kvasnicovou 14° Březňáka. 12° je dobrá, ale 14° mnohem lepší. Po třech pivech, natočivše ještě něco do flašky, vyrážíme pěšky po silnici do Těchlovic. Odtamtud pak po červené značce lezeme na Vrabinec, kde chceme spát.
Pozůstatky hradu Vrabinec se rozprostírají na vrcholcích několika vysokých skalisek a kolem nich ... na spaní to tu rozhodně není. Ale je odsud fakt pěkný výhled a byly by tu i pěkné fotky, ale už se stmívá, takže to necháváme na zítřek a jdeme se ubytovat o něco níže. U rozcestníku s odbočkou na hrad jsou zbytky několika rozpadlých stavení - my se ukládáme za stodolou. K večeři vaříme čočku s čímsi a popíjíme pivo. Na snídani pak namáčíme další čočku, nemáme totiž sůl a neslaná čočka nám připadá poživatelnější než neslaná rýže. Vzhledem k počasí tentokrát stavíme i příbytky.
Neděle 6.7.2008
Už od rána poměrně intenzivně prší. Válíme se asi do 11:00, ale furt to nechce přestat. Já se jdu i znova mrknout na hrad, ale v dešti a mracích to k focení není. Snídani nevaříme, v tomhle počasí se nám rozdělávat oheň nechce. A tak nakonec balíme a jdeme dolů do Těchlovic na vlak. Hezky to klouže, zvlášť mně ve starých botaskách ... takže si jednou hezky sedám na zem a pak mi nezbývá, než se na zastávce převléct do tepláků, aby mne vůbec pustili do vlaku:-)
Zvažujeme ještě návštěvu Střekova, anžto už téměř neprší ... ale počasí je furt dost ošklivé, hrad by byl možná opět v mraku ... a tak to necháváme na jindy. V Ústí nad Labem - Střekov vystupujeme z našeho motoráčku a Ňufíci míří na hl. n. chytit rychlík do Prahy, zatímco já to beru rychlíkem na Nymburk a odtud přes Poříčany domů.
Zpět na hlavní stránku cancáku.
Splácáno 6.7.2008