Na Tisícový kámen 22. - 24.3.2024
Sepsal: Jóžin
Zvadlo neexistuje a ani nikdy neexistovalo.
Na tenhle víkend jsme byli původně domluvení s Mariánou, že vyrazíme s dětma někam na čundr. Asi týden před akcí jsme se dokonce dohodli, že půjdeme ze Žamberka do Neratova a pak zpátky do Rokytnice v Orlických horách. Ale Šárku potkala před akcí nějaká drobná rýmička ... a Mariána na to sere. Takže řešíme, kam my, když už jsme sbalení. Nakonec si říkám, že vezmu děti na Tisícový kámen, já to tam mám rád...
Pátek 22.3.2024
Mám doma instalatéra, takže nakonec jedeme autem, nemusíme se trefovat na konkrétní vlak. Míříme do České Lípy, původně vyhlédnuté místo k parkování je plné, ale chytíme se v ulici U průmyslovky. Bereme si batohy, o kus dál dáváme večeři z vlastních zásob a míříme do zdejšího minipivovaru Lípák. Začíná kapku mrholit. Pivovarská hospoda je docela malá. Všechny stoly jsou plné nebo rezervované, ale přisedáváme si k ochotné čtveřici žen ... je to kapku natěsno, ale OK. Překvapivě se s nima dá i bavit, třeba o chození, stopování a tak ... dokonce nám i poví, kde najít poblíž nějaký převis... Když se uvolní jiný stůl, přesouváme se a hrajeme karty. Z chlapíka, co obsluhuje, když se ho ptám na detaily jednoho piva, vypadne, že je majitel a sládek v jedné osobě ... a nabízí nám mrknout vedle na technologii. Tak jdeme. Minivarnička a 4 CK tanky. Jinak z piv mi přišel nejlepší černý ležák.
Z hospody míříme po červené k jihozápadu, kousek před rozcestníkem u Skautské skály nalézáme použitelný převis, zřejmě ten, o kterém nám říkaly ženy v hospodě. Vytahujeme spacáky a uléháme.
Sobota 23.3.2024
Ráno neprší, ale po značce kolem nás chodí dost lidí. Balíme a jdeme za roh, kde je zřejmě oficielně povolené ohniště, rozdělávám oheň a vaříme k snídani těstoviny. Do toho nám ovšem chvílemi prší. Než vyrazíme, schováváme se ještě chvíli pod naším převisem, ale nakonec vytahujeme pláštěnky a vyrážíme. Na to, jak je nic moc počasí, tu potkáváme hrozná kvanta lidí. Procházíme údolím Peklo, kvetou tu bledule, možná, že to nalákalo ty lidi... Mají tu i ve skále vyražený tunel, kterým asi dřív vedla stezka, dnes se dá obejít. Po červené pokračujeme až do vsi Zahrádky, to už na nás chvílema i svítí slunce.
V Zahrádkách míříme do hostince U svatého Huberta, kde točí Bakaláře. Pivo dobré, obsluha příjemná ... mají tu i fůru zvěřiny, ale nic k jídlu si nedáváme. Hrajeme vrhcáby a karty, Sváťa s Dobruškou si chvílema kreslí. Po třetí hospodu opouštíme, chci dojít na Tisícák za světla. V Holanech na návsi dáváme pozdní oběd z vlastních zásob. Napojujeme se na další červenou, dost fouká. Pokračujeme k Vlhošti, nad Hvězdou přecházíme na zelenou ... a o kus dál vidíme vlevo stoupat kouř, zřejmě od Orionu. Krátce zastavujeme pod Husou u pomníku Járy Cimrmana, o kus dál vidíme přímo z cesty dole pod náma ve skalách oheň ... celkově je tu hodně čundráků, v březnu a s nic moc počasím je to pro mě docela překvápko ... možná se sem stáhli z okupovaného Ráje, či kokořínské části Kokořínska. No, aspoň, že jsme ještě nevymřeli.
Na Krápníku je nějaká větší banda a na Tisícovém kameni potkáváme česko-německý mladý páreček ... ptám se, jestli se můžeme přidat, oni že jo ... Tak jdeme na dřevo a rozděláváme ležení ... a oni, že se přesunou k převisu za rohem, aby měli soukromí. Asi si chtějí zapíchat;-) Vaříme k večeři čočku a pak kecáme u ohně, kolem desáté jdeme spát.
Neděle 24.3.2024
Ráno děti před desátou vyháním ze spacáků. Mojmír rozfoukává oheň, na kterém pak ohříváme zbytky od večeře. Kolem chodí docela dost čundráků. Balíme a vracíme se k Huse, kde se necháváme vyfotit a pak jdeme dál k Orionu ... i po těch letech si správně pamatuju, kde odbočit. Orion stále existuje, je ještě luxusnější než býval, dokonce má už i kadibudku. A zjevně byl přes noc obydlen, ale už je osazenstvo pryč, nechalo to tu vzorně uhrabané.
Vracíme se na značku, po ní k Hvězdě na červenou, a mezi skalami na rozcestí Nad Kravími doly. Na sestupu do Skalky potkáváme Lesní hospůdku na Skalce ... no, je to spíš občerstvení, mají tu i místnůstku, kde se dá sedět, ale netopí se tam. Dáváme si jedno pivko/kofolu, dokonce mají i nealko Bakaláře, ale normální pivo jsou Svijany:-( Zůstáváme venku, ale je docela zima. Když se blížíme k Helfenburku, začíná mírně pršet. Na hrad dnes nejdeme, jednak je hnusně, druhak už některé keře vyhodily listí (letošní zima skončila v lednu) a navíc s sebou nemám ani plánek.
Od rozcestí Ptačí důl stoupáme ostře vzhůru na žlutou a po ní jdeme až do Úštěka. Tam ale míříme rovnou na vlak, akorát nám to vychází. Vlak nás vrací zpátky do Lípy, kde jsem překvapen tím, že zcela zbourali staré hlavní nádraží a postavili cosi moderního, spíš zastávku. Vlaky už tedy nejezdí z obou stran nádražní budovy... Skrz město docházíme k autu, které naštěstí nikdo neukradl, takže jím můžeme v klidu odjet domů...
Zpět na hlavní stránku cancáku.
Sepsáno 26 - 27.3.2024