Tichý orlický čundr 1. - 3.2.2008

Sepsal: Jóžin



Zvadlo hnije tady.

Tato akce byla plánována jako záložní, pro případ, že nebudou rozumné podmínky k lyžování - což nakonec nejsou. Poslední znatelné množství sněhu napadlo kolem Silvestra a od té doby je teplo a taje. Jedeme nakonec sami - Mariána je už příliš domestikovaná a zbytek si v zimě nikam netroufne.


Pátek 1.2.2008

Z Peček vyjíždíme v 19:09 do Kolína, odtud rychlíkem do Chocně, kde stíháme spěšňák s odjezdem o půl sedmé z Peček. Vystupujeme hned na první zastávce - v Brandýse nad Orlicí. A logicky míříme do hospody. Tahle si říká Bar U Podkovy, ale je to obyčejná zakouřená hospoda s příjemnou obsluhou, ve které se i v cca 20:40 vaří, navíc za příjemné ceny. Točí tu 11° Poličku a 15° Rychtáře, navíc mají i černou desítku neznámého původu a teoreticky ještě Prazdroj, prakticky nám ho ale nikdo nenabízel. Polička je standardní, Rychtář výtečný a jídlo dobré.

Z hospody odcházíme něco po jedenácté a míříme na hrad, doufaje, že se v tamních "sklepích" stále ještě dá spát. Naštěstí dá, takže nemusíme nic stavět. V noci je asi trochu pod nulou a hodně fouká, ale do naší noclehárny naštěstí až tolik ne.

Sobota 2.2.2008

Ráno vstáváme docela pozdě, vykopat Klokana ze spacáku je náročné. Na předhradí rozděláváme oheň, pak já fotím hrad a vačnatec vaří snídani. Stav hradu je nehezký, místní Spolek pro záchranu hradu Brandýs nad Orlicí za 3 roky zvládl zřejmě pouze vyčistit hrad z části od náletových dřevin ... jinak vše vypadá při starém. Zvlášť pohled na hradní palác z vnějšku je neradostný, zdivo je v katastrofálním stavu.

Po jídle slézáme zpět do městečka, přelézáme řeku a lezeme nahoru na Orlík. Na tomto zbytečku hradu jsou k vidění pouze terénní relikty, navíc západní cíp hradní ostrožny zpizdili stavbou vodojemu a z valu před přehradím zbyla asi polovina, zbytek zřejmě rozorali. Po pár fotkách slézáme opět do Brandýsa a jdeme na jedno k Podkově. Dali bychom jich i víc, ale je už cca 13:30, takže musíme valit, dokud je světlo.

Z městečka šplháme zpět na hrad ve snaze jít po modré do Rviště. Nicméně modrou ztrácíme, ale uklidňuje nás přítomnost hnědých obdélníků, které vypadají jako zamalované značky. V důsledku toho jsme za chvíli v Kališti, kde teprve vytahujeme mapu a s její pomocí bez bloudění trefujeme Rviště. Na vzdálenějším kraji vsi, u pramene, dáváme pozdní oběd. Pak opouštíme značku a míříme z části po cestě a z části azimutem do Horních Libchav. Odtamtud to bereme "aminutem" směr jihovýchodní konec Hlavné. Co chvíli přelézáme ohradník nějaké pastviny, orientační body nejsou, respektive mapa neodpovídá.

Tak se nakonec z lesa vynořujeme dosti otočeni u samot Za Horou (kompas nemáme). Nevíme ovšem, kde jsme, a tak se ptáme domorodého dítěte. To nám tvrdí, že v Hlavné ... takže nakonec vyrážíme po žluté na jihovýchod v domnění, že jdeme k severovýchodu na Žampach. Mám sice jisté pochybnosti, ale finálně se orientujeme až v centru Hnátnice. Jinak, je už samozřejmě tma. Do Žampachu tedy docházíme po silnici a protože místní hospoda je bůh-ví-proč zavřená (navíc nejspíš točí jen břečky), lezeme rovnou na hrad.

Na hradě se od minula v podstatě nic nezměnilo, takže v místnosti zbyvší z paláce se stále dá spát. Je tu dokonce i nějaké listí a moc tu nefouká. Rozkládáme tedy pelechy a jdeme po mostě zpět na předhradí vařit večeři - tam je totiž ohniště. Oheň rozděláváme nechutně dlouho, místní buky vůbec nechtějí hořet. Nakonec nám nezbývá než slézt kus dolů a ulovit něco smrkového. Po večeři Klokan chvíli hraje na kytaru.

Neděle 3.2.2008

Ráno vstávám první a ve strachu, aby mne zase nezbil, nechávám sedmispáče chrápat a jdu fotit hrad.

Rozsáhlé předhradí je téměř bez zbytků zdiva: drobné zbytky zdiva jsou k vidění pouze u předpokládané pivovarské lednice a pak něco málo z nádvorní stěny zřejmě hospodářské budovy na severní straně, poblíž příkopu oddělujícího předhradí od jádra hradu. Příkop je překlenut hezkým dřevěným mostem. Hned za ním je opět na severní straně k vidění zbytek valeně zaklenuté místnosti - střed se propadl, zbyly jen krátké zbytky na krajích. V zadní části je pak zbytek paláce, tedy jedna valeně zaklenutá místnost bez přední a zadní strany a nějaké zbytky zdí nad ní - značnou část uplynulého století se nad místností tyčily různé dřevěné rozhledny. Posledním pozůstatkem je pak zbytek obvodové zdi s opravdu mohutným opěrákem na východ od paláce.

Protože mi focení trvá docela dlouho, zvíře zvládá mezi tím vstát a ignorujíc dříví, které jsem mu připravil, rozdělává oheň. Po snídani a troše grogu balíme a sypeme se z hradu dolů - už večer se vyjasnilo nebe, takže je docela hezky a místní hrad je zřejmě oblíbené místo okolních turistů.

Ve vsi si prohlížíme v zámeckém parku 3 architektonické prvky odnesené z hradu (ostění) a chceme se mrknout do "lapidaria", kde inzerují nějaké nálezy z hradu ... ale mají otevřeno jen v pracovní dny, bídáci.

Z vesnice míříme po žluté značce směr Ústí nad Orlicí, takže si prohlížíme cestu, po které jsme měli včera přijít a pak její pokračování, které známe již ze včerejška. Nad Hnátnicí značku opouštíme a pokračujeme po jakémsi místním značení po hřebínku až k železniční zastávce Hnátnice. Zde přelézáme Tichou Orlici, která má sympaticky hodně vody a škrábeme se po značce do vsi Lanšperk a posléze na místní hrad, slunce bohužel dosti omezuje možnosti focení.

Z hradu zbyla hlavně čelní část plášťové zdi, ke které se přikládal palác, z nějž zbyla jedna valeně zaklenutá místnost a pozůstatky druhé. Na západní straně jádra jsou k vidění výrazné terénní relikty nějaké dvouprostorové budovy, uprostřed pak prohlubeň prý po studně. Toť vše. Místní Sbor pro záchranu hradu Lanšperka se docela snaží, nic zde nevypadá, že by chtělo v nejbližší chvíli spadnout. Ovšem noční nasvícení zříceniny reflektory mi přijde kapku zbytečné.

Z hradu míříme přes hospodu na vlak. Hospoda je v centru vsi, asi 100 m od hradu, říká si Na podhradí a je takovou výkladní skříní PMS - točí 10° Zubr, 11° Holbu a 12° Litovel. Obsluha je tu fakt výborná - já si objednávám Zubra a dostávám Holbu, Klokan Litovel a nedostává nic, je na něj zapomenuto. Na vlak je to asi kilometr ... po přestupu v Ústí a v Kolíně jsme za chvilku doma.



Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsáno 3. - 5.2.2008