Z Hluboké do Protivína 16. - 19.11.2017




Zvadlo neexistuje a ani nikdy neexistovalo.

Když před akcí zjišťuju zájem, Mariána i Dejv se tváří, že by jeli. Tak vybírám něco "uprostřed". V den odjezdu asi ve dvě odpoledne Dejv oznamuje, že na nás sere. Nu což.

Čtvrtek 16.11.2017

V 16:02 jedu z Prahy expresem do Českých Budějovic a protože tam mám chvíli času a vidím, že v nádražce mají mít Dudáka, jdu se tam podívat. Za kelímek ovšem chtějí nehezkých 5 korun navíc, aniž by to měli kdekoli napsané. To mi přijde jako zlodějina, takže odcházím bez piva. Jinak je to opravdu drsná čtyřka, á la Hostinec u Přístavu v Holešovicích za dávných časů.

Ve vlaku do Hluboké-Zámostí se scházím s Mariánou. Veze s sebou i svého nového psa, nevychované štěně jménem Iris. V Hluboké míříme logicky ochutnat místní pivo, konkrétně do hospody U Hájků. Mají ho výborné, jídlo je o něco horší, ale jde to. Po pěti pivech odcházíme zkratkou kolem zámku na červenou značku směrem k severu. O kus dál se ukládáme ke spánku.

Pátek 17.11.2017

Vstáváme slabě po osmé. Na dělání ohně mi naše nocležiště nepřijde ideální, takže balíme a jdeme asi o kilometr dál, kde na docela pěkném místě u místní cyklostezky vaříme. Mariána jako správný takytáborník nemá ani lžíci ani sirky. V jednu chvíli to tedy vypadá, že i já ztratil lžíci, ale naštěstí to není pravda. Takže žereme na střídačku s jednou lžící.

Následně pokračujeme po cyklostezce dál ... a zanedlouho jsme na místě, kde před 19 lety umřela Peggy. Naše pamětní prkno na stromě přibyté stále je, bez problémů čitelné, jen ten lak se dost oloupal... A prostor, kde jsme tehdá spali je dnes vyasfaltovaný a je z něj ona cyklostezka. Po ní a následně po červené pokračujeme až ke zřícenině hradu Karlshaus. Po cestě Mariána řeší potíže s Iris, unikají z ní provozní kapaliny. Totiž Mariána koupila defektního psa, který měl cca ve dvou měsících jakýsi úraz nohy a ani za nadcházejícího půl roku se mu to nedalo dohromady. Takže nosí jakousi bandáž, která mu nohu nějak drží, ale rozdírá si tak při chůzi polštářek o zem. A když mu ji Mariána sundá, tak prý má packu ve špatném postavení. Mariána to složitě diskutuje s Osmým Divem Světa a nakonec se rozhoduje dojít to dnes do Týna, s tím, že se cestou uvidí.

Karlshaus zatím nikdo opravovat nezačal, ale snad s tím obec Hluboká brzo začne. Fotím hrad, zatímco Mariána s Irisou vyráží napřed. Začíná pršet. Za Purkarcem si červenou zkracujeme po silnici přes Jeznici a kus za ní je docházím. Za Litoradicema odbočujeme ze silnice na jakousi lesní cestu, která nás po čase přivede na silničku, po níž obejdeme Hněvkovice. Už se stmívá a přestává pršet. V Týně nad Vltavou míříme do místního Art Caffé Baru, zřejmě jediného místa ve městě, kde točí pitelné pivo. Dáváme dva Kousky (jedenáctku z Litoměřic), blízkého Lipana bohužel nemají. A pak se přesouváme asi o kilometr na sever, kde má být otevřená sauna (jak jsem včera v Hluboké zjistil na mobilu).

Saunu kapku hledáme, nakonec volám provozovateli, v adrese mají totiž uvedenou jen ulici a my zrovna netrefujeme její správnou část. Batohy a Iris necháváme v kryté zahrádce, alias kuřářně a jdeme dovnitř. Ohřívárna je velikostně cca pro 12 lidí, je roztopená na slabě přes 100° C a uvnitř je asi 6 lidí převážně z Bechyně, kteří tu hrají karty. Mají tu i bazének, jakousi přerostlou vydlaždičkovanou vanu. Saunujeme se necelé dvě hodinky, pak si Mariána dává jedno pseudopivo a vyrážíme se uložit do lesa kolem kopce jménem Semenec.

Na ohni vaříme cosi k jídlu a jdeme spát, je už docela pozdě.

Sobota 18.11.2017

Ráno vstává první Mariána, která se to včera rozhodla zabalit kvůli svým potížím se psem. Dostává totiž zprávu z domova, že autobus, kterým chtěla odjet nebere psy a tak urychleně vstává, balí a bez snídaně míří na dřívější autobus. Já tedy snídám studené zbytky od večeře, taky balím a jdu zpět do Týna nafotit hrad, ze kterého zbyly jen valy a příkopy a zřejmě renesanční most.

Z Týna vyrážím přes místní slavný železný most a následně po levém břehu Vltavy do Neznašova, odtud po červené a pak po silnici do jedné z části vesničky Újezd, kde jsou k vidění drobné zbytky hradu jménem Újezdec. Teda, ony k vidění moc nejsou – věž před 100 lety zbořili, do dnešních dob se dochovaly 3 nadzemní zbytky zdiva, kde jeden je u cesty (JV stěna bývalého průjezdu brány), proti němu dle jednoho místního obyvatele při stavbě čisi čističky archeologové vykopali i SZ stěnu – každopádně, pokud ji stavba nezničila, zase ji zakopali. Zbylé dva viditelné zbytky zdiva jsou ze zadní strany domů č. p. 13 a 2, takže zvoním na místní obyvatele, kteří naštěstí jsou doma a jsou ochotní mi je ukázat, byť v kabátu a kalhotách vzor 60 asi nepůsobím příliš důvěryhodně. V č. p. 1 mají prý složené nalezené části gotického kružbového okna, ale tam bohužel nikdo není. Třeba příště.

Vracím se na hlavní silnici, po jakési lesní asfaltce mířím na červenou značku a po ní směr Albrechtice nad Vltavou. Necelé 2 km před nimi ale uhýbám doleva, po nějaké době v podstatě křížím silnici ze Všeteče a ze severní strany obcházím po asfaltce Vysoký Kamýk. Následně po žluté a pak azimutem mířím ke Žďárskému potoku a odtud po cestách do Nuzova, když zjistím, že místní pole je zorané a je lepší ho obejít. Už je v podstatě tma. Z Nuzova už je to do Žďáru do hospody kousek, byť po silnici.

Na sále hospody mají důchodci z místních obcí jakési mecheche, ale naštěstí hospoda normálně funguje. Kromě obligátního Platana točí i příjemnou dvanáctku Kácov za vesnických 25 Kč. Spát jdu do lesa na kopci Myšenec, severně od vesnice. Vařím si na ohni čočku s konzervou, stavím tropiko a jdu spát.

Neděle 19.11.2017

V noci sněží a prší, naštěstí v této výšce to ještě taje. Ráno vstávám když přestává pršet, což může být tak cca 8:30. Dožírám studenou čočku a balím, následně mířím do vsi Myšenec nafotit zbytky hradu pohlcené parazitní zástavbou. Nějaké zdi tu k vidění jsou, ale celkově nic moc. U tří domů se pokouším dozvonit s tím, že bych si udělal fotku z lepšího místa, ale vždy neúspěšně. Buď nejsou doma a nebo nemají rádi oděv vzor 60.

Po značce a silnici pokračuju do Protivína na nádraží a odtamtud odjíždím v neskutečných 10:34 domů.

Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsal 20.11.2017 Jóžin