Libštejnský čundr 25. - 27.11.2011
Sepsal: Jóžin
Zvadlo na tenhle čundr nikdá neexistovalo.
Tento čundr byl jakousi malou náhradou za Listopadový čundr Podorlickem, který se měl konat před týdnem, ale nekonal, protože Dejva to víc táhlo za prasetem a ostatní už nejezdí:-(
Pátek 25.11.2011
Z Prahy jedu rychlíkem v 16:10 do Rokycan, vlak se neskutečně táhne a zvládá po cestě nabrat 23 minut zpoždění. Do odjezdu osobáku směr Chrást u Plzně zbývá tedy jen 25 minut, takže ostrým krokem vyrážím do místního pivovárku U Stočesů na jedno. Dávám si jedenáctku, je docela dobrá.
V Chrástu mířím do hospody U Závor, kde máme s Dejvem sraz. Koutské už netočí, prý ho nikdo nepil:-( Takže si dávám polotmavý Rohozec. Dejv doráží až po mně, jeho vlak měl zpoždění. Hrajeme vrhcáby a po 2 pivech se přesunujeme na přilehlou zastávku Chrást u Plzně - obec, odkud nás místní lokálka odváží do Radnic.
Z Radnic míříme po zelené značce na Libštejn, samozřejmě potmě. Popíjíme naše jablečné víno, a tak se nám jde docela dobře. Na předhradí Libštejna pak rozbíjíme tábor - je to docela pěkná loučka. Hrad samotný na spaní moc vhodný není. Žádný příspěvek nestavíme, je jasno. Nicméně dlouho to nevydrží, první z nočních přeháněk nás nutí postavit plachtu. Dejv se toho účastní dole bez, resp. jen v trenkách, nicméně žádnou samici se mu nalákat nepodaří.
Sobota 26.11.2011
Ráno vstáváme a vaříme snídani, pak jdeme na prohlídku hradu. Vnější zeď východního paláce zjevně někdo opravuje, je na ní lešení. Do zachovalejší věže se dá vlézt dosti obtížně, valená klenba v jejím přízemí samozřejmě už dávno neexistuje. V poměrně zachovalém stavu je ještě vnější zeď pozdně gotického (spodního) paláce, vnitřní zeď ovšem není k vidění. Celkově hrad pomalu chátrá, ale ničeho ve vyloženě havarijním stavu jsem si nevšiml.
Pak lezeme na severní předsunutou baštu, je tam kousek zdi, terénní nerovnosti a 2 příkopy. Na jižní předsunutou baštu lezu už jen já - bašta je sice jen zemní (tedy ne zděná), ale poměrně masivní - pěkná. Od ní vedl dolů k předhradí jakýsi zděný koridor, místy jsou drobné zbytky zdí ještě k vidění.
Z Libštejna se vracíme po zelené do Kamence, odtud jdeme kousek po červené a pak dle mapy do Chomle, z ní po silnici do Pajzova. Kus za ním se napojujeme na zelenou značku a následně na modrou na Babskou skálu. Z nedokončeného hradu tu zbyl nedokončený příkop a možná nějak otesané skály v jádru, těžko říci. Každopádně, už se stmívá a podmínky na focení jsou mizerné.
Vracíme se na rozcestí se zelenou, zde dáváme pozdní oběd. Pak pokračujeme po zelené na Koželužnu a z ní už beze značky dle mapy, nicméně po cestách, do Lhoty pod Radčem. Cestou potkáváme jeden celkem hluboký potok, který přecházíme po kmenu a ani Dejv do něj nezvládá spadnout.
Ve Lhotě jdeme do hospody, třebaže dle očekávání pivo nemají ... a ani svařák mi nejsou ochotni uvařit. Dáváme si tedy grog, hřejeme se u kamen a hrajeme vrhcáby. Asi po hodině pokračujeme po červené směr Hrad na Radči, někde poblíž něj spíme. Stavíme přístřešek a pak dlouze rozděláváme oheň. Vše je tu prochcané, navíc fouká hnusný vítr ... ani březová kůra nepomáhá. Nakonec tomu pomáhám i domácí hruškovicí ... takže to rozděláváme, vaříme večeři a svařák.
Neděle 27.11.2011
K ránu odporně fouká, a tak mi ani v Klokaním spacáku není zrovna teplo. Oheň se naštěstí dá rozfoukat. Vaříme snídani, balíme a před desátou vyrážíme na nedaleký Hrad na Radči. Zbyl z něj příkop s valem, nějaké otesané skály a snadno přehlédnutelný malý zbytek zdi na zadním skalisku.
Dále šlapeme přes kopeček jménem Brno po zelené na okraj Březiny a následovně po žluté zámeckým parkem ke zbytku místního hradu. Donjon přestavěli v 19. století na "altán", který si kníže Sternberg začátkem tohoto století opravil. Takže uvnitř je omítnuto a vybaveno ... a nedá se tam (nenásilně) dostat. Dále je tu k vidění příkop a před ním jakýsi sklípek vytesaný do skály.
Z Březiny pokračujeme po žluté směr Osek a Litohlavy, cestou dáváme oběd. Dejvovi nějak neslouží nohy a tak se hrozně táhne. V Litohlavech vyrážím napřed směr Klabava s tím, že se sejdeme buď na hradě nebo až na železniční zastávce. Hrádek nad Klabavou se nachází jižně od místní železniční trati - ta vede přímo před skálou se zbytky donjonu, tedy asi 2 m od jednoho ze dvou kousků zdi, co z něj zbyly. Jiných zdí tu není, zato tu jsou nějaké terénní nerovnosti, ovšem těžko soudit, zda jsou alespoň některé středověké, i z příkopu zbyl jen zlomek (tedy jestli to byl příkop). Poměrně zachovalou zříceninu téměř kompletně zničili při stavbě trati.
Podél kolejí se vracím na zastávku, kde už čeká Dejv. A asi za minutu přijíždí vlak do Rokycan, kde logicky míříme do místního pivovárku. Zkoušíme pšenici (nic moc) a mnichovský ležák (trochu zvláštní polotmavé pivo) ... a pak já vyrážím na vlak, zatímco Dejv do sebe láduje nakládaný hermelín. Rychlík do Prahy jede kupodivu na čas, takže mi to v Práglu akorát hezky navazuje do Peček.
Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsáno 27.11.2011