Polské Jizerky 3. - 6.7.2009

Sepsal: Jóžin



Zvadlo na tuhle akci nikdy neexistovalo.


Pátek 3.7.2009

MadMax s Dejvem jedou tentokrát autem, takže sraz dáváme na benzínce OMV u nádraží Krč. Dorážím tam něco před půl šestou, převlékám se do čundráckého, v průběhu čehož mi ti dva volají, že benzínku přejeli a čekají na konci připojovacího pruhu za benzínkou...

Jedeme klasicky po Jižní spojce a dál po dálnici na Liberec a, kupodivu, nikde to není ucpané. Jinak MadMax nemá od onoho služebního vozidla doklady, takže vymyslel, že když nás zastaví chlupatí, tak že on bude za Němce, já za Rusa a Dejv za debila. V Ohrazenicích pak nezvládá odbočit na Liberec, takže se tam kapku motáme ... a pak se motáme i po Liberci, neboť potkáváme jednu zákeřnou jednosměrku, která nás odklání kamsi do prdele. Kolem nádraží jsou jen placená parkoviště a rezidenční zóny ... takže parkujeme na rochlickém sídlišti dle původního plánu.

Od auta spěcháme na nádraží, snaživše se stíhat vlak v 19:30 na Raspenavu. Má zpoždění, takže bychom ho nakonec i stihli, ale to bych nesměl být debil a nechat boty v autě (jdu v sandálech). Takže zbytek usazuji ve Snack baru a valím pro boty. Pak ještě stíhám s klukama jedno pivko ... a 20:32 odjíždíme do Raspenavy.

Ve vlaku se MadMax usilovně snaží sbalit jednu buchtu ... a ta pak s náma jde z nádraží na Smědavskou Rychtu, kde na ní čeká její šamstr. Mimochodem, je z MadMaxe tak rozrušená, že nás do hospody táhne pěknou nábližkou. V hospodě pak končíme na 2 koncích jednoho dlouhého stolu a děláme, že se neznáme. Nemusel by nám ten její dřevorubec rozbít huby. Déle než do půlnoci hrajeme preferans a popíjíme výborného Konráda, pak se teprve odcházíme uložit do lesíka za vsí.

Sobota 4.7.2009

Ráno vstávám asi v 8:30 a vracím se do Raspenavy pro chleba. Po mém návratu pak balíme a jdeme o pár metrů dál vařit snídani ... Jinak ani MadMax ani Dejv nemají sirky.... Během vaření sice svítí sluníčko, ale slyšíme blížící se bouřku, takže po jídle valíme do Raspenavy a pak přes Luh a Lužec do Hejnic s cílem zapadnout do putyky a nechat bouřku přejít.

Nakonec končíme na zahrádce hospody v Hejnicích na nádru. Hospoda přešla od Konráda ke Krakonošovi ... možná proto, že jeden ze štamgastů tak vypadá. Jak nehybně seděl s tágem v ruce před výčepem, tak jsme dost uvažovali, jestli je to figurína nebo člověk. Krakonoš 12° za 16 Kč je docela dobrá, ale Konrád je Konrád. Hrajeme preferans a čekáme na parní vláček, který tu dnes jezdí, protože mají v Hejnicích pouť. Takže děláme s MadMaxem pár fotek a já si z hospody odnáším jeden půllitr coby suvenýr. Jinak spadlo jen pár kapek, bouřka nás minula, ale zůstává zataženo, což se nám pro stoupání na Smrk docela hodí.

Z hospody míříme nahoru do Lázní Libverda, kde nabíráme do flašek celkem slušnou železitou minerálku, a pak po červené dál kolem nefunkční Jizerské chaty k chatě Hubertka. Tam na chvíli zastavujeme, je tu občerstvení, ale pivo mají jen lahvové, takže já si nedávám nic a zbytek se nalévá kofolou. Od chaty nechutně stoupáme na Tišinu a pak dále na Smrk - červená už tu nevede, je tu jen "neznačená" šipka. Na vrchol dorážíme před šestou ... z raspenavských 330 na místních 1124 m n.m. (resp. ještě o něco výš, protože tu mají otevřenou rozhlednu).

Dál míříme po polské zelené (ta teď už vede až na Smrk) přes místní turistický přechod na Stog Izerski a na chatu pod ním, kde si chceme dát pivko. Ale nedáme, protože místní hospoda měla jen do 17:00 ... tehdy asi přestává jezdit místní lanovka. Tak si dáváme aspoň MadMaxovy prošlé oplatky s mým domácím vínem. Ani ne kilometr od chaty uhýbáme ze značky a vybíráme místo na spaní. Vaříme večeři, popíjíme víno a rum a kecáme.

Asi ve 22:00 jdeme spát. Počasí vypadalo nejistě, takže jsem překonal vrozenou lenost a postavil tropiko ...

Neděle 5.7.2009

... což se vyplatilo, protože v noci chčije.

Ráno vstávám první a píšu cancák. Dopsav až sem, jdu ty lemry líný vyházet ze stanu a jdeme vařit snídani. Ranní mraky kamsi odpluly a chvílema svítí i sluníčko.

Po snídani balíme a vyrážíme zpět na červenou směr Szklarska Poreba. První, co nám značka uchystává, je průchod celkem velkým rašeliništěm ... a do toho nám začíná brutálně chcát. Na jednom hezkém místě se zvládám zanořit do rašeliny asi 5 cm nad horní hranu boty - prostě chuťovka. Ještě v rašelině přestává pršet a dál už je cesta celkem schůdná. Nicméně první občerstvovna je až na Vysokém Kameni nad Szklarskou Porebou. Mají tu lahvovou 12° Izerskoe (0,33l za 5 zlotých) a plechovkové Zamkowe (opět 12° - 0,5l za 6,5 zl.). Izerskoe celkem ujde, Zamkowe je vyloženě patok. Děláme pár fotek a pak se valíme dolů do Szklarske Poreby.

První pivo co dole potkáváme je Tyskie - točené za 5 zl. Je bez chuti a bez zápachu, takový polský Gambrhnus. Ono taky co jiného čekat, když stejně jako on patří jihoafrickým pivovarům... O kousek dále, po obědě v místním parku, zkoušíme Zywiec. Ten je rozhodně o třídu lepší. A na závěr, o kousek výš v nějaké pizzerii, zkoušíme Harnas, opět za 5 zl. Ten mi přijde nejlepší. Asi ve 20:00 se zvedáme s tím, že vylezeme po červené kus cesty k českým hranicím a někde po cestě budeme spát. Česká hranice je totiž asi ve 1300 m n.m. na hraničním hřebeni Krkonoš.

Cestou potkáváme vodopád Wdsp. Kamienczyka, normálně tam Poláci vybírají 5 zl. vstupného, ale my, protože jdeme dost pozdě, to máme zadarmo. Jinak vodopád je fakt pěkný, rozhodně lepší než ten Mumlavský, kolem kterého půjdeme zítra. O kousek dál pak procházíme bránou do národního parku polských Krkonoš - i tady vybírají 5 zl. vstupného - když tu člověk není tak pozdě, jako my:-)

Stoupáme stále dál, na spaní to nikde v okolí nevypadá. Kus pod Halou Szrenickou, zatímco čekáme na Dejva, si dávám za šera rychlou koupel v jakémsi studeném jezírku vedle cesty ... a pak se zas táhneme nahoru - kolem Haly Szrenické a nakonec až nahoru na hřeben. Dejv zjevně mele z posledního. Na kraji hřebene to zalamujeme doprava mezi kosodřevinu, a ač je tam do výše kosodřeviny vidět z chaty na Szrenici, rozbíjíme tam tábor. Uchyláci opět staví stan, ale MadMax ho nahoře alespoň překrývá zelenou plachtou, ježto stan je oranžový. Já nic nestavím, počasí vypadá slušně. Je jasno a docela zima, zvlášť v mém tenkém spacáku...

Pondělí 6.7.2009

Ráno mě tentokrát budí osazenstvo oranžového stanu. Balíme a mizíme z kosodřeviny, nemáme zájem o seznámení s nějakým polským ochranářem. Lezeme nahoru k chatě Szrenica (1361 m n.m.), svítí sluníčko a je i kapku něco vidět, takže děláme pár snímků. Pak se sypeme dolů kolem Vosecké boudy do údolí Mumlavy a podél ní dolů k Harrachovu. Dle v údolí je lidí jak na Václaváku. Ve Srubu u Lišáka dáváme po předraženém Rychtářovi a snídáme chleba s čímsi - chtěli jsme někde cestou vařit, ale nebylo kde. Po krátké odbočce k Mumlavskému vodopádu míříme dál dolů do pivnice U krtka u lanovky v Harrachově. Naštěstí má otevřeno. Dáváme si 1 - 3 piva a při tom hrajeme preferans. Na 14:58 pak odjíždíme vlakem do Liberce.

Vlak se táhne neskutečně dlouho, jak je ostatně místním zvykem ... Vystupujeme na zastávce v Rochlicích a hurá nahoru na sídliště k autu. Naštěstí ho nikdo neukradl, ani nevykradl, dokonce i gumy máme v pořádku ... Takže jedeme s drobnou zastávkou v Kauflandu do Peček, kam si MadMax kvůli mně zajíždí. No, a po krátkém seznámení s Klokanem, Fayou a ovcema jedou kluci domů do Plzně...



Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsáno 5. - 7.7.2009