Víkendová Vltava aneb rozloučení s dědou Alešem 2. - 3.10.2021

Sepsal: Jóžin



Zvadlo neexistuje a ani nikdy neexistovalo.

V březnu tohoto roku zemřel náš otec, děda Aleš. Po smrti si přal být spálen a vysypán do Vltavy pod Dívčím Kamenem. Na jaře nám to ovšem znemožnil zrealizovat Covid, přes léto jsme nestíhali a navíc tam bylo moc lidí, v září zase nemohla Hanča ... tak termín padl na první říjnový víkend. Celkem pochopitelně jsme se rozhodli to spojit s dvoudenním sjezdem Vltavy s nocí pod Dívčím Kamenem.

Domlouváme se nakonec, že vyjedeme v Českém Krumlově nad Lyrou … a sraz dáváme v sobotu v 10 h tam. Což je trochu ambiciózní na to, že vyjíždíme ráno z Peček.

Sobota 2.10.2021

V reálu na místo srazu dojíždíme těsně před jedenáctou a Škrdlata tu ještě nejsou, doráží nicméně těsně po nás. Jedeme v plné sestavě, tedy kromě mne i Klokan a všechny naše děti, kompletní Škrdlata včetně Pavla a navíc ještě Hančina Monča. Škrdlata vykládají lodě a Pavel s Hančou pak jejich auta odváží do Boršova. Ano, Hanča přijela taky autem. Zpět se chtějí vrátit vlakem, resp. náhradní autobusovou dopravou, s tím, že se potkáme buď na konci Krumlova anebo až ve Zlaté Koruně.

Tím pádem vyjíždíme bez porcelánů, já jedu s Klokanem na Hydře, Mojmír s Vítem na Skylle ... a Dobruška se Sváťou s nějakými Škrdlaty. Lyra dělá pod šlajsnou pěknou vlnu jako vždy, navíc nacházím pod jezem i místo odkud se dá fotit. Nekoupe se nikdo, ale vody nabíráme dost. Mrázkův mlýn pod šlajsnou vyhazuje doleva na břeh … někteří s tím mají potíže, jiní to zvládají na pohodu. Ale zase se nikdo necvakne. A Jelení Lávka je už úplně nudná kartáčovka, skrz kterou téměř neteče voda a všechno žere elektrárna. Je krásně, teplota atakuje 20° C a svítí sluníčko … na říjen ne úplně obvyklé počasí.

Stavíme tradičně u pivovaru, občerstvení Chaloupka je zavřené, tak jdeme o pár kroků dál do pivovarské prodejny, která má před sebou zahrádku a točí světlou a tmavou dvanáctku Krumlov za 40 Kč. Hned vedle v Pivovarské restauraci za ně chtějí 59 Kč. Ale zvlᚍ to světlé mi přijde takové nijaké, pít se to dá, ale... Po 1 – 2 pivech pokračujeme. V Kempu Krumlov nabíráme Hanču s Pavlem, čímž se Sváťa dostává ke mně s Klokanem na porcelána. Bez dalších zastávek jedeme do Zlaté Koruny, řeka je úplně prázdná. Jez ve Zlaté Koruně má tentokrát šlajsnu vysoko zahraženou, takže přes břevna tečou tak 2 cm vody ... dál už do jde, zřejmě jim protéká mezi prkny. Ale oblíbená zalívačka se nekoná a nahoře se zarážíme i v singlu. Ale dá se to rozhýbat.

Zdejší tábořiště už je zavřené, ale vidíme na něm pár lodí, zjevně od lidí, co tu končí. My jedeme dál. U Kelta je otevřeno, stejně jako to nějak fungovalo i nahoře U Milana. Pod Keltem jdeme na dřevo a přivážíme si ho na lodích na tábořiště pod Dívčím Kamenem. Nepřekvapivě jsme tu sami, ale provozovatel bydlí ve statku vedle, takže nás jde hned zkásnout. Dětem na Klokanův nátlak stavíme zcela zbytečně stan, my spíme pod širákem. A za tohle platíme 460 Kč.

Na ohni vaříme večeři a zpíváme u ohně zatímco Hanča hraje.

Neděle 3.10.2021

Asi v 8:30 vstávají první ranní ptáčata. Jdu na dřevo a rozdělávám oheň, vaříme snídani. Mezi tím doráží Zdeněk Mandík, který přijel náhradní autobusovou dopravou do nedalekého Třísova. Z příbuzných mimo mojí a ségřiny rodiny nedorazil nikdo. Následně bereme Zdeňka do lodě, aby se nenamočil a z ostrůvku poblíž břehu a následně v proudu samotném rozhazujeme popel dědy Aleše do Vltavy. Ségra s Kachnou a pár dalšími to ještě zakončí zpěvem pár písniček. Na břehu pak pálíme nějaké zbytky blikavek, co Zdeněk přivezl.

Balíme a vyrážíme, Zdeněk jde zpátky na vlak. Jez U Rybů skoro neexistuje, vcelku zbytečně ho prohlížíme ze břehu. Zátkův mlýn přetahujeme klasicky na levé straně tělesa. Škrdlata pak končí o kousek níže u železničního mostu na ř. km 248,5, my ještě kus pokračujeme. Mojmír jede od rána s Dobruškou, ale jsou hodně pomalí, tak měníme posádky. Mojmír dostává na háček Klokana, což ale taky není ideální, protože pak má hrozně těžkou špičku a navíc Klokan na přídi prý Mojmíra přepádluje… Ale asi furt lepší než s Dobruškou.

Jez v Poříčí již není patrný, pak to ještě nějakou chvíli teče, ale končí to samozřejmě volejem, který je trochu delší než bych čekal. Což se vysvětluje, když přijíždíme k jezu na ř. km 245,3. Místo toho polorozpadlého, co táhnul kamsi mimo šlajsnu je tu zcela nový nesjízdný jez s elektrárnou, naštěstí má ale vpravo retardérku, která je ovšem ovládaná fotobuňkou a semaforem. Když se zamává pádlem na správném místě, vak na vjezdu do šlajsny se začne opravdu pomalu vypouštět a trvá to tak 5 – 8 minut než se rozsvítí zelená a dá se to sjet. Je to úplně na pohodu, první jede Klokan s Mojmírem … a dole se málem cvaknou, protože najedou ostře do vracáku a nemají dostatečný náklon. Mojmír pak pouští pádlo a následně po něm skáče, aby neuplavalo, takže je komplet mokrý. Já s holkama takové blbosti neděláme;-)

Plavba dál je už docela volej, ale končit chceme u jezu na ř. km 243,5, v Rožnově, na kraji Českých Budějovic. Přijíždíme k němu a stavíme na koruně, která je v podstatě suchá. Pravé pole jezu je dřevěné, to už se moc nevidí. Voda teče jen šlajsnou a náhonem, šlajsna vypadá sjízdně, jen je pod ní asi 3 m vývar. Klokanovi se to nelíbí, tak jedu zašprickovanej na Skylle s Mojmírem. Shodí nám to klasicky obě špricky, nabíráme nějakou vodu, ale v pohodě. Na Hydře se mi do toho nechce, tak ji vytahujeme ještě nad jezem, stejně tu končíme. Převlékám se do suchého a vyrážím na vlak – na zastávku České Budějovice jižní zastávka, je to asi 1,6 km.

Přicházím k zastávce asi v 16:07, tedy asi 10 minut před odjezdem a jdu zjistit, odkud jede náhradní autobusová doprava – před zastávkou je sice nějaké vyhrazené modré místo, ale žádná cedule. Na železniční zastávce pak visí papír o výluce, dle kterého by měl vlak normálně jet (a datum odpovídá), ale po chvíli o 2 m dál objevuju další papír, který (správně) tvrdí, že je dnes výluka. A o kus níž, že to jede ze zastávku Koh-i-noor, u vodárny. Jdu mrknout na autobusovou zastávku před železniční, ta se jmenuje jinak. Už na mobilu koukám i na tu na druhé straně a pak i na hlavní silnici poblíž – nic. Tak to dávám hledat a zjišťuju, že je to 1,4 km odtud. Výborné. A mám na to asi 4 minuty. Další spoj jede za 2 h. Beru to tedy indiánským během co to dá a doufám, že bus bude mít zpoždění. Má. Nakonec na něj ještě asi 4 minuty čekám.

V busu se mi dělá kapku zle, ale do Krumlova to nějak zvládám. Vyhazuje nás na autobusáku – jdu pro auto, sjíždím do Rožnova, tam nakládáme lodě, děti, Klokana a krámy a vyrážíme domů.

Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsáno 4. - 7.10.2021