Vavřinec 15.10.2016
Sepsal: Jóžin
Zvadlo neexistuje a ani nikdy neexistovalo.
Mariána byla letos moc líná, tak se nakonec domlouvám s Václavem z Peček, který je dokonce tak hodný, že mne vyzvedne před barákem i s kajakem a nemusím tahat auto.
Sobota 15.10.2016
Václav přijíždí asi v 8:45, navazujeme kajak na zahrádku a odjíždíme do Kouřimi. V autě už má svého syna Tadeáše a jednu Baraku. Nějakou chvíli čekáme v Kouřimi u benzínky, než se k nám přidá Jiří a Inženýr, posila z Prahy, rovněž s Barakou. Popojíždíme kousek k malému mostu na ř. km 30,1, tam necháváme Jiřího auto a Václavovým jedeme nahoru do Vavřince.
Silnice ve Vavřinci je ještě více obestavěná auty než před lety, asi proto, že letos kvůli nedostatku vody pouštějí jen jeden den. Což je furt lepší než loni, kdy akci zrušili. Platíme 50 Kč vodné a nastupujeme těsně nad nízkou pěší lávkou na ř. km 49,2. Tu úspěšně podjíždíme, stejně jako tu o pár set metrů dál. Jezy jedeme pochopitelně všechny, někde nad Nouzovem si ale dávám první koupel, protože jsem díky jakési překážející lodi nezvládl rozumně obeplout jeden šikmý strom.
Zbytek je rychlejší, čekají na mne u jezu na ř. km 46,4. Pokračujeme dál, lodí je na řece hodně a zvlášť některé mají nepříjemnou potřebu se tulit. Za zmínku stojí ještě jedna nízká lávka, která je za zatáčkou a když ji člověk uvidí, nezbývá, než se skrčit a doufat. Prý je letos víc vody než obvykle. Peřejky u Budy jsou příjemné, na pohodu. Více méně na jejich konci je stupínek, kde je třeba jet zcela vlevo, ale není to zeshora úplně vidět. Václav na něm zůstává viset, ale podaří se jim odtamtud odrazit, já jedu schválně o kousek víc vpravo a končím s kajakem zaklíněným mezi kameny. Nejde to tam ani zpět. Nakonec na stupínku vystupuju a protože mi do kajaku v rámci výstupu natekla voda, plavu s ním kousek dál na břeh, kde zase nasedám. Jez mlýna Davídkov má vydařený válec, který pouští jen u pravého břehu. Ale uprostřed je šupna, takže já jedu ní, Václav u pravého břehu, ví že by měl s Tadeášem problém ji trefit, voda táhne doprava.
Baraky jsou opět o kousek vpředu a zřejmě parkují někde u hospody ve mlýně Davídkov, nicméně já je nevidím a tak jedu dál. Oba další jezy jsou v pohodě, zastavuji až nad Toušickou kaskádou, kde zjišťuju, že jsem zbytek zřejmě předjel. Obědvám a ohřívám se u ohně, v mokrém neoprenu a bundě přece jen až takové teplo není. Zbytku to trvá asi hodinu, než dorazí. Jiří s Inženýrem jedou kaskádu na voči – koupou se pod prvním skluzem, vzali ho moc doprava, vyplivlo je to nad tím velkým kamenem, kde se odděluje pravý proud. Tím to někteří jezdí, typicky pozpátku (protože se nezvládnou otočit). Ale oni zbaběle vylézají na břeh a zbytek kaskády přenáši. Václav a já ji ostatně přenášíme celou, známe své možnosti.
Pokračujeme do Toušic, kde v podstatě všichni končí. Ale my jedeme dál. Žádné padlé stromy před vjezdem do prostoru bývalého rybníka Strašík se nekonají, vše je pod vodou. Před ním je to vrbičkárna jen místy, rybník je ale zarostlý vrbama a kopřivama celý. Jedeme pravým ramenem, protože na něm se lépe zastavuje před nízkou lávkou v místě bývalé hráze. Baraky mají místy problémy projet, já jsem s kajekem v pohodě, ikdyž kopřivy jsou místy otravné. První se koupe Václav s Tadeášem ... nezvládli vrbičky. Já se o kus dál chytám větve, ve snaze zabrzdit a nenajet do pomalu dopředu se deroucí Baraky Inženýra s Jiřím ... a v proudu neudržím balanc, takže se taky koupu. Dno je dost bahnité a potok tu slušně teče, takže dostat se na břeh dá trochu námahy ... ale jde to.
Před zmíněnou nízkou lávkou v místě hráze nezastavuju, protože Inženýr s Jiřím mne přes ni chtějí přetáhnout ... což se nakonec daří, ale v jednu chvíli to vypadá, že se budu zase koupat. Následuje pěkná peřejka, tišinka, ze které jde Václav prohlédnout následující peřejnatou zatáčku, ale žádné stromy tam nejsou, takže jedeme. Někde o kus níž nezvládám úplně objezd jednoho padlého stromu (ani ten nebyl přes celou řeku) a tak opět vystupuju do řeky. Jez na ř. km. 30,7 je rovněž sjízdný a za ním je další hezká peřej. Pro nás poslední jez, ř. km 30,4, by byl vlevo asi sjízdný, ale cca 20 m pod ním je nízká lávka, za současného stavu vody nesjídná. Takže přenášíme. Končíme cca v 16:30 u Jiřího auta, na ř. km 30,1. A nejsme sami, kromě nás sem přijíždí ještě jedna dvojice nafukovadel. Úsek z Toušic do Kouřimi rozhodně stál za to.
Nakládáme vše včetně kajaku do/na Jiřího auto a jedeme zpět do Vavřince k Václavovu autu. Tam opouštíme Jiřího s Inženýrem a vracíme se do Peček.
Večer ještě jedu s Klokanem na zábavu do Horních Krut. Chtějí 100 Kč na osobu, hraje skupina ToJo band a moc jim to nejde. Třeba o tom, že existují skladby na lichý počet dob asi nikdy neslyšeli. A část tanečníků bere akci vyloženě agresivně, asi ve snaze vyhnat ostatní z parketu. Pivo nemají, jen patoky. Zato se tu prodávají trička Vavřinecký potok 2016, což bohužel zjišťuju pozdě:-(
Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsáno 17.-19.10.2016