Varnsdorfský čundr 9. - 11.6.2023
Sepsal: Jóžin
Zvadlo neexistuje a ani nikdy neexistovalo.
Už jsme pár měsíců nikde nebyli ... zkoušel jsem překecat Mariánu, ale samozřejmě neúspěšně, tak jedeme sami. Jen já s Dobruškou a Mojmírem. Sváťu radši nebereme kvůli chorobě, co si s ní užívá už od loňska - možná je už dobrá, ale kdo ví ...
Pátek 9.6.2023
Jedeme autem do Poděbrad, před poděbradským kruhákem je nepěkná kolona, navíc cesta od Přední Lhoty k dálnici (tedy v protisměru) je zavřená, takže zpět budeme muset jinudy. Parkujeme v obvyklé ulici poblíž nádraží, mimo modrou zónu. Tentokrát jsme vyjeli s rezervou, takže v pohodě. Nicméně při pohledu na frontu u pokladen v Penny Marketu nechávám radši nákup chleba až do Varnsdorfu.
Z Poděbrad nás Arriva veze do Svoru – původně jsem zvažoval cestu třema Arrivama do Liberce a odtud Die Länderbahn peážní tratí až do Varnsdorfu, resp. na zastávku u pivovaru Kocour. Ale všechny přestupy jsou dost krátké, riziko, že to ujede mi přijde příliš velké. Cestou hrajeme karty. Ve Svoru máme na přestup na bus 10 minut, resp. asi o tři míň, kvůli zpozdění. Cestou na zastávku Svor otočka zjišťuju, že bus z Prahy do Varnsdorfu nabral po cestě 31 minut zpoždění. Hospoda tu není, zkoušíme chvíli stopovat, ale pak to vzdáváme a jdeme na zastávku. Zpoždění je nakonec asi 40 minut...
Ve Varnsdorfu míříme nejdřív do Kauflandu, kde ale nemají chleba. Kupuju aspoň pár rohlíků. Pak už šlapeme do pivovaru Kocour. Sedíme nejdřív na zahrádce, uvnitř budovy obhlížíme pivovarskou technologii, mají i maličkou spilku. A pivní orloj. Točených piv mají snad přes deset, všechny vlastní. A výborné. Dokonce i jejich nealko, co pije Mojmír, chutná velmi slušně, je silně chmelené neobvyklými chmely a vůbec nepřipomíná klasické nealko. S večerním ochlazením se přesouváme dovnitř a asi ve 21:45 odcházíme.
Jdeme přes město do Dolního Podluží a odtud kousek po žluté na jih do lesa, kde na prvním rozumném místě rozbíjíme tábor. Pršet nemá, spíme pod širákem.
Sobota 10.6.2023
Ráno zjišťuju, že jsme ze značky trochu sešli. Zpět do Varnsdorfu je to pro chleba dost daleko, tak na to kašleme a budme na vařené stravě. K snídani děláme na ohni těstoviny s jakousi boloňskou omáčkou. Pak balíme a vyrážíme směr Lesné a následně po červené na Tolštejn. Na Tolštejně jsme nicméně byli loni, takže tentokrát jdeme jen na pivo. Stále točí výborný Cvikov.
Z Tolštejna jdeme po značkách k zastávce Jedlová, po cestě dojídáme zbytky od snídaně, a pak dále po červené na rozcestí Pod Velkou Tisovou. Zde značku opouštíme, obcházíme Velkou Tisovou a následně i Sokol od jihu, čímž se vyskytujeme téměř v Kytlicovi (cestou jsme debatovali, jakého je Kytlice rodu a jak to skloňovat – usnesli jsme se na mužském rodu, dle vzoru soudce, dle Mojmírova návrhu). Mají tu několik hospod, ale my míříme do penzionu Helene, kde mají minipivovar. A zavřeno. Ač na webu ani na Facebooku o tom nemají ani slovo a mají mít otevřeno. Řešíme tedy co dál a nakonec se usneseme, že zkusíme dojít do motorestu U koně v Práchni, kde mají Cvikov.
Jdeme nejdříve po žluté, kus za vesnicí vařím na plynovém vařiči krupičnou kaši, Dobruška už mele z posledního. Kaše zjevně pomáhá, takže můžeme pokračovat k Polevsku, pak přes Polevský vrch na modrou a po ní nakonec až do Práchně – chtěli jsme si to zkrátit po jedné z cest na silnici jižně od nás, ale první cesta je nehezky zarostlá trávou – a klíšťata mají být maximálně aktivní – a druhá vůbec neexistuje.
U koně mají naštěstí otevřeno, mají i hezkou zahrádku, ale my jdeme dovnitř, je asi 19:30, už se ochlazuje. Uvnitř mají kromě dobré cvikovské jedenáctky živého papouška. Po pár pivech odcházíme ještě před setměním do lesa za vesnicí, spíme u modré cestou k České skále. Nevaříme, děti se tváří, že nemají hlad. Spíme zase pod širákem.
Neděle 11.6.2023
Ráno vstáváme, balíme a o kus za rohem, abychom nebyli na značce, vaříme na ohni čočku s vejci uvařenými předem doma. Pak jdeme zpět do vesnice a na Panskou skálu. Je pěkná, jen jsou tu fůry lidí a na jedné straně velké parkoviště. Je tu i pěkné jezírko, vypadá docela čistě – kdyby tu nikdo nebyl, vykoupal bych se.
Cestou do Nového Boru na vlak se zastavujeme ještě na jedno U koně, pak to bereme kus po hnusně frekventované silnici na cestu směr Okrouhlá, ta nám ovšem na začátku několikrát mizí, ale les je průchodný. Na konci už je docela slušná. Z Okrouhlé jdeme po silnici k místním kruhákům, za nimiž už vstupujeme do Nového Boru. V Lídlu konečně kupuju chleba, pak před krámem Dobrušce vyndavám jedno klíště.
Míříme do zdejšího pivovaru Born, kde dáváme jedno pivo/limonádu. Mají tu 5 druhů vlastního točeného, a docela zajímavé druhy, ale nám za chvíli jede vlak ... a v Poděbradech na nás čeká auto. Jedeme ve 14:01 Arrivou, na nádraží mají ještě klasické listovací odjezdové tabule ... to děti neznají.
Doma pak Dobrušce vyndáváme ještě jedno klíště, o nikoho jiného zřejmě ty mrchy nestály.
Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsáno 13.6.2023