Hasištejnský čundr 6. - 8.4.2018




Zvadlo neexistuje a ani nikdy neexistovalo.

Ač jsem opět zval i Mariánu, jako obvykle se na něco vymluvila. Nevadí, jedeme s Dejvem sami.

Pátek 6.4.2018

Scházíme se něco před sedmou v Chomutově, Dejv na mně čeká na nádru. První cíl je jasný – pivovar Karásek a Stülpner, resp. restaurace Republika. Horní část je docela plná (a o spodní z počátku nevíme, že existuje), tak končíme na baru. Hned vedle baru mají klavír a u něj hraje mladá klavíristka – což celkem ignoruju, dokud na to nezačne hrát Lemon Tree... Škoda, že zanedlouho odchází – je zjevně placená, ale vyhrává asi jen v předvečer, aby nalákala lidi... Pivo mají velmi slušné, zvlášť 11° a APA. Po pěti pivech odcházíme, Dejv jede v malejch, aby byl schopnej chodit.

Míříme na žlutou značku kamsi k Bezručovu údolí, po ní vylézáme nahoru, opouštíme ji a o kus dál stavíme plachtu.

Sobota 7.4.2018

Ráno vstáváme až po jedenácté, to se málokdy zadaří... Na cestě vaříme k snídani těstoviny, v průběhu toho kolem prochází 3 skupiny domorodců.

Navigováni mobilem s aplikací mapy.cz míříme k opevnění Bergrutsch, o kterém Durdík uvažuje, že to mohl být hrad. No mohl, ale moc bych tomu nevěřil. Val a příkop je tu slušný, ale vymezený prostor je hodně velký a případné terénní relikty jsou hodně nečitelné. Nicméně dvojice domorodců si tu na ohni peče cosi z krůty...

Po silnici, po cestě a následně opět po silnici míříme na sever k rybníku Tři kříže. U něj uhýbáme dle papírové mapy po neexistující cestě kamsi k východu, na kraji lesa odhazujeme batohy a za pomoci GPS míříme cestou necestou pod zříceninu hradu Najštejn a pak prudce nahoru ... pěkný kopeček. Z hradu jsou k vidění terénní relikty paláce a na zadní skalce jakýsi drobný oblý zbytek zdi se střílnou. A pak nějaké příkopy, včetně jednoho nedokončeného na předpolí hradu.

Z Najštejna se vracíme jinou cestou necestou k batohům a pak už na těžko po silnici pokračujeme do Blatna, kde si dáváme jedno rychlé pivo. Teda pivo – točí Zlatopramen... Slézáme po značcce dolů do Bezručova údolí, kousek pokračujeme po modré po proudu Chomutovky – je tu moc pěkná stezka i s místy se rozpadajícími mostíky. A pak nahoru na Hausberk. Z hradu jsou k vidění jen valy a příkopy, zbytek terénních reliktů je spíš pozůstatkem novodobých výkopů než hradu.

Po hřebínku stoupáme k vesničce Domina a odtud za soumraku pokračujeme po silnici do Křímova. Vesnice je to taková typická severočeská – vlevo jeden bordel (dokonce s plastovými židličkami ve výloze), vpravo druhý, nicméně pracovnice ještě nedorazily na směnu, takže si je ani neprohlédneme. A krom toho tu mají jednu hospodu – točí jen desítku Gambrhnus, což je zjevně důvod, proč místní pijou povětšinou kořalku. Já si teda dávám tonik, Dejv kafe ... a pokračujeme do lesa. Stavíme plachtu, vaříme kuskus a za chvíli jdeme spát.

Neděle 8.4.2018

Tentokrát se budím za svítání. Vstáváme asi v 7:30, vaříme k snídani čočku s luncheon meatem, balíme a vyrážíme.

Ve vesničce Celná je hospoda se Žatcem, škoda, že jsme včera nedošli až sem. Po modré klesáme údolím Prunéřovského potoka, je zjevně velmi chladné, všude tu jsou zbytky ledu, občas i sněhu. Po pár kilometrech značka údolí opouští a stoupá k Hasištejnu. A my s ní. Značka vede přímo přes zbytky předsunutého opevnění i s břitovou věží až k vlastnímu hradu. Hrad je otevřen, platí se nějaké vstupné, nicméně naštěstí je prohlídka bez průvodce. Ve skutečnosti jde o celkem rozsáhlou zříceninu v poměrně špatném stavu. Patří obci Místo, která se o ni moc nestará. Aspoň kastelánka je snaživá a zvládla pomocí nějakých brigád zlikvidovat nálety v okolí. No, snad hrad čeká lepší budoucnost, zasloužil by si to.

Z Hasištejna pokračujeme dolů po modré, pro změnu do údolí Prunéřovského potoka. To se ale už pomalu otevírá a skrz stejnojmennou vesničku nás přivádí k vyhlášené tepelné elektrárně Prunéřov, která byla konec konců vidět už z hradu. Elektrárna vydává podivné hlasité zvuky, asi upouští páru. Než se dostaneme na nádraží, hezky si ji prohlédneme a dokonce u ní spácháme společné foto.

Odjíždíme ve 13:58 směr Chomutov, kde se Dejv odpojuje a jde lovit studentku, se kterou se seznámil cestou na čundr, ve vlaku z Plzně. Já pokračuju do Prahy a domů.

Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsal 9.-11.4.2018 Jóžin