Svratka 26.6.2016

Sepsal: Jóžin

Zvadlo neexistuje a ani nikdy neexistovalo.

Tenhle zápis vznikl s odstupem téměř 5 měsíců, možná že existoval nějaký v papírové podobě, ale ten se někde ztratil.

Sobota 15.10.2016

Mariána a spol. vyjíždí už v sobotu a chlastá kdesi u Doubravníka, snad i s návštěvou místní pivovarské hospody. Já mám doma fůru práce, takže vyjíždím až v neděli někdy nechutně brzo ráno. Ona totiž v 10:15 má vyjíždět první závodní loď na úsek pod Vírem I a pořadatelé celkem logicky deklarují, že veřejnost nebude puštěna na "slalomový kanál" pod VD Vír I během závodu.

Do Víru přijíždím asi v 9:45, tak akorát. Voda už teče, jenže když dotáhnu kajak k místu startu, pořadatelé mne vyhazují, že můžu nastoupit až pod peřejí, "abych jim nerozhodil branky". S úcty k nim tak činím, ale to neznamená, že mne to nesere. Přepádlovávám VD Vír II a u jeho hráze potkávám Bobše, Helix (ségru od Válečného Poníka) a Dynosaura. Mariána s rodinou a Ještěrka s její ségrou doráží samozřejmě se slušným zpožděním proti domluvě, ale to už je tradice.

Jako vždy hezky to teče, ale vody je se zdá být méně než obvykle. Stupeň s válcem ve Štěpánově nad Svratkou jedeme nedopatřením na voči, nějak nezvládáme vydetekovat, že už jsme na místě. Ale bez problému. Oběd dáváme opět u hasičů v Dolním Čepí, někde před tím se Ještěrky zvládají cvaknout. Hasiči točí Bahno, jako vždy.

Náš oblíbený jez s vlnou někde u Černvíru je letos vyloženě chabý. Jedeme samozřejmě snad všechny jezy... Končíme jako obvykle pod peřejemi v Borači a Ještěrka se ségrou mne a Mariánu následně hodí k autům do Víru, Helix pak vezou kamsi do Tábora, odkud ji zase někdo jiný odveze až domů do Prachatic, protože veřejnou dopravou to už nestíhá... Já se vrácím dolů pro loď a jedu domů.

Zpět na hlavní stránku cancáku. Sepsáno 22.11. - 1.2.2016