Dalešický čundr 11. - 13.12.2015
Sepsal: Jóžin
Zvadlo neexistuje a ani nikdy neexistovalo.
Pátek 11.12.2015
Vyjíždím opět rychlíkem v 15:59 z hlaváku směr HavlBrod. Tentokrát jsem tu s předstihem, snad proto má zpoždění. Po třech přestupech vystupuju v 19:49 ve Vladislavi. Mířím do Pivovarského hostince, kde mám sraz s Mariánou. Točí místní pivo Heřman - 11° a 13° ... dá se pít, ale nic moc. Mariána s Dynosaurem doráží chvíli po mně.
Chlastáme asi do 23:00, pak vyrážíme po zelené k Čermákovu mlýnu, kde ji ztrácíme a pokračujeme ještě kus podél řeky. Když už to dál nejde, škrábeme se nahoru na kopec a tam rozbíjíme tábor. Aktivní Mariána dokonce staví plachtu...
Sobota 12.12.2015
... a dobře dělá, protože v noci přichází déšť, ač o půlnoci bylo ještě jasno. A celý víkend nemá spadnout ani kapka. Vstáváme za pomoci budíku v 8:30, balíme a na lačno vyrážíme směr Koněšín a následně Kozlov. Jemně mrholí.
Ke skalám, od nichž vede hřebínek ke Kozlovu docházíme dle šipek cyklostezky. Pravda, poznat, že jsme na správném místě, lze jen odhadem. Je tu ohniště, tak tu nechávám batoh a Mariánu s Dynosaurem a jdu na lehko na hrad. Mariána má zatím vařit snídani. Cesta je docela náročná, leze se po mokrých (a kluzkých) skalách. Hřebínek ke Kozlovu naštěstí není zatopen, v nejnižším bodě je asi 30 cm nad vodou. A stav vody v nádrži je dle chmi.cz 377,7 m n. m.. Na hradě fotím zbytky donjonu, ostatní Plačkem zakreslené zdi nejsou v reálu k vidění. Následně se vracím k Mariáně, která za tu cca 1,5 h ani nerozdělala pořádný oheň. Tak to musím udělat já. Za mrholení vaříme bramborovou kaši se sekanou od Mariány.
Po jídle vyrážíme znovu po zelené směrem k východu. Jenže se tak hrozně klikatí, že to po chvíli vzdáváme a bereme to azimutem. Vynořujeme se na silnici od Třesova do Dalešic. Přes Třesov až do Hartvíkovic se držíme silnice, pak přecházíme na žlutou značku, která nás vede až na Kokštejn. Kolem předhradí jsou pěkné valy a příkopy, pravda, zřejmě starší než hrad sám. Na předhradí pak jen dvě prohlubně, pak příkop mezi ním a jádrem a v jádru jen nástupní plošina - toť z viditelných zbytků vše.
Žlutá je okružní, takže do Hartvíkovic se vracíme druhou stranou. Pak pokračujeme po červené na most přes přehradu a z něj to bereme již po silnici a potmě do Dalešic. Do pivovaru, samozřejmě. Mají výbornou jedenáctku a 2 velmi slušné speciály, dáváme i něco na zub. Já zkouším kance se šípkovou - je super, ale za 175 Kč to není úplně lidovka.
Mariáně se z hospody nechce, takže odcházíme až po 22:00. Po cestě a následně dle GPS jdeme k Čalonicím, před příkopem pod plachtou spíme.
Neděle 13.12.2015
Ráno svítí slunce. Jdu fotit hrad a Mariána má vařit. Ale není to schopná ani zapálit, nakonec žebrá moji březovou kůru. A i s ní jí to sotva hoří. Takže když dofotím, musím to ještě roztopit a uvařit snídani. Když je někdo neschopný...
Z Čalonic to bereme azimutem do Stropešína, poblíž Chroustova se napojujeme na červenou a pokračujeme na Holoubek. Troska bergfritu není úplně v nejlepším stavu - hrad je sice vysekaný, ale o opravy se (alespoň zatím) nikdo nepokouší. Po odfocení vyrážíme zpět do Vladislavi. Nejdřív kousek po červené, pak po polňačce až pod Kozí hlavu, potom zase kousek po červené, následně částečně přes pole, částečně po cestě, do Číměře. A po silnici do Vladislavi. Dyno už se sotva táhne.
Ve Vladislavi má Mariána auto a jede do Třebíče, tak se nechávám svézt - vlaky v mém směru tu vůbec nenavazují. V 16:33 odjíždím z Třebíče směr Jihlava...
Zpit na hlavní stránku cancáku.
Sepsáno 13.12.2015