Čundr z Berouna ke Klausovi do obory 2. - 4.3.2012
Sepsal: Jóžin
Zvadlo nikdá neexistovalo.
Pátek 2.3.2012
S Dejvem se scházíme po 18 h v berounském minipivovaru. Začínáme na jedenáctce - ta je slušná, Dejv si pak dává černou třináctku, která je totálně zkyslá, takže ji vrací a na další experimentování ho přechází chuť. Já na závěr ještě zkouším polotmavou čtrnáctku, která je taky trochu nakyslá, ale ještě se dá vypít. Před tím si dáváme ještě hovězí steaky (docela dobré) a hrajeme vrhcáby. Dejv z počátku vytrvale vyhrává, ale se stoupající hladinou alkoholu se do vedení dostávám já.
Z Berouna chceme jít po modré a posléze spát v lese u tetínského hradiště. Značka ovšem vede jinak, než na mapě, takže chvíli bloudíme, než ji nacházíme ... abychom ji po cca 200 m zase ztratili. Takže na ni už kašleme a míříme do lesa napřímo. Na vrcholu kopce stavíme přístřešek a uléháme.
Sobota 3.3.2012
Ráno vstáváme relativně brzy a vaříme snídani. Pak míříme kolem hradiště do vsi Tetín a následně na stejnojmenný hrad. Zřícenina je vysekaná a je z ní krásný výhled na Berounku, nicméně nikdo ji neopravuje.
Z hradu jdeme tentokrát už po modré zpět do Berouna, kde si dáváme 2 - 3 Medvědy a opět chvíli hrajeme vrhcáby. Pak míříme po červené značce do Nižboru, ještě na kraji Berouna potkáváme masopustní průvod. Z Nižboru to bereme mimo značku údolím potoka Vůznice směr Jenčov. Kousek za místní přehrádkou nezvládáme správně odbočit doleva na cestičku přehrazenou dvěma padlými stromy, v důsledku čehož si zajdeme asi 2 km, než zkonstatuju, že jsme blbě a vytáhnu GPSku. Pak se za šera vracíme a v podstatě za tmy jsme u Jenčova. Naštěstí svítí měsíc. Hrad není na spaní příliš vhodný, takže stavíme plachtu na plošince pod ním, pak rozděláváme oheň, vaříme večeři a svařák.
Neděle 4.3.2012
Ráno zjišťujeme, že jsme přišli po cestičce, na kterou je z této strany z neznámých důvodů zákaz vstupu. O hrad se stará parta nadšenců, které sice nepotkáváme, ale je vidět, že zdi leckde vyspárovali a že jim to celkem jde. Vaříme snídani, balíme a vyrážíme do Klausovy obory.
Jdeme nejdřív kousek po červené značce, pak kousek po silnici, ze které po chvíli odbočujeme doleva, abychom se napojili na jinou červenou značku. Po ní jdeme kolem obory až kousek za "Loveckou boudu", kde přelézáme plot a míříme do nitra obory. Bereme do po slušné cestě podél bezejmenného potůčku k východnímu zálivu přehrady Klíčava, který obcházíme a podél vody míříme na hrad Jivno. Naštěstí cestou nikoho nepotkáváme, nicméně když už jsme nahoře na hradě, vidíme po naší cestě projíždět jakési osobní auto. Jivno bylo docela velké, je zde docela dost zbytků zdí, ale nejsou moc vysoké a povětšinou nemají líc. Zřejmě díky hledačům pokladů.
Zpět z obory se vracíme stejnou cestou, dáváme oběd a pak míříme po červené a žluté do Zbečna. V Sýkořicích točí Bakaláře, ve Zbečně Samsona, ale nezastavujeme, anžto máme ve Zbečně u mostu sraz s Klokanem. Scházíme se tam docela hezky. Já s rodinou se pak vracíme autem k Aleškovi do Prahy, zatímco Dejv jede vlakem přes Beroun domů...
Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsáno 5. - 10.3.2012