Plzeňský mrazivý čundr 26. - 28.11.2010
Sepsal: Jóžin
Zvadlo na tuto akci nikdy neexistovalo.
Před týdnem a kousek se narodila Dobroslava. A protože u nás nadcházející víkend měla být babička, naskytla se jedinečná příležitost vyrazit na čundr. Ještě to trochu komplikovala předpověď mrazů, kvůli nimž by babička mohla odjet předčasně pryč, ale ve čtvrtek se nakonec rozhodla zůstat, takže my můžeme vyrazit. Jsme nakonec jen dva - já a Dejv, MadMax si narazil nějakou buchtu, která ho má na řetězu a Mariána se stejně jako poslední dva měsíce vymlouvá na to, že bude zprovozňovat topení v Klánovicích. O zbytku se radši nebavím.
Pátek 26.11.2010
Z Práglu vyjíždím vlakem v 17:04 směr Plzeň. Stíhám ho jen náhodou, nějak jsem si to špatně spočítal. V Plzni na nástupišti potkávám Dejva ... a vyrážíme za plzeňskými minipivovary. Prvního máme v plánu Pašáka - Pivovárek & restaurant U Sládka. Z nádraží necelé 2 km. Naštěstí se tam vejdeme. Pivo mají docela dobré a plněné knedlíky taky. Po 2 - 3 pivech se zvedáme a míříme do pivovaru Groll. V přízemí je dosti zahulení knajpa, ve které se přidáváme k Dejvovým kolegům z práce. Za jedenáctku chtějí 33 Kč a je dost mizerná. Restaurace o patro výš není tak zahulená, ale pivo budou mít asi stejné... Popíjíme asi do 22:30 a pak vyrážíme na vlak směr Plešnice.
V Plešnici žádnou sympatickou hospodu nepotkáváme, takže míříme přímo na Buben. Vytrvale sněží, je slabě pod nulou a na zemi jsou tak 3 cm sněhu. Na Bubnu nás čeká nemilé překvapení ... někdo zákeřně zamřížoval, omotal řetězem a zamknul sklep, ve kterém jsme chtěli spát, takže nám nezbývá, než si něco postavit. Stavíme nakonec Dejvovu plachtu - má k ní tyče a kolíky od stanu, takže aspoň nemusíme nic vyrábět.
Sobota 27.11.2010
Celou noc i ráno sněží. Ráno se dozvídáme, že za zamčený sklep s výsměšnou scénkou uvnitř může obec Plešnice. Doufejme, že do budoucna se budou zabývat i něším užitečnějším. Ale musí se jim nechat, že hrad aspoň vysekali.
Dejv vaří snídani částečně samostatně, v důsledku čehož máme k snídani celého 0,5 kg těstovin ... a ještě mírně připáleného. Zbytek necháváme na oběd. Po jídle balíme a vyrážíme podél Mže po značce do Města Touškova. Z něj míříme dál po modré a zelené ke dvoru Kumberk a pak dále po zelené k JV na hrad Komberk. Už nesněží, ale je stále zataženo ... a teplota se dostala jemně nad nulu. Značka zákeřně vede kolem nevýrazného předhradí, hrad sám míjí bez povšimnutí, takže ho nějakou chvíli hledáme. V jádru jsou k vidění základy místnosti zatesané do skály, ze slibované zemnice na druhé straně není vidět ani náznak. Pod jádrem, na severní straně předhradí, je prohlubeň po celkem velké místnosti + nějaké nerovnosti, na jižní straně pak jakési 2 kopečky.
Z Komberka pokračujeme po značce do Malesic, odkud potom dále po žluté na Kyjov. Na něj značka vede, ač z něj zbyl jen val a příkop. U hradu dáváme pozdní oběd - těstoviny od rána. Pak pokračujeme ještě kousek po značce, ale posléze to stříháme mimo Chotíkov na modrou, po ní na Krkavec a z něj dále po žluté do Třemošné. V průběhu dne se vyjasnilo, je už tma a docela zima.
Ve Třemošné se chvíli snažíme najít hospodu se slušným pivem, ale, samozřejmě, neúspěšně. Takže končíme v jakési knajpě na levém břehu potoka ... aspoň tu mají krb a je tu docela teplo. Po Dejvových 2 "pivech" a mých limonádách se vracíme na žlutou značku a po ní - po rozbahněné cestě - míříme k České Bříze. Kus za vsí však uhýbáme po cestě vlevo a na prvním vhodném místě rozbíjíme tábor.
Díky místním smrkům bez problémů rozdělávám oheň, na něm vaříme večeři, ale opět ji nějak nezvládáme sníst, takže nám zbývá na ráno. Takže svařák nevaříme - nemáme v čem - a po zkonzumování třešní v jablkovici zalézáme do spacáků. Opět pod postavenou Dejvovou plachtou ...
Neděle 28.11.2010
K ránu mi teda ani v Klokanově spacáku není úplně teplo - dost možná je teplota pod -10°C. Krátce po rozednění vstávám, cpu se do zmrzlých kanad ... včera jsem je kvalitně promáčel a díky tomu si vyrobil dva krásné stržené puchýře ... a jdu rozdělat oheň. Ohříváme včerejší krmi, přidáváme do ní Dejvovy špekáčky a snídáme. Po snídani ještě vaříme svařák.
Pak se vracíme na žlutou značku, po ní ještě kousek pokračujeme a za odbočkou na Českou Břízu hledáme na levém břehu Hrádek u České Břízy. Moc to tam na nic nevypadá, takže znovu vytahuji literaturu ... a zjišťuji, že na serveru hrady.cz nevědí, která ruka je levá a která pravá. Takže se vracíme zpět na křižovatku silnic ... a na pravém břehu, hned u čističky odpadních vod, hrad nacházíme. Dejvovi mrzne voda ve flašce, kterou neprozřetelně nestrčil dovnitř batohu...
Svažující se předhradí je obehnáno příkopem, zhruba uprostřed předhradí je k vidění celkem výrazná díra, prý nejspíš po zemnici. Jádro mělo stát na celkem vysoké a za aktuálních podmínek zcela nedostupné (v létě za sucha a ve vhodných botech by se tam asi vydrápat dalo) skále nad potokem, jejíž vrchol je ovšem níže, než plocha předhradí. Jistá část této skály - horní část strany obrácené k předhradí - se zdá být otesaná ... ale možná taky ne. Nic dalšího tu k vidění není.
Z hradu jdeme do České Břízy a odtud po jakémsi místním značení k Drahotínskému rybníku, pak po modré a po žluté na Věžku. Sestup z náhorní plošiny k rybníku v Druztové se nám ale moc nezdá, takže ze značky odbočujeme a trefujeme předsunuté opevnění hradu hradu - mohutný val, šikmo za nímž je vyhrabaná jakási obdélníková díra, těžko říci, jakého stáří. Protože cesta odtud dolů k hradu vypadá neschůdně, vracíme se na značku, necháváme tam batohy a na hrad jdeme spodem, nalehko. Místy je dost zarostlý ... a jsou tu i nějaké zdi, ale nikdo se o něj nestará - pionýři ho odkryli a od té doby se jen rozpadá.
Zpět k batohům to beru přes předsunuté opevnění - bez batohu se to po té skále vylézt dá. Pak už pajdáme natěžko zpět k silnici a po ní do Chrástu, na pivo. V hospodě U závor točí Koutskou desítku, Svijany, polotmavý Rohozec a jakýsi jihoafrický patok. Kout je dobrý, Rohozec ne ... jinak je tu dost zahuleno, ale mají i něco málo k jídlu.
Po dvou pivech se zvedáme a jdeme na vlak ... můj jede v 15:32, Dejvův o fous dřív ... což netušil, ale stíhá ho. Mne čeká téměř hodinový přestup v Rokycanech ... a devítiminutový v Práglu - z hl. n. na MasNu. Navíc vlak do Práglu přijíždí o 3 minuty později, takže si moje zničené nohy při běhu na MasNu docela užijí ... ale stíhám to.
Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsáno 28.11.2010