Březnový čundr rakovnickou pahorkatinou 11. - 13.3.2011

Sepsal: Jóžin



Zvadlo bydlí tuhle.


Pátek 11.3.2011

Z Práglu vyjíždím v 17:02 "rychlíkem" směr Rakovník. Potkávám v něm Štěpána, spolužáka z MFF, který s námi měl dělat na projektu (a sral na to jak na placatej kámen). V Dejvicích se k nám připojuje nějaký jeho kamarád ... a jedeme společně až do Blatna u Jesenice, kde už na mne čeká Dejv.

S Dejvem obcházíme všechny 3 blatenské hospody, nicméně jediná, ve které mívali pivo (U Pavlíka) je zavřená. Těžko říct, jestli kvůli rekonstrukci nebo na trvalo. Ostatní točí patoky v oblíbené místní kombinaci Gambrhnus 9° + Staropramen 9°. Takže na ně sereme a míříme potmě po červené směr Petrohrad.

Po nějakých 3 km značku ztrácíme, takže to bereme mírnou nábližkou přes Stebno a kus za ním se na značku zase napojujeme. Ležení rozbíjíme v Háji Petra Bezruče, tedy v lese pod petrohradským hradem. Nic nestavíme - má být hezky. Dáváme studenou večeři a popíjíme převážně víno z vlastních zásob.

Sobota 12.3.2011

Ráno vstáváme relativně brzy a vaříme špagety s koňskou flákotou. Pak lezeme po značce nahoru na hrad (resp. Dejv si ještě odskakuje najít nějakou GPS-cache). Hrad byl zdevastován stabbou barokní kaple a umělé zříceniny - rozhledny na vrcholu kopce. Jinak jsou k vidění zdi nějaké stavby severně pod rozhlednou, čtverhranná věž nad původním vstupem do hradu, bergfrit (ten je jediný jaksi udržovaný - slouží jako vyhlídka), zdi suterénu nějaké stavby vedle kaple a zbytky hradeb a podpůrných zdí kolem čtverhranné věže.

Z hradu se sypeme dolů a pak kličkujeme po zelené, kterou značil silně ožralý značkář, směr Šprymberk. Značka na něj ovšem nevede, takže ji opouštíme u altánku nad potokem kousek za silnicí Chotěšov - Petrohrad, kde necháváme i batohy. Na hrad je to po cestě po proudu potoka a po cca 600 m vylézt na kopeček vpravo, nevysoko nad cestou. První kopeček je jádro hradu a příkop oddělující ho od 2. předhradí je z cesty dobře vidět. Hrad měl 2 předhradí, na 1. (vnějším) nic nezbylo, k vidění je jen příkop oddělující ho od pokračující ostrožny a příkop mezi 1. a 2. předhradím. Na 2. předhradí jsou k vidění drobné zbytky rozesuté hradby na jihovýchodě. Uprostřed maličkého jádra stojí (snad otesaná) skalka a z obou stran se k ní přikládají terénní náznaky místností. Zdi však žádné.

Vracíme se k batohům a po zelené dál kličkujeme kolem Vlčí hory a přes "Jesenickou" křižovatku směr Kryry. Po cestě na nějaké samotě žebrám vodu ... a místo normální vody dostávám neperlivou Mattonku.

Z hradu v Kryrech zbyly 2 příkopy, jádro zcela zničili při stavbě rozhledny. Ve vsi pod hradem pak hned v první hospodě potkáváme jedenáctku Žatec. Říká si to Kavárna, ač je to normální hospoda. Obsluhuje tu celkem sympatická Vietnamka a pivo mají dobré, takže dáváme po třech a další tři bereme do flašky s sebou.

Asi v 17:00 vyrážíme stále za světla po značce do Vroutku, kde přímo u hlavní silnice potkáváme hospodu s Bakalářem. Říká si to Restaurace, je to naproti místnímu panelovému sídlišti, a z rakovnických piv točí "jedenáctku" světlou a polotmavou a vaří. Takže si tu dáváme nakonec i večeři. Po 1 - 2 pivech pokračujeme, samozřejmě už potmě, po značce směr Dětaň. Zvládáme ujít ještě asi 5 km, pak rozbíjíme kousek od značky tábor. Nevaříme a opět nic nestavíme, pršet nemá.

Neděle 13.3.2011

Asi v 7:30 cca 30 m od nás projíždí po značce kombík s vozíkem a zastavuje asi 100 m od nás. Vyskakuje z něj maník s motorovkou a jme se řezat klády naskládané vedle cesty ... zřejmě lesní pych. Nás tím tedy donutí vstát, sbalit se a bez snídaně vypadnout. Pokračujeme po značce pod Kružínský vrch, zde ji opouštíme a vrch obcházíme od jihu. Někde pod ním pak vaříme snídani - čočku s masem a s kukuřicí. Po snídani pokračujeme v kroužení kolem Kružínského vrchu, až se dostáváme opět na modrou. Ta nás vede do Dětaně - vesničky, kde je půlka domů neobydlená a rozpadá se ... a ani ty obydlené nevypadají nejlépe.

Z Dětaně míříme již mimo značku k rybníku Velký Rohozec a od něj podle GPSky ještě pár set metrů na Křečov. Nacházíme ho zcela bez problémů, Dejv tentokrát ani při překonávání potoka pod hradem nic zajímavého nepředvádí. Na předhradí je pořádně vidět jen jedna větší prohlubeň podél J části vstupní strany ... a příkop kolem něj. V jádru zbylo klenuté přízemí obytné věže (na spaní nic moc, asi by sem zatékalo) a celkem vysoký zbytek jedné ze zdí branské věže a přilehlé hradby. Na pár místech jsou ještě k vidění drobné zbytky obvodové hradby se zaoblenými nárožími. Byl to docela malý hrádek, navíc vystavěný v krajně nevýhodné poloze - pláň severně od něj ho převyšuje. O hrad se zřejmě starají nějací čundráci - popadané kameny jsou naskládány tak, aby nepřekážely, a je tu pořádek ... ovšem nic se neopravuje.

Z Křečova jdeme podél silnice do Nepomyšle (mají tu hospodu U zámku s Žatcem, leč otvírá až v 17:00) a zde uhýbáme kousek po silnici směr Brody, abychom asi po 1,5 km odbočili doprava po cestě směr Buškovice (nechce se nám do Podbořan po silnici). Cesta je celkem příjemná, za Buškovicemi s námi jde i nějaká značka. V Podbořanech na návsi a v jejím okolí to vypadá, že o pivu ještě neslyšeli a že točí jen břečky. Takže odcházíme až na nádraží, kupujeme lístky a končíme v hospodě naproti, jež zove Národní dům a tváří se, že točí jen Krušovice. Ale od jednoho domorodce se dozvídáme, že to není tak úplně pravda, že mají i Žatec 11° za 16 Kč. Takže dáváme po dvou a něco malého na zub ... a když platíme a Dejv nechá obsluze téměř 30 Kč dýško, dostáváme navrch ještě 2 panáky zdarma.

Já odjíždím rychlíkem v 15:35 směr Žatec, Dejvovi to jede 16:20. V Žatci mířím logicky do nádražky, anžto tu mám na přestup 44 minut. Nicméně nádražka se nám zvrhla - teď si říká bůh-ví-proč Restaurace Zimák a místo místního piva točí patok značky Pardál. Takže ji zase rychle opouštím a vyrážím po silnici směr centrum. Kousek za mostem přes Ohři kotvím v hospodě Volyňačka, kde točí leccos, ale mimo jiné i Žatec jedenáctku za 18 Kč. Takže jedno dávám a pak se vracím zpět na nádr, je to asi 8 minut.

Čeká mne jeden vlak do Lužné, druhý do Prahy a třetí do Peček.



Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsáno 13.3.2011