Zubštejnský čundr 24. - 26.3.2023
Sepsal: Jóžin
Zvadlo neexistuje a ani nikdy neexistovalo.
Původně jsme chtěli jet o týden dříve, ale Dobruškla se nám na to v pátek ráno vyblila, tak jsme to odložili. Ptal jsem se i Mariány, ale ta se jako vždy na něco vymlouvala...
Pátek 24.3.2023
Chci vyjíždět spěšňákem v 15:59, ale Mojmírovi s Dobruškou tak dlouho trvá, než se vyprdelí, že by nám měl ujet – Můj vlak se tváří, že spěšňák jede načas. Ale jsou to Dráhy, takže ho stiháme. Ono bychom mohli jet ještě courákem o 20 minut později, kdybych jim věřil, že pojede načas...
V Kolíně kupuju chleba a v 16:47 odjíždíme rychlíkem směr HavlBrod a Brno. Mojmír cestou dělá úkoly. Rychlík samozřejmě nabírá zpoždění, ale vlak ve Žďáru naštěstí čeká. Asi v půl osmý jsme v Bystřici nad Pernštejnem.
Z nádraží míříme do centra, do Pivnice U Musilů ... je fakt plná, nezbývá nám, než si sednout na bar. Hraje tu nějaká banda s kytarama, občas opravdu zajímavé staré písně. Točí slušnou Poličku 11° za 26 Kč a 12° za 28 Kč, kromě ní ještě cosi od Březňáka, ale obsluha absolutně nestíhá. Po pár pivech vyrážíme směr Zubštejn, cestou ale procházíme kolem hostince Pod kaštany, který má taky Poličku a myslel jsem si, že už nefunguje – ale funguje. Nicméně nezastavujeme...
Míříme zpočátku po žluté a pak po silnici do Lesoňovic, kde nás zastihne déšť. Vytahujeme tedy pláštěnky/pončo a pokračujeme dál k Pivonicím. Před nimi však uhýbáme do lesa a bereme to po krutě stoupajících cestách na Zubštejn. Tam si rozkládáme ležení v jednom ze suterénů hradního paláce.
Sobota 25.3.2023
Ráno, zatímco děti spí, jdu fotit hrad. Pak rozděláváme na povoleném ohništi pod jádrem hradu oheň – dost obtížně, fouká a nechce to hořet. Vaříme čočku s vejci uvařenými už doma. Do toho přichází jedna dešťová přeháňka, schováváme se pod přístřeškem. Pak ještě dělám pár posledních fotek hradu. Jinak hrad je vysekaný, ale žádné stavební akce se tu teď nedějou. Na druhou stranu, nic tu vyloženě nepadá;-)
Odcházíme až něco po poledni. Jdeme známou zkratkou na červenou a po ní ke Štěpánovu nad Svratkou, který procházíme horem po silnici. Kousek za ním odbočujeme vpravo, odhazujeme batohy a stoupáme na lokalitu Hradisko, která by mohla být zbytkem 2 hradů. Ale nebyl bych si tím jistý. Spodní "hrad" je taková plošinka s drobnými zbytky zdí po obvodu, snad pozůstatek jedné velké budovy, ze které před příkopem vyhíhaly do svahů jakési křídlové zdi – ty jsou zachované ze všeho nejlépe. O několik teras výše se nacházají zbytky druhého sídla, silně poškozené stavbou BTS. K vidění je tu v podstatě jen příkop a val, na čelní straně téměř zaniklý ... a archeologicky zde odhalili zbytek věže, z ní ale k vidění nic není. Tohle už vypadá víc jako hrad nebo tvrz.
Vracíme se k batohům, po silnici jdeme do Ujčova a pak po červené směr Nedvědice. Cestou dáváme pozdní oběd – zbytky čočky ze snídaně. Horní část Ujčova se vyznačuje fůrou přejetých žab, sem tam se potká i nějaká nepřejetá. V Nedvědici nemíříme překvapivě na Pernštejn, ale do restaurace Pod věžičkou, kde točí 12° Doubravník za 42 Kč a i obsluha je tu dobrá. Mojmír rýsuje část úkolu z matiky, ale nemůže ho dodělat, protože nemá kružítko. Hrajeme švindl, ale po pár pivech odcházíme, chceme se vrátit zpět na Zubštejn, kde na nás čeká útulný hradní sklep.
Cestou z hospody je už samozřejmě tma, svítíme si jen mojí čelovkou, tak je to občas zábavné. V Ujčově dáváme k večeři klobásu s chlebem z vlastních zásob a s výjimkou odbočky na Hradisko se po vlastních stopách vracíme na Zubštejn. Výstup z údolí Svratky stojí za to.
Neděle 26.3.2023
Ráno se nepřekvapivě budím první a po chvíli váhání vyrážím na lehko na Pyšolec – je to jen 2,5 km. Ale pořád z kopce, místy dost krutě. Hrad je dost zapadaný padlými stromy, nejzachovalejší jsou tu 2 opěrné pilíře hradby a půlka bergfritu. Zříceninu koupila obec Vír - v jádru opravili cisternu a vykopali část základů hradního paláce, asi budou v kopání a konzervaci pokračovat. Asi po hodině se vracím zpátky na Zubštejn k dětem, je to krutě do kopce...
Balíme, na ohni vaříme těstoviny s gulášovkou a protože se to kapku chytá, nechávám to dojít a nesu kotlík v ruce až pod Pyšolec, tam teprve snídáme. Dofocuju zbytek hradu ... a pak vyrážíme na Aueršperk. Což ale znamená valnou část cesty na Zubštejn zpět, až na louku pod hradním kopcem. Krutý stoupáček. Z louky se napojujeme na modrou značku a její zatáčku severně od Aueršperka se snažím střihnout, což ale není dobrý nápad, protože je tu nepříliš průchodný terén a prudká stráň. Ale nějak to dáváme.
Značka nás přivede k brodu přes říčku Bystřici, resp. asi jsme z té značky trochu sešli. Už si sundaváme boty, když vidíme o kus vedle turistu, který to přešel po kmenu stromu. Tak se zase obouváme a jdeme taky. Je tu i něco jako zábradlí, takže docela easy. Pak už lezeme na Aueršperk. Les je tu z větší části vykácen, což ale znamená, že hrad zarostl maliním, trávou a kopřivama. Nic moc. Opět je tu k vidění půlka bergfritu a drobné zbytky paláce, zbytky druhé věže a sem tam drobné fragmenty hradeb. A před hradem velké předhradí či možná spíše tábořiště vojska, jehož příkop lesáci v podstatě zarovnali větvema.
Z hradu míříme nejkratší cestou do Bystřice a po prvních pár metrech začíná jemně pršet. Tak to nám to počasí vyšlo docela dobře. Po chvíli se napojujeme na silnici, je to rychlejší než se motat po modré – a asi 15:50 jsme v Bystřici, v hospodě Pod kaštany. Má naštěstí otevřeno, respektive má odemknuté dveře a hospodský nic nenamítá, když vejdeme dovnitř. Následně se dozvídáme, že oficielně otvírá až v 16:00. Uvnitř jsou příjemně roztopená kamna, interiér vypadá mnohem útulněji než v nedaleké Pivnici u Musilů. Točí rovněž Poličku – jedenáctku za 26 Kč, dvanáctku za 28 Kč. Zde naštěstí bez Březňáka. Dáváme jedno rychlé pivo – děti limonádu – a vytrvalým drobným deštěm míříme na nádraží.
V 16:32 odjíždíme domů, ve vlaku hrajeme mariáš.
Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsáno 30. - 31.3.2023