Rozloučení s lounským pivovarem 6. - 8.6.2008
Sepsal: Jóžin
Zvadlo najdete tuhle.
Pátek 6.6.2008
Už ráno cestou do práce se mi zvládá urvat ucho mého mizerného maskovacího batohu, nicméně zvládám to "opravit" přivázáním popruhu kamsi dolů na batoh, takže v pohodě.
Po čtvrté vyrážím ze Stromu, a protože má Klokan zpoždění a tváří se, že chleba koupit nestihne, snažím se ho schrastit já na Budějárně. Končím jen se čtvrtkou, nic víc ani v jednom pekařství neměli. S Klokanem se scházím na Hradčanské, odkud odjíždíme autobusem v 16:45 směr Louny. Praha je dosti ucpaná, takže je cesta dost otravná a ještě přijíždíme do Panenského Týnce se zpožděním.
Panenský Týnec je docela velká díra, takže očekávám, že tu budou mít aspoň dvě hospody ... nicméně dle místních je tu jen jedna, na jižním konci vsi, v Sokolovně. Naštěstí je otevřená a točí mimo jihoafrických sraček, které se tu naštěstí moc nepijou, desítku a dvanáctku Louny. Desítka není zlá, ale přijde mi kapku vodová, to dvanáctka se pije velmi dobře... Sedíme venku a večeříme z vlastních zásob. Je to tu docela pěkné.
Kolem osmé odcházíme směr Žerotín, kousek za kterým se v lese ještě za světla ukládáme (na což nejsme zvyklí). Jinak v Žerotíně mají, ač je to malá díra, hospody dvě, leč obě jsou koupené černoušky. Tropiko nestavíme, počasí vypadá kulturně.
Sobota 7.6.2008
Vzhledem k nedostatku chleba nám ráno nezbývá než kolem osmé vstát a vyrazit pro něj zpět do Panenského Týnce, v Žerotíně totiž krám není. Pro chleba jde nakonec Klokan, zanechav mne se svým batohem na místním hradě. Hrad je zarostlý nechutně vysokou trávou. Kromě valu a příkopu jsou tu k vidění dva poměrně vysoké střepy nároží paláce a systém valeně zaklenutých "sklepů". Jsou trojprostorové, zadní místnost je uklizená a nahozená maltou, zdá se, že nedávno. Prostřední sklep je klasicky z opuky, nenahozený, a excentricky umístěný přední je z opuky jen z části, zbytek je z cihel - jde zřejmě o nějakou novější dostavbu/rekonstrukci. A právě tato cihelná část je v katastrofálním stavu, vypadá, že brzy povolí.
Po Klokanově návratu s potravou (dokonce ho zpátky někdo svezl a nesežral) snídáme a já fotím. Pak lezeme z hradu dolů do centra vsi, kde jsme viděli zelenou značku, která tam dle mojí mapy vůbec neměla být. Značka míří přes Čertovku na Dolní Ročov, tedy téměř přesně tam, kam potřebujeme. Míříme totiž do Vinařic, kde má být téměř neviditelný zbyteček hradu, navíc zdevastovaný místními zemědělci.
Značka vede příjemnými cestami místním, silně vysušeným, převážně borovým lesem. Slunce pálí, ale v lese to celkem nevadí. U Čertovky je odbočka k prameni, kde obědváme. Dále pak pokračujeme dle našich map až na kopeček na jižním okraji Vinařic, kde by měl být "hrad". Kupodivu to trefujeme dobře, plánek s úpravami dle Durdíkových dodatků sedí. Jádro hradu ze tří stran obklopoval příkop s valem. Na západní straně ho domorodci zvládli rozvézt a udělat si na jeho místě záhonky. Zbylý val na ostatních stranách je pak hustě zarostlý křovím, příkop pak více než metr vysokým bordelem sestávajícím z kopřiv a jakýchsi mrkvovitých rostlin. Jádro hradu je ploché, beze zbytků zdí, zarostlé vysokou travou. V křovích na okrajích pahorku jádra jsou vidět i nějaké neuspořádané kameny. Nejlépe chráněná severní strana je dále zdevastována erozí způsobenou týmiž místními zkurvysyny, kteří si prostě chtěli zvětšit zahrádku...
Z hradu se sypeme dolů do Vinařic, do hospody. Ač dle mapy, kterou jsme viděli v Žerotíně, tu mají být dvě, ve skutečnosti je tu jediná. Lounská cedule sice vypadá přítažlivě, nicméně otvíračka až od 17:00. Hodinu a kus tu teda tvrdnout nebudeme. Takže míříme k západu po silničce směr Úlovice na červenou značku, vedoucí do Dolního Ročova. Cesta je to docela příjemná, ale Klokan stále simuluje, že ho píchá v břiše (je totiž březí), takže se táhneme jak sopel.
Od kláštera v Dolním Ročově pak stoupáme do samotné vsi Ročov ... do hospody, jak jinak. Ptáme se domorodců a ti nám říkají, že mají hospody dvě. Jdu se tedy mrknout do první, kde mají jen zblitky z Krušovic a ještě horší jihoafrické patoky ... v důsledku čehož míříme do druhé, kde mají naštěstí žateckou jedenáctku (a ještě odpad z Popovic, který ale naštěstí téměř nikdo nepije). Žatec je trochu přesycený, ale i tak dobrý. Navíc tu i vaří, takže si dáváme večeři. Je výborná a je toho hodně. V hospodě setrváváme asi do půl deváté, mimo jiné koukáme na fotbal se Švýcarama, který nakonec díky Svěrkošovi 1 : 0 vyhráváme.
Z hospody míříme po zelené směr Pravda, nicméně v prvním lese se ukládáme. Je to tu dost z kopce, takže v noci furt jezdíme dolů, navíc se nám večer nechce stavět tropiko ... a pak to musíme dělat za deště potmě.
Neděle 8.6.2008
Protože je v našem lese kapku moc vyschlo, snídani ráno nevaříme ... a o hladu vyrážíme na Pravdu. Teda, já o hladu, zvíře pořád něco žere. Slunce opět pálí jak šílené, většina cesty je ovšem naštěstí lesem.
Na Pravdě potkáváme nějaké dva čundráky, jsou pomalu na odchodu, spali ve srubu na hradě. Srub aktuálně není zamčený a Klokan, který tam nakukuje, tvrdí, že je poměrně luxusní. K pozdní snídani vaříme krupičnou kaši, po jídle pak já běhám po hradě a fotím, zatímco zvíře se válí. Je tu dost zarostlo, hodilo by se tu fotit spíš až opadá listí, ale když už tu jsme...
Zajímavé je, že na plánku zakreslená klenutá místnost při jihovýchodní hradbě skutečně existuje (a asi by se tam dalo i vlézt, ale nemám blesk, takže na to kašlu), zato ta při západní hradbě nikoli a ani se nám nedaří nalézt, co jí autor myslel - nikde nic propadlého, nikde žádný vlez... Zvládám mimo oné klenuté místnosti vyfotit hrad zevnitř, ale když to chci vzít ještě z venku, foťák se na mne vysere - tvrdí, že mu došla baterka. Navíc se tváří, že to myslí vážně. A to třeba vstupní věž vypadá z venku (od SV) tak pěkně...
Klokan se tváří silně chcíple, tak to bereme po značce dolů do Domoušic a na vlak. Ten bohužel jede v podstatě hned, takže si ani nemůžeme na jedny Louny skočit do hospody ... ale lepší než tu 3,5 h tvrdnout a čekat na další vlak. Na přestupu v Rakovníku se zdá, že nádražní hospoda přibrala k Bakalářovi i Žatec, leč opět nemáme čas to ověřit.
Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsáno 8.6.2008